Stěží to adekvátně ocení někdo jiný místo nich samých!

2. 6. 2011 / Miloš Dokulil

Také to víte? Že si poslanci možná navrhnou jako takový "souhrnný" plat pouhých 230 tisíc Kč měsíčně, jen aby mohli dobře (a ještě zodpovědněji než dosud) plnit ty úkoly, které nemůže místo nich nikdo jiný zastat, ne-li vykonat a do příslovečného roztrhání těla zodpovědně provádět. Je asi zbytečné dodávat, že to snad má také být -- že by? -- pojistka proti korupci těchto vrcholných zastupitelů a mj. také tvůrců našich zákonů. (Jenže oni jsou přece -- jako ti nejlepší mezi námi -- nepodplatitelní, viďte?

Takže bychom je neměli žádným údajným "všimným" urážet!) A když již jednou jsme u částky skoro čtvrt milionu Kč měsíčně, tak vězme, že oni by si zároveň také pak z této částky sami platili jak své poradce, tak i cestovné, ale i ubytování, ne-li i daně! (Stejně Pražák, jako někdo od Hodonína nebo od Frýdku.) Všechno by tak bylo jakoby krásně sjednoceno; třeba jako ta jednotná daň pro jiné plátce (kteří své výdaje budou muset do dvou let nějak podobně zvládnout třeba z 13 tisíc hrubého...?). Pak už by se nemuselo dumat nad tím, zda poslanec či poslankyně hbitě frčí z Prahy za svými nedočkavými voliči či za čím, a to třeba letadlem, či po řece jen s pádlem. Přece říční doprava je levnější. A náš zastupitel (maje rozumu plný pytel) přece dobře ví, jak sobě -- ne-li i národu -- těžce vydělaný groš obětavě ušetřit.

Ať nám zas někdo teď neříká, že kozel dělá zahradníka!

Každý parlament přece vždycky, když se poprvé po svém zvolení sejde, musí udělat výchozí pořádek. Samozřejmě že každá měna má jakous takous inflaci. A když pak je i "padoš" příliš lehký, když nějaké zboží jde na váhu, začínáme počítat až od 99 haléřů, že? A víme (i bez DPH), že ceny rostou nutně, mzdy a platy zas tak nutně ne. Máme-li se pak všichni nějak -- z jakýchkoli důvodů -- uskrovnit, ti rovnější mezi námi si najdou třeba i zákon na to, aby se takové "solidárně na všechny vztažené" opatření nemuselo vztahovat také na ty mezi námi vyvolené. Copak my lidé dole máme vůbec nějaké ponětí o tom, jakou mají tamti nahoře za všechno zodpovědnost? Takže v odměňování poslanců musí být od počátku jasné, "co za to". Aby nejistota v klíčové oblasti nevrhala stín na další počiny celého parlamentu.

Žádný parlament na světě nebude předem vyzvánět, že se stará prvořadě pře-devším o vlastní měšce svých členů. Bude ale říkat, že chce rovná práva pro všechny. Proto se bude klidně každoročně zvažovat, jak třeba omezit imunitu jen na projevy v parlamentu; ale nikdy k tomu nebude dost "politické vůle". Bude se opakovaně velebit, kolik zodpovědné práce parlament vykoná, ale je pak dost na pováženou, kolik jen zákonů se musí honem inovovat, ještě než pořádně vstoupily v platnost. (O oblíbených "přílepcích" čehokoli k čemukoliv ani moc nemluvě.) Moc se tomu nedivme. Ať už se projednává v zasedací síni cokoliv, mnozí členové parlamentu spěchají kamsi za dveře s mobilem u ucha, jiní si čtou obrázkové noviny do každé rodiny, další rozmanitě relaxují. Někdo ohnivě řeční; a aby vzbudil pozornost a byl pak citován dalším řečníkem (ne-li v médiích), hledá slova, jimiž by dodal svému projevu šťávy. Mnozí mají pozoruhodné absence. Zřejmě asi museli dát přednost svým voličům, anebo ještě nějakým nemálo naléhavějším zájmům. Nepřítomnost na jednání sankcionovaná není.

Prý musíme šetřit, kde se dá. (Především údajně kvůli příštím důchodům? Kvůli tomu musí jít nahoru také ceny potravin nebo knih, novin a časopisů, viďte?) Jak to tedy je, má-li nová úprava poslaneckých platů podle MF-Dnes projít pouze tehdy, pokud si tím poslanci dále přilepší? (Děkujeme. Odejděte?)

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 2.6. 2011