Daňová reforma počítá s hausnumery

9. 3. 2011

I já jsem došel k hodnotě zvýšení výdajů v důsledku plánovaného zvýšení DHP o circa 500 Kč na hlavu. Vycházím přitom z předhledu vydání mé rodiny za 2010, který mám rozepsán do položek jako potraviny, knihy, kultura, jízdné, benzín atp. Z tohoto hlediska odhady kolem 230 Kč uváděné běžně v tisku jsou, na rozdíl od mých podkladů, naprosto nevěrohodné, využívající toho, že je málo kdo, kdo přehled vydání sleduje jako já. Nevěřím, že tyto náklady budou plně kompenzovány.

V zásadě je zvýšení DPH jako celek nezdůvodnitelné a jakékoli vyjednávání výjimek (pár základních potravin, knihy) je jen defetistická snaha o jemné korektury. Uvědomuje si někdo, že i v Německu došlo k zvýšení DPH, ale ve výši několika málo procent, přičemž dvě sazby daně zůstaly zachovány?

Také nevím, co za potíže dělají dvě sazby daně a co je to za zjednodušení, když se celou řadou vyjímek a kompenzací budou následky zjemňovat. Jestli tohle je zjednodušení a ne komplikace a živná půda pro další korupce...

Další poznámka se týká spoření ve fondech. Každému přeji, aby se rozhodl, jak uváží. Ale mimo rámec základního státního pojištění. Mé osobní zkušenosti s těmito fondy mohu charkterizovat následujícím příkladem. Certifikát, který jsem na doporučení banky a po opatrném výběru koupil na začátku roku 2008, ztratil v prvním roce 60 procent své hodnoty, k dnešnímu dni po troše zotavení jen 34 procent. Jak to bude dále neví nikdo, vzhledem k situaci na východě. Plné zotavení rozhodně nečekám. Přání všeho nejlepšího těm, kdo se pro takovou cestu rozhodnou. I já jsem ve výjimečných případech na fondech vydělal, v řádu jednotek procent. Ztráty v roce 2001 a posléze 2008 byly ve výši desítek procent. Takže celkem, díky jiným typům spoření, nula z nuly pošla.

I já jsem slyšel od dá se říci od lidí znalých - dokonce i z úst pana Rusnoka na besedě Masarykovy akademie - že průběžný systém není zdaleka takovou katastrofou, jak se vypráví. Na jakou úroveň by měla tato část pojištění podle navrhovatelů nového systému klesnout, aby se jednalo o tzv. základní pojištění na přežití, to by mne zajímalo. Vzhledem k tomu, že současný stav 40 procent platu před důchodem je pro mnohé důchodce již teď na hranici, je nižší hranice (např. často zmiňovaná 20 procent) podle mne výsměchem a katastrofou.

Rozporem současné doby je, že k informacím, které velmi fundovaně sepsal pan Mrázek, se většina občanů z různých důvodů nedostává, nebo je nebere. Pokud ano, byla by skutečně generální stávka na spadnutí. Je ještě otázka, opět defétistická, co by pomohla. Příklady z Británie, Mnichovské univezity a dalších míst ukazují, jak pevně drží vládnoucí garnitura moc v rukou.

Vytisknout