Kalousek jako apoštol rovných šancí, lidských ctností a nekonečné spravedlnosti. Amen

20. 7. 2010 / Jiří Baťa

To také rozhodlo volby, občané dali na řeči Nečase a Kalouska a s důvěrou v jejich spasitelnost, ve zvrat od pádu do hlubin zadluženosti, katastrofálních životních podmínek s nevábnou budoucností se podařilo těmto dvěma pánům, spolu s jejich stranami, dosáhnout prohraného vítězství. Okolnosti (o štěstí nemůže být řeč) jim byly nakloněny a tak jim bylo, spolu s novou stranou VV, umožněno vládnout. Těch důvodů, proč si myslet něco jiného o stavu naší ekonomiky, je mnoho, na to nestačí zde pouhé konstatování, ale pragmatická analýza, a porovnávání s jinými státy EU či jiné argumenty, které bych zde nezmiňoval. A možná bychom se nestačili divit!

Nicméně připusťme, že situace naší ekonomiky sice není katastrofální podle Nečase a Kalouska, ale dejme tomu vážná, zasluhující jisté pozornosti (prof. Zelený, prof. Mejstřík aj.), ale také jisté promyšlené nenásilné kroky, případně opatření. Do této kategorie však nepatří "opatření", kterým se prezentuje ministr financí a celé zeměkoule Kalousek. Mohli bychom se domnívat, že jeho osobní přístup za "záchranu" a oživení české ekonomiky, má své opodstatnění vycházející z předvolební euforie halasně popisovaným kritickým stavem, v řecké cestě, černých zítřcích a jiných úděsných očekáváních. Tak tomu ovšem zdaleka není.

Již jsem několikrát zmínil, že politici sice přiznávají neodpovědné jednání se státními prostředky (odtud také onen celkový žalostný stav, státní dluh, státní deficit apod.), žádný z nich však sebe samotného jako odpovědného za stav věcí, za viníka či alespoň spoluviníka neoznačil. Musel(li) by totiž říci nejen A, ale rovněž B, tedy: ano my jsme to zavinili, způsobili, ale museli by také říci jak, kde a kam se peníze poděly. A hlavně jakým způsobem.

To si nemohou dovolit, protože by museli přiznat všechny vazby na korupci, lobbying, mafii a jiné nezákonné cesty v defraudaci státních peněz. Jinými slovy, dnes se všichni tito pánové, Kalouskem počínaje a nevím kým konče, snaží ekonomiku sice napravit, podle Kalouska "zachránit", ale současně tím i zachránit vybudované vazby a spojení na byznys klientelu, která tvoří páteř naší politiky. O tom, že je to na úkor většiny občanů se sice nemluví, ale je to tak. S touto vidinou před očima Kalousek, samozřejmě za podpory koaličních partnerů ( někdy i v rámci kompromisu) "sesmolil" plány, jak učinit dobře jedněm na úkor poškození druhých. Ale co je důležité, podle Kalouska vše v rámci spravedlnosti, která v jeho "myšlení" hraje prim, vše na bázi rovných šancí! Jinými slovy, nespravedlnost, podrazy, neoprávněnost, neopodstatněnost a podobné negativa jsou pro něj soupeři číslo jedna. Opravdu odpovědný a lidský přístup! Jenže pozor, jde o Kalouska!

Tak na příklad jeho záměr (mimo koaliční dohodu) zrušit daňové zvýhodnění hypoték. Na dotaz ( Právo), zda se to neprojeví ve stagnaci bytové výstavby a trhu s byty, Kalousek odpovídá: "Nedomnívám se. Je to o tom, že někdo platí na úkor jiného. Proč by lidé s nízkými příjmy, kteří na hypotéky nikdy nedosáhnou, měli připlácet na hypotéky těch středně a vysoko příjmových osob? Já jsem pro rovné šance!"

Řeklo by se logické, lidské, humánní a spravedlivé! Jenže ono to takové není, protože jak se na jedné straně ohání spravedlností a rovnými šancemi, tak na druhé straně dělá vše proto, aby zájmy těch středních a vysoko příjmových osob byly zachovány! Jen malá poznámečka, pan Kalousek nepoužívá termín bohatí a chudí, protože to by prý trochu zavánělo třídním bojem. No ještě totak, bojovat s dělníky o jejich-naše práva! Na další dotaz (Právo), zda byl někdy nucen půjčit si peníze na to, aby vyžil, Kalousek odpovídá: "V osmdesátých letech ano. Před výplatou se mi stalo, že jsem si půjčil třeba stovku dvě." Škoda že nezmínil, co dělal a kde pracoval -- náš nejlepší ekonom! Dnes to už neplatí, žije v podmínkách, o kterých se lidem jen sní. Ale umí o tom výborně mluvit, dokonce si to prý i umí představit, jenže "sytý hladovému nevěří". A Kalousek je přesycen a jen těžko relevantně chápe, jaké mají pocity lidé s desetinou jeho platu. Konec konců, čtěte dále.

V odpovědích na další otázky se Kalousek ukazuje v tom nejlepším světle, jak se vším souhlasí a jaké má pro to pochopení. Například na otázku, zda politik po dvaceti letech ve vrcholných funkcích je schopen se vžít do situace lidí, na které nejvíce dopadnou chystané reformy, Kalousek sebevědomě odpovídá: "Já jsem nespadl z Marsu, byl jsem v situacích, kdy jsem vydělával velmi málo peněz!" Ano, i takové situace se přihodily a nejen Kalouskovi, jenže to má ne jeden háček: nikdy se nikdo nedostal na dlažbu, nikdy nikdo neplatil u lékaře, za léky a v nemocnici, nikdy nikdo nebyl postižen exekucí, nikdy nikdo neplatil tak nekřesťanské nájemné a za energii, nikdy nikdo neumřel hlady, nikdy nikdo (oficiálně) nebyl bez střechy nad hlavou a hlavně, těch málo příjmových nebylo tolik, jako dnes (cca 75% všech zaměstnaných osob nedosahuje průměrné měsíční mzdy).

Mimo jiné pak Kalousek zmiňuje, jak podporuje svou matku, která má velmi malý důchod. A odkazuje ostatním, aby se o své rodiče postarali stejně jako on. Prý to je jejich vyživovací povinnost, dokonce ze zákona. "Nežiji ve vzduchoprázdnu, uvědomuji si, že někteří lidé mají nízké příjmy" ( všimněte si, neřekl "velmi" nízké příjmy, to jen jeho matka má "velmi" nízký důchod). "Vím, kam míříte. Naznačujete, že naše reformy budou tvrdé. Já si to nemyslím. Řekl bych, že jsou relativně sociálně citlivé," míní Kalousek v odpovědi na připomínku (Právo), že i staří rodiče mohou mít děti, kteří jsou na tom špatně. Takže ne tvrdé reformy, ale jen sociálně citlivé, abychom si rozuměli, že ano! K tomu ještě dodal, že mj.: "...i nadále budeme mít silný sociální stát. Ano, rovnostářství bude o něco menší než bylo dosud. Ale jasně jsme řekli, že budujeme společnost rovných příležitostí, nikoli společnost rovné spotřeby!"

A je to venku! Takže krade-li jeden (např. na ministerstvu), v rámci rovných příležitostí musí dostat příležitost i druhý! Nebo také: vydělává-li jeden třicet tisíc, jiný deset, pak nutně, v rámci rovných příležitostí, by měl ten s těmi deseti tisíci dostávat rovněž třicet tisíc? Vím, je to blbost, ale vysvětlit si Kalouskovy rovné příležitosti si lze všelijak.

Velmi pozoruhodný je rovněž pohled a odpověď pana Kalouska na odpovědnost lidí za sebe. Na otázku (Právo): ...jak k tomu přijde odpovědný člověk, který pracuje, nekrade, od státu nikdy nechtěl žádné dávky, netuneloval banky, do kterých pak stát nalil miliardy, nepodílel se na nevýhodných obchodech a podivných státních zakázkách a teď má doplácet na chyby politiků? Lakonická odpověď: ůStát nemá jiné peníze než peníze daňových poplatníků." Co na tom, že odpověď nesouvisí s otázkou, ale je také zajímavá, neboť na poznámku (Právo): A s nimi hospodaří politici, odpověděl pan Kalousek toto: "S nimi hospodaří politici tak, jak občané rozhodli ve volbách."

Já dodávám, že nepamatuji, že by v některých volbách sám volič dával bianco politikům souhlas, tedy plnou moc k hospodaření (svévolnému nakládání) se státními penězi. Pan Kalousek si to ovšem vysvětluje po svém: voliči nám dali ve volbách důvěru a tedy i právo za ně (voliče) s penězi podle své libovůle disponovat (krást, uplácet, tunelovat pod.). Tím si také zřejmě vysvětluje právo občanům-voličům (ale i nevoličům) předložit šek na desetitisícový dluh. Vždyť to vlastně zavinili oni, když jim dali důvěru, tak co chtějí? Také dodal, že: "...přál jsem si, aby tady byla politická strana (TOP 09), která jasně řekne: to jsou vaše peníze. A nechcete-li mít dluhy, tak se musíme chovat tak, abyste je neměli."

Povšimněte si prosím, jak zaměnil "se musíme" na "abyste" ...jak umně žongluje se slovíčky.

V dotazu (Právo) byla i zmínka na zahraniční media, která konstatují, že Čechy čeká krev, pot a slzy. Na podotázku, kdo bude nejvíce plakat, Kalousek sebevědomě prohlašuje: "Uskrovnit se musíme úplně všichni. My se to snažíme ukázat i tím symbolickým krokem, kdy začínáme snížením platů ústavních činitelů. V zásadě se to ale dotkne každého. Kromě důchodců." Jistě neujde pozornosti konstatování o "symbolickém kroku" snížení platu (o 5%) ústavních činitelů, pane jo, to je nářez! To pro ostatní občany se už jako o "symbolickém" opatření říci nedá. Holt, když spravedlivě, tak spravedlivě! Alespoň podle Kalouska.

Výše uvedené je jenom nepodstatná část mých poznámek k rozhovoru Práva s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. To podstatné si lze přečíst v sobotní Právu (17.7.2010). Jen závěrem ještě jedno konstatování M. Kalouska: "Já říkám, udělejme společnost rovných příležitostí a rovných podmínek, to znamená, že žádné profese nebudou mít výjimky" (poznámka k odstraňování daňových výjimek a výhod, např. stravenky a bonusy). Kalousek ví, o čem mluví. Jestli totéž mohou říci i ostatní občané, silně pochybuji.. Stejně jako k otázce (Právo), zda pro rok 2012 mohou být opatření ještě tvrdší? "Ne, budou systémová!" říká Kalousek. Jako by řekl, že někdo nemusí dostat přes držku, ale jen pěstí. Vyberte si, co bude méně či méně bolet! Bude více bolet to přes držku, nebo "systémově" ránou pěstí?

A úplně nakonec duchaplná odpověď M. Kalouska k hmotné odpovědnosti politiků za škody způsobené při výkonu funkce: "Odpovědnost politiků musí být výrazně vyšší než u zaměstnanců. Není pravda, že kolektivní odpovědnost není individuální. Proto budeme trvat na tom, aby se zveřejňovalo, jak kdo hlasoval!"

No, žádnou záruku v tom nevidím, protože hlasování je jedna věc, samotné popohnání k odpovědnosti a následným důsledkům (trestu) je věc druhá. A jak známe naši justici...! Notabene, to vše je jen jako, tedy naznačený úmysl, ke skutečnosti je ještě móóóc daleko. Je však pozoruhodné, že k tomuto závěru došel tak pozdě, že se s tímto konstatováním rovněž nehlásí k událostem, které se udály za jeho fungování jako ministr financí v Topolánkově vládě, s nemalými dopady a následky (zadluženost, deficit apod.), je zarážející. Vlastně proč zarážející, teď už je všechno jinak, vždyť nyní budou všichni všechno vykonávat čestně, poctivě, správně a spravedlivě, bez vedlejších úmyslů (notabene skutků), tak proč se hrabat ve starých věcech. Není-liž pravda? Takže: bacha na Kalouska, tak čestného, poctivého, upřímného a spravedlivého ministra financí a zeměkoule si musíme opečovávat. Ale bič mějte při ruce (jako on má na nás)!

Ptám se: občané, máte strach? Nemějte! Bojíte se? Nebojte! Ale pokud vás to se.. (štve), tak to už vám vyvracet nebudu. Jednejte! Předseda vlády Nečas se neobává nespokojenosti a nepokojů občanů, je přesvědčen, že to lidé vše pochopí. Stejně tak si to myslí i Kalousek. Nestálo by za to, přesvědčit je o opaku?

Vytisknout