Vydírají dopraváci, nebo ODS v parlamentě?

3. 3. 2010 / Jiří Baťa

Naskýtá se otázka, jak si pan Bendl, potažmo ostatní členové ODS, mj. pánové Sobotka, Tluchoř, Kubera, Štětina a další, představují demokracii, jejímž nositelem je jejich strana. Poněkud zapomínají, že stávka je legitimní nástroj k prosazování jistých zájmů občanů, resp.. zaměstnanců, sdružujících se v odborových svazech (jiná uskupení nejsou při tom vyloučena), nástroj, který je zakotven v Ústavě ČR. Jejich postoje mají charakter antagonismu s prvky egoismu, čímž dávají jasně najevo, že jim ani zdaleka nejde o pozitivní postoj a řešení problematiky jako důvod a podstaty uvažovaných stávek, ale především být v oponentuře vůči jiným levicovým politickým subjektům, které vyjádřili když ne podporu, pak alespoň pochopení pro jednání či postup odborářů v dopravě.

Jestliže pan Bendl nazývá tuto formu protestu či nesouhlasu populismus či předvolební záměr k získání hlasů voličů, čímž měl na mysli především ČSSD, pak je to jen zoufalé manévrování v situaci, kdy jim docházejí argumenty (a že nějaké relevantní ani nezmínili). Ty jsou přitom u dopraváků jasné a nezvratné, neboť pan Pomajdlík deklaroval stanovisko vlády, resp. ministerstva financí, že tyto příjmy, tedy DPH o které je řeč, nebyly do rozpočtu zahrnuty a nemohou nikterak ovlivnit státní rozpočet (což by snad mohl být jeden z důvodů ODS v souvislosti s krácením příjmů do státní pokladny). To ovšem pány z ODS nezajímá, protože své obavy vidí především ve ztrátě svých hlasů před květnovými volbami. Proto se představitelé ODS uchylují k zoufalému osočování jak dopraváků, tak politické konkurence a vůbec jim nezáleží, zda jejich zdůvodňování je relevantní, či nikoliv.

Podsouvat veřejnosti myšlenku vydírání ze strany odborářů dopravy je ubohé. Co totiž potom dělá ODS v poslanecké sněmovně, svými obstrukcemi? To ze stejného úhlu pohledu lze rovněž považovat za vydírání, (aniž by jim to někdo jako vydírání předhazoval), jim to ovšem jako takové nepřijde a tvrdošíjně trvají na svém a své záměry hodlají prosadit stejně vehementně jako jimi osočovaní dopraváci.

Otázkou zůstává, která z těchto forem je pro společnost přijatelnější či prospěšnější.. Obstrukční jednání je sice relativně běžný nástroj v politice, stejně tak ovšem stávky a demonstrace v demokratické společnosti. Z pohledu účelovosti takového postupu je obstrukční jednání ODS pro společnost mnohem škodlivější, než jednání dopraváků.

Je zarážející, že strana, hrdě se zvoucí demokratická, je demokratická jen v případě, že to vyhovuje především jí samotné. To dokázala již dávno, když M. Topolánek vystoupil s tzv. Smlouvou s občany, aby ji vzápětí občanští demokraté pošlapali svým "demokraticky" okutými botami hluboko do zapomnění od slibované reality. Nějak si však nechtějí přiznat, že jim do těchto bot dost výrazně teče. K ševci s nimi však nepůjdou, protože byť děravé, ještě se s nimi, jak se zdá, dá kamkoliv dokopat. A tak dnes kopou do demokracie, resp. do dopraváků, protože zrovna "taková demokracie" není pro ně to pravé ořechové a o jinou, tu skutečnou, občanskou, o tu zřejmě oni nestojí.

Vytisknout