Banky očekávají bankrot Lotyšska

6. 10. 2009

Švédský deník Svenska Dagbladet přinesl informaci, že švédský ministr financí Anders Borg tajně informoval banky, že se rozkládá politický režim v Lotyšsku, a doporučil jim, aby se připravily na záchranné operace po rozkladu lotyšského režimu.

Lotyšsku se nepodařilo zavést drakonické škrty v státním rozpočtu, které byly podmínkou pro získání záchranného balíčku ve výši 7,5 miliard euro od EU, Mezinárodního měnového fondu a od Švédska. Lotyšsko mělo snížit starobní důchody o dvacet procent a mzdy veřejných zaměstnanců o dalších patnáct procent. Neudělalo to.

Lotyšská Lidová strana, největší strana ve vládní koalici, hlasovala minulý měsíc proti těmto drakonickým škrtům. Vyvolalo to obvinění ze Západu, že v Lotyšsku vládne anarchie.

Lotyšská ekonomika se zmenšila za posledních 12 měsíců do června o 18,2 procent, horší hospodářskou krizi zaznamenala jen Litva, kde se hospodářství zmenšilo o 20,4 procent.

Nezaměstnanost mezi mladými lidmi dosahuje v Lotyšsku už 31 procent a nejpostiženější jsou etničtí Rusové. Premiér Valdis Dombrovskis zdůraznil, že jeho hlavním úkolem je "zachoval sociální smír".

Je velmi pravděpodobné, že Lotyšsko bude devalvovat svou měnu a Litva a Estonsko budou s devalvací svých měn následovat. To postihne finanční trhy i jinde v regionu a nejzranitelnější jsou Maďarsko, Rumunsko a Ukrajina.

Pobaltské země financovaly konkunkturu prodeje nemovitostí v euro a švýcarských francích, protože byl kurs vůči místní měně výhodný. Očekávalo se, že země přijmou euro, takže riziko změny kursů bude eliminováno. Tento předpoklad se stal pastí. Pobaltské země potřebují devalvaci, aby se dostaly z cyklu deprese, ale devalvovat nemohou, protože lidé mají hypotéky v euro. Namísto toho se pobaltské země snaží získat ztracenou konkurenceschopnost snižováním platů. To vyžaduje dlouhé roky a disciplínu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 6.10. 2009