V poslední době se zde objevilo několik zajímavých příspěvků k problematice sekty Falun Gong, k čemuž bych se chtěl krátce vyjádřit.

V Číně je třeba klíč k různým otázkám hledat především v praktické politice; ideologie a víra jsou věci druhořadé. Politika vězí i za vztahem k jiným čínským náboženstvím či nekomunistickým myšlenkovým směrům. Čínští muslimové mohou vyznávat islám vcelku bez problémů, jakmile se však přihlásí k Islámské osvobozenecké straně (pouhé podezření jistě stačí), jsou vystaveni tvrdé represi. Vztahy Číny a Vatikánu ovlivňuje starý spor ohledně uplatňování moci jiného státu na čínském výsostném území, čínští intelektuálové mohou tvořit a psát dle libosti, ale nesmějí ohrozit politickou stabilitu v zemi. To není čínskou výsadou: ostatně i Krista ukřižovali až kvůli podezření, že se vydává za židovského krále a naši Sokolové nebyli pronásledováni proto, že cvičili na bradlech a kruzích.