Krize v Rusku = Útěk na "daču"

14. 7. 2009

KD│ Ruské slovo "dača" znamená doslova "venkovský domek", ale tento koncept je ve skutečnosti mnohem širší. Zosobňuje ruský životní styl a ruský sen, pokud něco takového existuje. Dači jsou různých tvarů a velikostí, od letních dřevěných chatek až mnohopatrové paláce z červených cihel obklopené hektary parků a jezer, vysvětluje pro Eurasia Daily Monitor Jurij Zarachovič.

Právě na dačách čechovovská inteligence 19. století lamentovala nad svými bláhovými životy a nedokonalostí lidské povahy. Na dačách, za ploty hlídanými příslušníky FSB, nikoliv v parlamentu nebo v kabinetu, vznikají hlavní politická rozhodnutí. A když teenageři unikají s partnerem před rodiči nebo rodiče před dětmi, děje se tak opět na dače. Ale kromě toho všeho dača Rusům umožňuje přežít jejich věčné krize. "Čím více brambor lidé na dačách vypěstují, tím je v Rusku hůře," vysvětluje editor nejoblíbenějšího zahrádkářského časopisu Vaši 6 Sotok (vašich 600 metrů čtverečních) Andrej Tumanov.

Tumanov vysvětluje, že prodej zeleninového osiva se za poslední rok zvýšil o 40% a prodej sadbových brambor dokonce o 200%. Tento fenomén je znám už ze 40. let a souvisí s tichými ústupky, které sovětský stát učinil ve vztahu k individualismu, když toleroval hospodaření na státní půdě. Právě to zemi zničenou 2. světovou válkou umožnilo přežít. Podle Tumanova prošlo Rusko sérií tak velkých krizí, že kdyby k nim došlo na Západě, skončily by patrně revolucí. Ovšem v Rusku, kde lidé mají svůj kousek půdy, se mohou uživit i uprostřed společenského kolapsu. To platilo například i v hladových 70. letech, kdy selhání kolchozního systému vedlo k nedostatku potravin. V té době stát poskytl každému dělníkovi ve velkém městě 600 m2 půdy, aby si mohl vypěstovat brambory a další potraviny. Po směně v zaměstnání ho čekala další směna na záhumenku - a tento systém se dosud udržel.

I v 90. letech zůstala ruská dača důležitou dodavatelkou potravin: V roce 1997 vyprodukovala 38% celkové spotřeby. Během putinovské prosperity se ovšem dača začala měnit na místo spíše rekreačního charakteru, kde brambory, rajčata a okurky vystřídaly květiny. S ekonomickou krizí se trend opět obrátil a Jurij Aleksejev z firmy Semko-Junior odhaduje, že na dačách se nyní opět pěstuje až 90% brambor a 75% zeleniny - přičemž očekává, že odbyt jeho firmy dále poroste. Legálně držená soukromá půda přitom tvoří pouhé 1% veškeré orné půdy.

Celý článek v angličtině:ZDE

Hypoteční, finanční ... ekonomická krize
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 14.7. 2009