Je i dobrým psychologem, nebo možná jen dovede dokonale využít náměty svého týmu, což deklaroval velmi přesvědčivě tamtéž, když značnou část svého projevu věnoval hostitelské zemi a jejímu hlavnímu městu. Až potud -- právem - samá chvála. Zamyslíme-li se však nad obsahem té "důležitější" části jeho projevu, napadne nás, že podobná slova jsme už mnohokrát slyšeli.

Pokud mne paměť neklame, o jaderném odzbrojení, zastavení jaderných zkoušek a nezbytnosti mezinárodní spolupráce na upevnění světového míru hovořili nejen v Praze mnozí potentáti. Právem vždy sklízeli ovace, protože žít v míru je přání snad všech lidí na této planetě (i když výjimky určitě potvrzují pravidlo). Usilovně jsem v prezidentově projevu hledal něco nového, alespoň maličko konkrétního. Bohužel, to jediné, co bylo vskutku konkrétní, navazovalo na rétoriku studené války: provokace Severní Koreje, která si dovolila vyslat na oběžnou dráhu vlastní satelit, což pochopitelně je jen zástěrka pro zkoušku střely, která by mohla zasáhnout Aljašku!

Já nevím, kde se bere tohle pevné přesvědčení o snaze Kolrejců ohrozit svět. Dokonce prý informace všech špionážních sítí považovaly to "něco na hrotu nosné rakety" za velmi podobné modulu, ve kterém jsou družice skutečně vynášeny. Taky dost dobře nerozumím tomu, proč by právě Korejci (nebo Íránci) chtěli ohrozit USA nebo jejich spojence víc, než třeba Pákistánci (od státu, který vlastní atomovou zbraň a je evidentně zmítán politickou nestabilitou bych se takového nesmyslného činu nadál snáze). Ale nepřítele je vždy třeba pojmenovat, snáze se potom manipuluje s nadšením davu.

Možná panu prezidentovi křivdím, protože politika Spojených států je přeci postavena na nesmiřitelném boji s říšemi zla a nemůže tedy ani nejmocnější muž světa (i kdyby si myslel cokoliv), se tohoto trendu jen tak vzdát. Proto tuto pasáž jeho projevu nepřeceňuji a beru jako poznanou nutnost.

Co mi ale v projevu vyloženě chybělo, byla i jen zmínka o skutečném problému světa -- rozporu mezi bohatým severem a živořícím jihem. Tam vidím jádro budoucích nebezpečí, proti kterým je vlastnictví jaderných zbraní kterýmkoliv státem pouhou selankou. Tam je třeba obrátit pozornost, řešit postavení milionů zbídačených lidí, kteří dosud žijí v podmínkách pro nás už nepředstavitelných. Velmi závažný je bezesporu i problém soužití rozdílných kultur -- připomenu jen naprosto neudržitelné obviňování vyznavačů islámu z terorismu (jakoby jiný terorizmus neexistoval).

To jsou problémy, které ovlivní budoucnost naší civilizace. O nich se prezident Obama bohužel nezmínil. Proto jeho projev chápu jen jako efektní vystoupení populární osobnosti, která dokáže vzdát úctu svému hostiteli, vystoupení milého člověka, se kterým je radostno se setkat, nakonec i jako příjemné popovídání o nepříliš kontroverzních tématech. Přisuzovat mu ještě něco víc si netroufám. Nebo se mýlím?

Pozn. JČ: Podle mezinárodních pozorovatelů odpaluje Severní Korea rakety proto, aby na sebe upozornila a přiměla především Spojené státy, aby jí začaly poskytovat velké množství rozvojové pomoci. ("Když nám dáte peníze, nebudeme zlobit.")

Obamův projev v Praze se asi nedá brát příliš vážně. Šlo o povrchní, krátkou a rychlou cestu Evropou, kde na každém místě, kde se Obama zastavil, polichotil místním lidem - a zcela očekáváně, se místní novináři vždy zabývali jen tím místním zastavením. (Viz např. francouzský a německý tisk: "Ve Štrasburku byl Obama miláčkem davů".) Povrchní byl i Obamův projev v Turecku, kde líbivě podpořil vstup Turecka do EU. Co všechno to drsné turecké porušování lidských práv?