Díky, díky za vřelé přijetí, dobrý den, Praho, chtěl bych poděkovat občanům České republiky. Jsem dnes hrdý, že zde nyní mohu stát s vámi uprostřed tohoto skvělého města uprostřed Evropy. Abych parafrázoval jednoho z mých předchůdců, jsem hrdý na to, že jsem přivezl Michelle Obamovou do Prahy.

Děkuji panu prezidentovi, děkuji panu premiérovi i ostatním předním politickým osobnostem, děkuji za výjimečnou pohostinnost, děkuji také občanům České republiky za vaše přátelství ke Spojeným státům.

Během let jsem se naučil oceňovat dobrý smysl pro humor a dobrou náturu Čechů, kteří žijí v mém domovském městě Chicagu. Za mnou je socha hrdiny českého národa Tomáše Masaryka. V roce 1918 poté, kdy Amerika slíbila podporu nezávislosti Československa, Masaryk hovořil v Chicagu k davu čítajícímu sto tisíc lidí. Nemyslím si, že bych mohl tento rekord překonat, ale jsem hrdý na to, že jsem následoval jeho kroky z Chicaga do Prahy.

Po více než tisíc let byla Praha v porovnání s jinými městy vždy výjimečná, poznali jste časy mírové i válečné. Viděli jste vzestup i pád impérií. Vedli jste revoluce v umění, vědě, v politice i v poezii. Pražané vždy trvali na tom, že půjdou svou vlastní cestou a že určí svůj vlastní osud. A toto město, toto zlaté město, které je starobylé i mladé, stojí jako živoucí monument vašemu neporazitelnému duchu.

Když jsem se narodil, svět byl rozdělený, naše národy zažívaly různé okolnosti. Jen málo lidí by předpovědělo, že někdo takový jako já se jednoho dne stane americkým prezidentem. Jen málo lidí by předvídalo, že americký prezident bude moci jednoho dne hovořit k takovémuto publiku jako já dnes v Praze. Málo lidí by si dokázalo představit, že Česká republika se stane svobodným národem, členem NATO a vůdčím subjektem sjednocené Evropy. Tyto myšlenky by byly zavrženy jako sny.

Dnes jsme zde, protože dost lidí nedbalo hlasů, které jim tvrdily, že svět se nemůže změnit.

Jsme zde díky odvaze těch, kteří zaujali postoj - a přijali riziko - a řekli, že svoboda je právem všech lidí nezávisle na tom, na které straně zdi žijí, a bez ohledu na to, jak vypadají.

Jsme zde díky pražskému jaru, protože jednoduchý a principiální boj za svobodu a příležitost zostudil ty, kteří mohli jen vlivem síly tanků a zbraní potlačit vůli lidí.

Jsme zde proto, že před dvaceti lety vyšli lidé tohoto města do ulic, aby se domáhali příslibu nového dne a základních lidských práv, která jim byla příliš dlouho upírána. Sametová revoluce nás naučila mnoho věcí. Ukázala nám, že pokojný protest může otřást základem impéria a odhalit prázdnost ideologie. Ukázala nám, že malé země mohou hrát ve světových událostech klíčovou roli a že mladí lidé mohou vést při překonávání starých konfliktů. A dokázala, že morální vůdcovství je mocnější než jakákoli zbraň.

A proto k vám mluvím ve středu Evropy, která je pokojná, sjednocená a svobodná - protože obyčejní lidé věřili, a jejich vůdci nikoli, že přehrady je možné překlenout, že zdi je možno strhnout a že mír může zvítězit.

Jsme zde dnes proto, že Američané a Češi věřili proti všemu rozumu, že dnešek může nastat.

Sdílíme tuto společnou historii. Ale tato nová generace - naše generace - nemůže stát na místě. I my si musíme vybrat. S tím, jak je svět méně rozdělený, stal se propojenějším. A viděli jsme, jak se události vyvíjejí rychleji než naše schopnost je řídit - globální ekonomika v krizi; měnící se klima; trvající nebezpečí starých konfliktů, nových hrozeb a šíření zbraní katastrofy.

Žádná z těchto výzev nemůže být vyřešena rychle nebo jednoduše. Všechny ale vyžadují, abychom jeden druhému naslouchali, abychom jeden s druhým spolupracovali; abychom se soustředili na naše společné zájmy, ne na naše příležitostné rozdíly; a abychom znovu potvrdili svoje sdílené hodnoty, které jsou silnější než jakákoli síla, jež by nás mohla rozdělit. To je ta práce, v níž musíme pokračovat. To je ta práce, kterou jsem přijel do Evropy začít.

Abychom obnovili naší prosperitu, musíme koordinovat akce napříč hranicemi. To znamená investice, které vytvoří nová pracovní místa. To znamená bránit se zdem protekcionismu, které stojí v cestě růstu. To znamená změny našeho finančního systému, nová pravidla, aby se zabránilo zneužívání a budoucí krizi. A máme závazek vůči naší společné prosperitě a naší společné lidskosti, abychom nabídli ruku těm na nových trzích a těm nejchudším, kteří trpí nejvíce, ačkoliv měli málo společného s finanční krizí. Právě proto jsme tento týden vyčlenili více než bilion dolarů pro Mezinárodní měnový fond.

Nyní nastal čas, abychom v zájmu ochrany naší planety změnili způsoby, jakými používáme energii. Společně se musíme postavit změnám klimatu tím, že ukončíme závislost světa na fosilních palivech, že využijeme síly nových zdrojů energie jako vítr a Slunce, a tím, že vyzveme všechny národy, aby se na tom podílely. A slibuji vám, že v tomto globálním úsilí jsou nyní Spojené státy připraveny vést.

Abychom zajistili naši společnou bezpečnost, musíme posílit naši alianci. NATO bylo založeno před 60 lety poté, co komunismus ovládl Československo. Tehdy se svobodný svět příliš pozdě poučil, že si nemůže dovolit rozpory. Tak jsme se spojili, abychom vybudovali nejsilnější alianci, kterou svět kdy poznal. A stáli jsme bok po boku, rok za rokem, desetiletí po desetiletí, dokud nebyla železná opona zdvižena a svoboda se nerozlila jako voda.

Nyní slavíme desátý rok členství České republiky v NATO. Vím, že ve dvacátém století byla mnohokrát učiněna rozhodnutí, aniž byste vy byli u jednacího stolu. Velké mocnosti vás zradily nebo rozhodly o vašem osudu, aniž by byl vyslyšen váš hlas. Jsem tady, abych řekl, že Spojené státy se nikdy k lidem této země neobrátí zády. Jsme svázáni společnými hodnotami, společnými dějinami a trvalým příslibem našeho spojenectví. Článek 5 smlouvy zakládající NATO to říká jasně: útok na jednoho je útok na všechny. To je slib naší doby a to je slib navždy.

Lid České republiky tento slib splnil, když byla napadena Amerika, když na naší půdě byly zabity tisíce lidí, a NATO odpovědělo. Mise NATO v Afghánistánu je klíčová pro bezpečnost lidí na obou stranách Atlantiku. Míříme na stejné teroristy Al-Káidy, kteří udeřili na města od New Yorku po Londýn a pomáháme afghánskému lidu s tím, aby se chopil odpovědnosti za svou budoucnost. Ukazujeme, že svobodné národy se mohou sjednotit ve jménu společné bezpečnosti. A chci, abyste věděli, že my ctíme oběti českých lidí v tomto úsilí a truchlíme za ty, které jste ztratili.

Žádná aliance si nemůže dovolit zůstat na místě. Musíme spolupracovat jako členové NATO, abychom měli pro každý případ připravené plány, jak se vyrovnat s novými hrozbami, ať už přijdou odkudkoli. Musíme posílit naši spolupráci jednoho s druhým, ale i s dalšími národy a institucemi po celém světě, abychom se mohli postavit nebezpečím, která neuznávají žádné hranice. A v záležitostech společného zájmu musíme prosazovat konstruktivní vztahy s Ruskem.

Jedna ze záležitostí, na které se chci dnes soustředit, je zásadní pro bezpečnost našich národů a pro světový mír - je to budoucnost jaderných zbraní v 21. století.

Existence tisíců jaderných zbraní je nejnebezpečnějším dědictvím studené války. Mezi Spojenými státy a Sovětským svazem nebyla vedena žádná jaderná válka, ale generace žily s vědomím, že jejich svět může být vygumován jediným zábleskem světla. Města jako Praha, která existovala po staletí a zosobňovala krásu, talent a lidskost, by přestala existovat.

Studená válka dnes zmizela, ale tisíce jaderných zbraní nikoli. Podivnou ironií historie se hrozba jaderné války snížila, ale riziko jaderného útoku se zvýšilo. Tyto zbraně si obstaralo více států. Pokračují jejich zkoušky. Na černých trzích se obchoduje s jadernými tajemstvími a jadernými materiály. Šíří se technologie jak sestrojit jadernou nálož. Teroristé jsou rozhodnuti, že si ji koupí, postaví nebo ukradnou. Naše úsilí jak tato nebezpečí omezit se soustředilo na globální režim nešíření jaderných zbraní, ale s tím, jak stále více lidí a států porušuje pravidla, bychom se mohli dostat do situace, že to nebude fungovat.

To se týká všech lidí, všude. Jedna jaderná zbraň odpálená v jednom městě - ať je to New York nebo Moskva, Islámábád nebo Mumbaí, Tokio nebo Tel Aviv, Paříž nebo Praha - by mohla zabít statisíce lidí. A ať by se to stalo kdekoliv, důsledkům by nebylo konce - z hlediska naší globální bezpečnosti, společnosti, hospodářství a z hlediska konečného důsledku pro naše přežití.

Někteří říkají, že šíření těchto zbraní se nedá zastavit, že je nám souzeno žít ve světě, kde stále více států a více lidí vlastní tyto zbraně konečné zkázy. Tento fatalismus je vražedný nepřítel. Protože pokud věříme, že šíření jaderných zbraní je nevyhnutelné, pak sami sobě přiznáváme, že také jejich použití je nevyhnutelné.

A právě tak, jako jsme ve 20. století bojovali za svobodu, musíme se spojit ve prospěch práva všech lidí žít v 21. století oproštěni od strachu. A jako jaderná mocnost - jako jediná jaderná mocnost, která atomovou zbraň použila - mají Spojené státy morální odpovědnost konat. Nemůžeme v tomto úsilí sami uspět, ale můžeme je vést a zahájit.

A tak dnes jasně a s přesvědčením prohlašuji, že Amerika se zavazuje usilovat o mír a bezpečí světa bez jaderných zbraní. Nejsem naivní. Tohoto cíle nebude dosaženo rychle - možná to nebude za mého života. Bude to vyžadovat trpělivost a vytrvalost. Ale musíme také ignorovat hlasy, které nám říkají, že se svět nemůže změnit. Musíme trvat na tom, že může.

Dovolte mi, abych vám popsal dráhu, na kterou se musíme dostat.

Za prvé, Spojené státy učiní konkrétní kroky ke světu bez jaderných zbraní.

Abychom skoncovali s myšlením z dob studené války, snížíme roli jaderných zbraní v naší národní jaderné strategii a vyzveme ostatní, aby udělali totéž. Nesmí být pochyb: tak dlouho, dokud tyto zbraně budou existovat, budeme udržovat bezpečný a efektivní arzenál, abychom odradili každého protivníka a abychom zaručili obranu našich spojenců - včetně České republiky. Začneme však pracovat na snižování našeho arzenálu.

Abychom snížili počet našich hlavic a zásob, vyjednáme letos novou smlouvu o snížení stavu strategických zbraní s Ruskem. Prezident Dmitrij Medveděv a já jsme tento proces zahájili v Londýně a do konce roku budeme usilovat o novou dohodu, která bude právně závazná a dostatečně odvážná. To připraví scénu pro další snižování. Do tohoto úsilí se budeme snažit zahrnout všechny jaderné státy.

Abychom dosáhli globálního zákazu jaderných zkoušek, bude se moje vláda okamžitě a intenzivně snažit prosadit ratifikaci smlouvy o zákazu zkoušek jaderných zbraní. Po více než pěti desetiletích rozhovorů, je načase, aby byly zkoušky jaderných zbraní konečně zakázány.

A abychom odřízli přístup k stavebním prvkům pro bombu, budou Spojené státy usilovat o novou smlouvu, která ověřitelným způsobem ukončí výrobu štěpných materiálů zamýšlených pro použití pro jaderné zbraně jednotlivých států. Pokud nám vážně jde o to, zastavit šíření těchto zbraní, pak bychom měli ukončit výrobu materiálů, které jsou určeny k jejich vytvoření. To je první krok.

Za druhé, společně posílíme smlouvu o nešíření jaderných zbraní jako základnu pro spolupráci.

Základní koncepce je správná: země se s jadernými zbraněmi budou usilovat o odzbrojení, země bez jaderných zbraní si je nebudou opatřovat a všechny země mohu mít přístup k mírovému využití jaderné energie. Abychom smlouvu posílili, měli bychom přijmout několik principů. Potřebujeme více zdrojů a více kompetencí k posílení mezinárodních inspekcí. Potřebujeme, aby země, u kterých bude odhaleno, že tato pravidla porušují a nebo se snaží bezdůvodně od smlouvy odstoupit, pocítily reálné a okamžité důsledky.

Měli bychom vybudovat nový systém civilní jaderné spolupráce, který by zahrnoval mezinárodní sklad paliva, aby země měly přístup k mírové jaderné energii bez rizika šíření jaderných zbraní. To musí být právem každého státu, který se zřekne jaderných zbraní, a zejména rozvojových zemí, které zahajují mírové programy. Žádný systém, který by byl založen na odmítání práv zemí, které hrají podle pravidel, nemůže uspět. Musíme využít síly jaderné energie pro naše záměry bojovat se změnami klimatu a pro vytváření příležitostí pro všechny lidi.

Jdeme vpřed bez iluzí. Někteří budou pravidla porušovat, ale právě proto potřebujeme postavit strukturu, která zajistí, že pokud to nějaký stát udělá, bude čelit důsledkům. Právě dnes ráno jsme si znovu připomněli, proč potřebujeme nový a přísnější přístup vůči této hrozbě. Severní Korea opět porušila pravidla tím, že vyzkoušela raketu, která by mohla být využita jako střela dlouhého doletu.

Tato provokace zdůrazňuje potřebu akce - nejen dnes odpoledne v Radě bezpečnosti OSN, ale i v našem úsilí zabránit šíření těchto zbraní. Pravidla musí být závazná. Porušování musí být potrestáno. Slova musejí něco znamenat. Svět se musí sjednotit, aby zabránil šíření těchto zbraní. Nyní je čas na silnou mezinárodní odpověď a Severní Korea musí vědět, že cesta k bezpečnosti a respektu nikdy nepovede přes hrozby a nelegální zbraně. A všechny státy se musí spojit, aby vybudovaly pevnější mezinárodní režim. Proto musíme stát bok po boku, abychom donutili Severní Koreu, aby změnila kurz.

Írán ještě jadernou zbraň nesestrojil. Moje vláda bude usilovat o kontakty s Íránem, které budou založeny na vzájemných zájmech a vzájemné úctě. Věříme v dialog. Nicméně v tomto dialogu představíme jasnou možnost výběru. Chceme, aby Írán zaujal své oprávněné místo ve společenství národů, a to politicky i ekonomicky. Budeme podporovat právo Íránu na mírovou jadernou energii s přísnými inspekcemi. To je směr, kterým se islámská republika může dát. Nebo může její vláda zvolit zvýšenou izolaci, mezinárodní tlak a možný závod jaderných zbraní v oblasti, který zvýší nebezpečí pro nás pro všechny.

Chci být jednoznačný: jaderné a raketové aktivity Íránu jsou skutečnou hrozbou nejen pro Spojené státy, ale také vůči sousedům Íránu a našim spojencům. Česká republika a Polsko projevily odvahu, když souhlasily, že na jejich území může být obranný systém proti těmto raketám. Do té doby, dokud íránská hrozba trvá, budeme rozvíjet ověřený systém raketové obrany s efektivními náklady. Pokud bude íránská hrozba odstraněna, budeme mít silnější základ pro bezpečnost a důvod pro budování raketové obrany v Evropě zmizí.

Na závěr musíme zajistit, že jadernou zbraň si nikdy neobstarají teroristé.

Toto je nejnaléhavější a nejextrémnější hrozba globální bezpečnosti. A jeden terorista s jadernou zbraní, který nebude váhat ji použít, by mohl rozpoutat mohutnou zkázu. Al-Káida řekla, že usiluje o jadernou zbraň. A my víme, že po světě je nezabezpečený jaderný materiál. Abychom ochránili naše lidi, musíme cílevědomě a bezodkladně jednat.

Oznamuji dnes nové mezinárodní úsilí k zajištění veškerého takového materiálu ve světě během příštích čtyř let. Vytvoříme nové standardy, rozšíříme naši spolupráci s Ruskem a budeme usilovat o nová partnerství, abychom tyto citlivé materiály zabezpečili.

Musíme také rozvinout naši snahu rozbít černé trhy, zjistit a zajistit materiály během převozu a využít finanční nástroje k tomu, abychom přerušili tento nebezpečný obchod. Protože tato hrozba je dlouhodobá, musíme se spojit a přeměnit iniciativy, jako je Bezpečnostní iniciativa proti šíření jaderných zbraní (PSI) a Světová iniciativa za boj proti jadernému terorismu do trvalých institucí. A měli bychom začít pořádat globální summity o jaderné bezpečnosti, jako to udělají Spojené státy během příštího roku.

Vím, že někteří lidé budou zpochybňovat, zda můžeme naplnit takto široký program. Jsou to ti, kteří zpochybňují, zda je s ohledem na nevyhnutelné rozdíly mezi státy možná skutečná mezinárodní spolupráce. A pak jsou to také ti, kteří když slyší o světě bez jaderných zbraní, pochybují, zda je možné vytyčovat si cíl, jehož dosažení se zdá být nemožné.

Ale nemylte se: my víme, kam tato cesta vede. Když státy a národy umožní, aby byly formovány svými rozpory, propast mezi nimi se rozšíří. Když přestaneme usilovat o mír, tak zůstane navždy mimo dosah. Víme, kam vede cesta, když dáme přednost strachu před nadějí. Odsoudit nebo přehlédnout výzvu ke spolupráci je snadné a zbabělé. Tak začínají války. Tak končí pokrok lidstva.

V našem světě existuje násilí a nespravedlnost, jimž je nutno se postavit. Musíme se jim postavit ne tím, že se rozdělíme, ale tím, že budeme stát spolu jako svobodné národy a svobodní lidé. Vím, že výzva k boji dokáže vyburcovat duše mužů a žen více než výzva zbraně složit. Ale to je důvod, proč výzvy k míru a pokroku musí být učiněny společně.

To jsou ty hlasy, jejichž ozvěnu je stále ještě slyšet v ulicích Prahy. To je odkaz roku 1968. To byly radostné zvuky sametové revoluce. To byli Češi, kteří pomohli porazit jaderné impérium, aniž vypálili jediný výstřel.

Osud lidstva bude takový, jaký ho sami uděláme. Tady v Praze uctěme naši minulost tím, že sáhneme po lepší budoucnosti. Překonejme naše rozdíly, posilme naše naděje a přijměme naši odpovědnost za to, že zanecháme tento svět bohatší a pokojnější, než jaký jsme ho dostali. Společně to dokážeme. Děkuji vám. Děkuji, Praho.