Autorovo blahosklonné konstatování o zaujatosti BL střídá poťouchlost v podobě trochu paranoidní otázky: " proti komu?" a vrcholí jedovatou slinou: "Jsou komunistické?" Jedovatou, neb co je komunistické, bývá dnes automaticky nežádoucí, vyloučené ze slušné společnosti. Stačí i pouhá otázečka, byť autor sám později odpovídá na otázku laskavě = negativně. Když sám píše o "domnělých komunistických postojích", jaký to má význam? Slova už byla napsána, vytištěna...

To, že si plete levicové názory a postoje s komunistickými, se dá omluvit mládím. Jedovatost ne. To, že zřejmě upřednostňuje statistické válečné informace a kritizuje emoční náboj v článcích BL majících vyvolat emoce u čtenářů, jinde ve "většině médií" bombardovaných odlidštěnými informacemi, může být citová plochost.

A protože autor nedodal jediný konkrétní příklad článku, kde by trčela jím vykřičená nevyváženost, nedůvěryhodnost, vadná krajní a často pomýlená zaujatost, jaký význam má jeho "kritika" ?

Autor si protiřečí: "boj proti postojům vládních establishmentů" je dle autora společným jmenovatelem "stanovisek" BL. Sám velmi inteligentně, s přehledem a dobrými argumenty zdůrazňuje, že :"pluralita názorů je k fungování zdravé demokratické společnosti potřebná" a že "Na tom samo o sobě není nic špatného ".

Možná by se měl autor i nadále spolehnout na vyvážené, důvěryhodné zdroje "většiny médií", která nekritizují "vládní establishment" - těch, která přikyvují, je tu velký výběr - bude mít klid, nebude se ničím trápit a zbaví se poťouchlých myšlenek.