Hlavní příčiny volebního vítězství ČSSD v krajských a senátních volbách 2008

S ohledem na některé zavádějící interpretace výsledků krajských a senátních voleb v médiích se ČSSD rozhodla zveřejnit svoji rozsáhlou interní analýzu, založenou na dlouhodobých a pravidelných průzkumech a analýzách veřejného mínění. Z nich vyplývají následující závěry:

ČSSD získala na svou stranu oproti volbám do sněmovny v červnu 2006 voliče ze sociálních vrstev a věkových skupin, které jí dosud buď nevolili, anebo jejichž podíl byl tehdy menší, než v případě ODS (věková skupina 18-29 let nárůst o 7%, 30-44 let nárůst o 11%, vzdělání s maturitou nárůst o 7%, vysokoškoláci nárůst o 17%, u podnikatelů nárůst o 6% a u studentů nárůst o 10%). ODS ztratila nejvíce u voličů ve věkové skupině mezi 29-44 lety (o 20%) a u vysokoškoláků (méně o 17%).

ČSSD zvítězila kromě výše uvedených důvodů také proto, že v průběhu posledního roku před volbami získávala na svou stranu netradiční voliče – voliče nejmladší generace, s vysokoškolským vzděláním, nové voliče ze střední a vyšší střední vrstvy, a přitom si dokázala udržet své tradiční voliče. Volby naznačily strukturální proměnu voličského potenciálu ČSSD s rovnoměrnějším zakotvením ve všech a sociálních vrstvách společnosti. Jde zřejmě o projev zásadní proměny kulturně-politické atmosféry v zemi. Ta dává ČSSD šance hlouběji zapustit kořeny do českého politického prostředí a stát se na dlouhou dobu silným politickým lídrem v zemi.

Oslabení celkového voličského potenciálu ODS, především u jejích dosud tzv. skalních voličů.

Volební porážka ODS nepůsobí tragicky až tak svým rozměrem (ztráta 12 hejtmanů) jako spíše obnažením fatálních strukturálních slabin této strany. Většina potenciálních voličů ODS se k volbám nedostavila. Relativně nízká voličská účast voličů ODS však není hlavním důvodem volební porážky, jak poněkud zbrkle stále tvrdí někteří komentátoři a analytici. Není to o tom, že voliči ODS tentokrát nechali svou stranu na holičkách, zvláště ve srovnání s voliči ČSSD, kteří svou stranu podrželi. Jak už bylo řečeno, stejnou volební účast resp. neúčast jako voliči ODS vykazovali i voliči ČSSD. Hlavním důvodem volební porážky ODS je dramatické oslabení jejího celkového voličského potenciálu v  průběhu posledního roku před volbami. Zatímco ještě v září 2007 si strana udržovala podporu 31% potenciálních voličů, v září 2008 klesla tato podpora na 27% voličů. To způsobilo, že i při srovnatelné volební účasti potenciálních voličů ODS a ČSSD musela ODS s ČSSD logicky prohrát.

ODS ve srovnání s volbami do PS v roce 2006 oslabila ve skupinách voličů, o které se dlouhodobě primárně opírala – mezi nejmladšími voliči, mezi voliči mladší střední generace, mezi vysokoškolsky vzdělanými voliči, mezi příslušníky střední a vyšší střední vrstvy a mezi voliči politického středu. Právě ústup z politického středu způsobil největší úbytek voličů ODS. ODS se stává politicky a sociálně příliš exkluzivní stranou.

Volební porážka ODS jde jednoznačně na konto centrální vládní politiky této strany. Ani nejlépe vedená kampaň na úrovni krajů nemohla tuto porážku odvrátit, jestliže ČSSD efektivně povýšila krajský volební střet na celostátní, čímž posílila a uvědoměle usměrňovala skrytou tendenci volebního rozhodování velké většiny voličů ve volbách na nižší úrovni – volit proti málo populární vládní straně. To je koneckonců běžný postup v jakékoliv demokratické zemi u opozičních stran u voleb komunálních či regionálních.

Oslabení voličského potenciálu Strany zelených a KDU-ČSL

Totální volební propad Strany zelených byl způsoben tím, že její potenciální voliči jsou nadstandardně neochotní účastnit se voleb a že v průběhu posledních měsíců před volbami se začal snižovat celkový voličský potenciál strany k hranici 5%. Strana zelených má v podobě, do které ji účastí v pravicové koaliční vládě nutí její předseda Martin Bursík jen malé šance zabránit tomu, aby se definitivně nepropadla pod hranici volitelnosti v příštích volbách do PS.

Volby potvrdily trvale slábnoucí pozici KDU-ČSL na české politické scéně. Demografická struktura voličů této strany se vyznačuje nadstandardním podílem voličů v předdůchodovém a důchodovém věku a slábnoucím podílem voličů mladšího produktivního věku. Potřebné generační obměně voličského potenciálu strany, která by jej dlouhodobě stabilizovala, brání její přílišná kulturně politická uzavřenost a vazba na katolicismus. Strana je nespíše odsouzena k pozvolnému oslabování a možná i k propadu mezi neparlamentní politické strany.

ČSSD se etablovala jako důvěryhodná a lepší alternativa k vládě

Na základě konkrétních opozičních kroků ČSSD převládalo ve veřejnosti přesvědčení, že tato strana zvládá svou opoziční roli celkově dobře. Většinové přesvědčení v tomto směru měli voliči všech stran s výjimkou voličů ODS. Ale i 2/5 z nich kladně oceňovaly opoziční ČSSD. U voličů Strany zelených je o pozitivní opoziční roli ČSSD přesvědčeno 57%, u KDU-ČSL je to dokonce 64% jejích voličů.

Jestliže v únoru 2007 byla ČSSD vnímána jako kompetentnější strana než ODS ve 3 ze 17 společenských oblastí, pak v listopadu 2007 to bylo již v 11 ze 17 a dnes je to ve 14 ze 17 společenských oblastí. ČSSD se po dlouhé době dotáhla na ODS, pokud jde o hodnocení kompetentnosti v oblasti zahraniční politiky a předstihla ODS v oblasti politiky Evropské unie. ČSSD byla ale stále hodnocena hůře než ODS v oblasti ekonomiky a v oblasti podpory malého a středního podnikání. Pokud jde ovšem o ekonomiku, některé naše hlubší výzkumy prokazovaly, že se jedná o určitý mýtus přetrvávající dlouhodobě ve vědomí velké části veřejnosti. Z těchto výzkumů např. vyplynulo, že ČSSD lépe než ODS svým programem přispívá k nižší inflaci, k rozvoji vědy a vývoje, k rychlejšímu ekonomickému růstu a k většímu přílivu zahraničních investic. Naopak většina občanů si myslela, že ČSSD je o něco horší než ODS ve schopnosti snižovat dluhy veřejných financí. Zřejmě tento dojem nejvíce motivuje k obecnému názoru, že ČSSD je celkově ekonomicky méně kompetentní než ODS. Každopádně zvýšené obavy značné části veřejnosti z negativního ekonomického vývoje, které bylo možné vysledovat na přelomu září a října, doprovázené kritickými diskusemi o připravenosti Topolánkovy vlády tomuto vývoji čelit, zcela jistě přispěly k dalšímu oslabení tohoto obecného názoru. K celkové rostoucí voličské podpoře ČSSD přispíval evidentně fakt, že v naprosté většině oblastí společenského života byla vnímána jako mnohem kompetentnější ve srovnání s ODS.

ČSSD je přijatelnou alternativou pro nerozhodnuté a jako přirozená druhá volba pro voliče ostatních stran

Trend získávání dominující role ČSSD v celém politickém spektru ČR v posledních dvou letech je nejnázorněji demonstrovatelný na vývoji jejího celkového voličského rezervoáru, tzn. toho segmentu voličské populace, která nevylučuje volbu ČSSD ve srovnání se segmentem, který tuto volbu vylučuje.

Za necelé poslední 2 roky se zvýšila podíl voličů nevylučujících volbu ČSSD o 20 procentních bodů, zatímco v případě ODS se snížil o 10 p. b. Měsíc před krajskými a senátními volbami nevylučovalo volbu ČSSD do PS 50% potenciálních voličů, zatímco v případě ODS to bylo jen 31% voličů. Za stejné období poklesl podíl kategorických či potenciálních voličů ODS z 38% na 22% (- 16 p.b.), zatímco v případě ČSSD vzrostl z 34% na 46% (+12 p.b.). ČSSD se tak během necelých dvou let, v období fungování současné vládní koalice, stala zdaleka nejpřijatelnější stranou českého politického spektra. ODS mezitím upevnila svou pozici strany, která společnost výrazně polarizuje s tím, že téměř polovina potenciálních voličů by ji zásadně nevolila a zároveň dramaticky klesá podíl těch, kteří jsou ji ochotni volit.