Těžko se na tuto otázku odpovídá, ale obecně musím říct, že se neosvědčily strategie, které vycházely z předpokladu, že zodpovědnost za situaci sociálně vyloučených Romů nese pouze majorita. Aktivity vycházející z tohoto předpokladu klienty spíše korumpovaly.

Úspěšné jsou a budou ty projekty, které nebudou klientům upírat jejich schopnost jednat samostatně a budou po nich požadovat zapojení do řešení vlastních problémů.

Měli bychom být zprostředkovateli a mediátory, tedy jakýmsi pojítkem mezi centrem a lokalitami. A také nezávislým mediátorem na horizontální úrovni mezi klíčovými hráči na poli sociálního začleňování. Díky tomu bychom se mohli vyhnout zejména opakováním ne zcela osvědčených praxí, zdvojování aktivit na lokální úrovni a jejich izolovanému fungování. Přibude důraz na systémovost, komplexitu a efektivitu strategií vedoucích k sociálnímu začlenění na lokální úrovni.

Každá z lokalit v Česku je něčím odlišná od ostatních. Brněnské lokality jsou specifické zejména svou polohou v širším centru metropole. Podrobnější analýzy by měly vzniknout, budou třeba pro vyhodnocení činností Agentury, ale také lokálních politik.

Moje představa je nastavit takové nástroje sociální integrace, které by umožnily sociálně vyloučeným je v případě nutnosti využít. Pochopitelně vnímám rozdíly mezi výše jmenovanými skupinami, ale já osobně se řídím ideou potřebnosti. Pokud budou integrační nástroje dobře nastaveny, nic nebude bránit, aby je nevyužívaly různé skupiny obyvatel, nejen Romové, pokud pocítí potřebu řešit svou životní situaci. Pokud je ale kdokoliv nebude chtít využít, těžko ho k tomu nějak donutíme.

Text vyšel v listu Romano hangos III. / 2008 dostupném ZDE