V Německu máme v poslední době stále méně nezaměstnaných, a to nejen v důsledku zlepšené hospodářské situace, ale taky jako výsledek politických rozhodnutí. Ne, že by politikové najednou nabízeli pracovní místa. Avšak politikové ulehčili existenci takzvaných atypických pracovních smluv, podle nichž zaměstnanci pracují jen na částečný úvazek, dočasně, anebo jako pracovníci, které si vypůjčují speciální firmy.

Že to není trend jen posledních měsíců, to dokázal německý Statistický federální úřad vydáním informací o pracovním trhu roku 2007 ve srovnání s rokem 2005. Podle toho se počet zaměstnaných zvýšil od roku 2005 do r. 20076 o 937 000 na 39,69 milionů osob. Ve stejné době poklesl počet nezaměstnaných o 962 000. Počet nezávisle pracujících se za ty dva roky zvýšil o 1,35 milionu, z nichž ale 930 000 lidí pracovalo jen v oněch atypických pracovních zaměstnáních.

Novými zákony chtěla vláda docílit snížení nezaměstnanosti. To se jí podařilo. Pomohla tím dosud nezaměstnaným lidem i firmám, které hledaly nové zaměstnance. Některé německé firmy ale využily novou zákonnou možnost k snížení počtu "normálních", typických pracovních míst a k jejich výměně za atypická.

Pro stát tohle ale znamená, že stále více lidí nemá oficiální životní minimum, ačkoliv pracují. Ty osoby proto musí podporovat stát. Není to jen krátkodobý finanční problém, ale dlouhodobý společenský problém. V takových poměrech pracující lidé asi těžko dostanou "normální" pracovní smlouvy a s tím i nárok na alespoň nějak postačující státní důchody. A samozřejmě si nemohou dovolit platit nic do nějakého soukromého důchodového systému. Z toho se dá samozřejmě vyvodit, že za dnešní výhody se bude muset platit i v budoucnosti. Koho by to ale překvapilo?