"Přenecháte-li vše volné ruce trhu, nebudete se stačit divit, až vás volná noha téhož trhu nakopne",

pravil v polovině devadesátých let americký profesor Dennis Meadows, zakladatel Římského klubu, spoluautor knih Meze růstu a Překročení mezí při své návštěvě Čech. Co tím asi myslel, profesor, který věkem žije druhou polovinu svého života, tudíž má své teorie i patřičně doložené zkušenostmi ze života v Americe, která pravidla globálního trhu exportuje napříč zeměkoulí, i do zemí, kde o to vůbec nestojí a importu cizích pravidel se úporně brání? Především to, že dostane-li se do popředí společenské filozofie výlučná teorie o tom, že trh, a s ním toky peněz vše vyřeší, tak se politická reprezentace a následně i lid bude chovat podle této teorie. Hodnota peněz a majetku bude mít vyšší cenu než hodnota života a živé přírody.

"Právo trhu diktuje demokracii

V demokracii, která uctívá právo trhu, dochází k tomu, že vítězí nikoliv ti nejlepší, ale ti, kteří si mohou dovolit investovat do propagačních kampaní nejvíce peněz. To, že krátkodobé zisky mohou přinášet dlouhodobé ztráty, politika neřeší. Politici jsou voleni na čtyři roky, kdy se na trhu zviditelní, vybudují si určité kontakty, dostanou se k informacím a k penězům, po nich může přijít potopa. Hodnota jedince je dána jeho hodnotou na trhu, kterou dokumentuje úspěchem, mládím, zdravím, společenským postavením, oblečením, autem. Zcela nedemokraticky je ignorován přínos a zkušenosti starších lidí pro společnost, na trhu práce jsou paradoxně diskriminovány i matky a vychovatelky malých dětí, budoucích konzumentů, nebo-li obyvatel tržní, konzumní společnosti.

"Právo trhu a sociální situace obyvatelstva

Právo trhu dalo v Čechách zelenou investicím do supermarketů, čímž zlikvidovalo celou řadu drobných podnikatelských aktivit a s nimi i určitý sociální život, který se odehrával při osobních kontaktech v maloobchodech, zredukovalo velké množství tvořivých pracovních příležitostí lidí na pouhé mechanické značkovače u pokladen. Volný trh otevřel prostor importu potravin napříč kontinenty, čímž zlikvidoval domácí zemědělskou produkci. Úrodná, zemědělská půda se začala zastavovat sklady, satelitními městečky, obchody. Současné zdražování cen potravin je následkem krátkozraké politiky vládnoucí tržní ideologie.

"Plánované hospodářství a volný trh

Za komunismu jsme stáli fronty na pomeranče a banány, což bývá největší argumentací toho, jak se za komunismu žilo bídně. Nikdo nepopírá tehdejší obtížnou dostupnost přístupu ke zboží, největší hrozbou komunismu však byla nesvoboda slova a možnost být za kritiku režimu kdykoliv postihováni a trestáni. Ve společnosti tržní svobody si můžeme říkat, co chceme, hlavní hrozba má však zcela existenciální charakter. Mnoho lidí má dnes potíž si najít práci, volný trh v Čechách zredukoval pracovní příležitosti do automobilového průmyslu, stavebnictví, výše zmíněných supermarketů.Velmi snadno se vám dnes může snadno stát, při jakékoliv kvalifikaci, že přijdete o práci, a následně o peníze. Nemůžete-li si zaplatit byt, pak se velmi snadno stanete v tržní demokracii bezdomovcem, sociálně vyloučeným a trhem odsouzeníhodným individuem.

"Volný trh bohatne na obchodu s vodou, potravinami, střechou nad hlavou

V roce 2000 se v Čechách konalo setkání Světové banky. Organizovala jsem tehdy mezinárodní paralelní konferenci žen na téma Život není na prodej -- ženy, děti, příroda, jako alternativa k politice Světové banky, MMF a Světové obchodní organizace. Ženy z Indie, Latinské Ameriky a USA dokumentovaly, co globální trh způsobil v jejich lokálních ekonomikách, a varovaly nás, abychom nedopustili opakování stejných chyb, které se staly u nich. V Indii došlo k likvidaci místních farmářů; To, co jim v minulosti dávala příroda zdarma -- osení - uchovávali vždy na příští rok, aby měli úrodu v roce následujícím, jim najednou začaly prodávat nadnárodní korporace geneticky modifikované, patentované, a nereprodukovatelné. Lidé, kteří nikdy nepotřebovali dolary, na nich najednou byli závislí, a když se jim nepodařilo prodat a získat peníze, tak ani nemohli nakoupit a zasít to, co dříve bylo zadarmo. Tato politika způsobila zoufalství a řadu sebevražd v místech, dříve potravinově sice skromných, avšak soběstačných. Prodej pitné vody - přírodního zdroje v Bolívii způsobil její následné zdražování a tedy prohloubení chudoby opět těch nejchudších.

" "Na ekologii si musíme nejdřív vydělat",

propagoval před léty hlavní český ideolog volného trhu Václav Klaus. Dalo by se říci, že sociální a ekologické chování je podmíněno dostatkem peněz, a jen bohatí si mohou dovolit být velkorysí. Je-li dnes 20 % lidí celosvětově na relativně dobré ekonomické úrovni a 80 % žije na hranici existenciální nouze, pak je otázkou, kde brát a jak docílit toho, aby se i těch 80 % mohlo stát přiměřeně bohatými podle měřítek volného trhu? Je to vůbec v kapacitě a možnostech přírodních, surovinových a prostorových zdrojů Země? Například, chce-li mít v Čechách každý auto, což volný trh podporuje, neboť výroba, prodej, koupě a provoz aut přináší zisky a roztáčí hodnotu HDP, pak zákonitě dochází k tomu, že není, kde parkovat, kam auta dávat. Vznikají novodobé konflikty, vyvolané tržním hodnotovým systémem.

"Může trh odstranit chudobu?

Trh bohužel zredukoval jazyk, používaný slovník i život na pouhou ekonomiku a peníze, ty se staly v Čechách na dvě desetiletí jediným hodnotovým kritériem. Zapomnělo se, že může existovat i chudoba ducha, chudoba sociálních a mezilidských vztahů, chudoba hodnot, do pozadí ustoupilo vše, co nesouvisí se ziskem, penězi a majetkem. Trh zredukoval chápání souvislostí a vztahů, vyretušoval cit, soucit, solidaritu, lidství. Je-li toto současný export, který premiér v Latinské Americe prezentuje, pak jde o velmi smutnou propagaci České republiky, země s tak bohatou kulturní a historickou zkušeností a tradicí.