Igor Shamshin, tisková agentura Ruské federace ITAR-TASS: Pane premiére, mám na vás dotaz a také dotaz na pana Bursíka. V Rusku zazněly hlasy, že umístění amerického radaru na českém území představuje bezpečnostní hrozbu pro Rusko. Co myslíte, je to tak, nebo to tak není? Můžete to komentovat, prosím? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Samozřejmě, že to je zcela naopak, jak už to v podobných případech bývá. USA odstoupily od smlouvy ABM, která omezovala protiraketovou raketu na jejich území už v roce, mám pocit, 2001, po dohodě s Ruskou federací. Znamenalo to ukončení jistého modelu překonané studené války, znamenalo to uznání možnosti protiraketové obrany proti tzv. „load states“ tzn. státům, které nejsou pod kontrolou mocností, které mohou vlastnit nebo vlastní nebo vyvíjejí balistické střely s různým typem nálože, a nejsou to režimy, které by podléhaly určitému režimu mezinárodního společenství. V souvislosti s tím, samozřejmě, se objevily i nové hrozby, které respektuje Ruská federace v rámci globálního terorismu, a získání těchto prostředků, využívání balistických střel s různými typy náloží, od nukleárních počínaje, až po různé zbraně hromadného ničení konče, nejrůznějšími organizacemi nestátního typu. Jmenován je v této souvislosti někdy Hizballáh. Všechny ty hrozby jsou společné jak pro Evropu, ČR, tak pro Ruskou federaci. V tomto smyslu protiraketová obrana typu Missile Defence je systém, který je dlouhodobě USA s Ruskou federací projednáván. Je projednáván i na bázi NATO a Ruské federace, a já do budoucna předpokládám spíše spolupráci než konkurenční projekty, protože ten projekt není založen na masivní protiraketové obraně, ale naopak protiraketové obraně spíše v jednotkách nebo desítkách, takže, určitě není zaměřen proti velmocím typu Rusko nebo Čína. Je zaměřen proti teroristickým útokům, útokům někdy náhodným, nebo chybám, ale ne masivně proti velmocím. V tomto smyslu chrání ČR, chrání Evropu a do budoucna, si myslím, že i Ruská federace přistoupí k podobnému typu protiraketové obrany, protože určitě chce patřit do té rozumné části světa.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, byl tam ještě dotaz. Pan Takáč.

Daniel Takáč, Česká televize: Já jenom doplním, ta otázka směřovala i na pana Bursíka, a já bych ho v tomto smyslu požádal o odpověď, jak se on a Strana zelených staví k té základně. Děkuji.

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Dobrý den, pane Takáči, to je trochu jiná otázka. K té první otázce já jsem nevěděl, proč bych měl z pozice ministra životního prostředí, či předsedy Zelených něco dodávat. K té vaší otázce – my jsme dnes vedli velmi živou diskusi na Bezpečnostní radě státu. Myslím, že ta naše pozice je zcela zřejmá. My analyzujeme veškeré podklady, vedeme rozhovory, a pro nás je velmi důležité, aby tento bilaterální projekt případného umístění radarové základny neoslabil NATO, neoslabil EU a je pro nás důležité znát názor našich partnerů, jak v EU, tak v NATO. Je pro nás důležité mít jasnou představu o tom, zda tento systém je v budoucnu začlenitelný do společné obrany NATO. A toto jsou všechno otázky, na které máme, myslím, dostatek, času, abychom hledali odpovědi a požádali jsme o to také ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo obrany. Ta diskuse na toto téma probíhala na jednání, a myslím si, že to je téma, které zajímá v podstatě celou politickou reprezentaci. To není nějaké téma, které by bylo vlastní pouze a pouze Straně zelených.

Daniel Takáč, Česká televize: A referendum, ano či ne?

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: My máme postoj neutrální k referendu. Nejsme v situaci, kdybychom v tuto chvíli vyžadovali referendum , ale předesílám, že nejprve potřebujeme mít jasné odpovědi na tyto otázky, které jsem tady formuloval, a podle toho, si myslím, že se poté rozhodneme a zaujmeme stanovisko.

říká v sobotním rozhovoru pro deník Právo předsedkyně zelených poslanců Kateřina Jacques.

Vy říkáte, že ta formulace je jasná, mně připadá spíš elastická. Ale pojďme dál. Donedávna jste trvali na tom, že o věcech, jako je ta základna, musí rozhodovat občané v referendu. Nezačínáte i v tom teď kličkovat?

Já se, pane Kramere, ohrazuji proti tomu, že "kličkujeme". Žádného kličkování si nejsem vědoma a vy jste mi to nedokázal. K tomu referendu: Strana zelených bude usilovat o přijetí zákona o obecném referendu. Ten návrh už máme zpracovaný a předložíme ho v nejbližším možném termínu. V našem pojetí by se ten zákon samozřejmě vztahoval i na taková témata, jakým je bezpečnost naší země. Těžko vám ale mohu slíbit, že se nám ho skutečně podaří prosadit.

Když ho neprosadíte, budete trvat na speciálním referendu o radarové základně?

Nebudeme.

Poslanci Strany zelených předložili vládě vlastní návrh zákona, podle něhož by bylo možné uspořádat celostátní referendum. Prvním tématem takového všelidového hlasování by mohla být otázka, zda si občané přejí, či nepřejí v České republice radar americké protiraketové obrany.

Návrh zelených předal vládě předseda strany Martin Bursík krátce před tím, než bude sněmovna tento pátek hlasovat o komunistickém návrhu, aby se k umístění radaru uspořádalo jednorázové referendum. Zelení nejspíš budou proti stejně jako v případě, kdy se v dolní komoře hlasovalo o návrhu sociálních demokratů o obecném referendu. Strana zelených měla přitom všelidové hlasování ve volebním programu a levice ji za postoj ve sněmovně kritizuje.