10. 4. 2008
Ne církevní restituce, ale interrupce budou obchodem stoletíPrávo žen vyměnit za reformy zdravotnictví, to je obchod, který si nejspíše představují lidovečtí poslanci jako klíčový prvek svých programových priorit. Obchod, který hodlají uzavřít. A tak kšeftují. |
Ty mě privatizaci nemocnic, já tobě regulaci interrupcí. Kšeft po křesťansku. Zisk na obou stranách. Představa je taková, že do rozhodování o narození dítěte zatáhne zákon biologického otce a stejný zákon sníží dobu umožnění interrupce ze 24 na 18 měsíců – a to pouze ze zdravotních důvodů. Dívky od 16 do 18 let budou muset žádat o dovolení k přerušení těhotenství své rodiče. Křesťanská podoba sekulární demokracie. Milá Sally, jak jim to jenom mám říci, když si ještě dodnes myslí, že jsem panna? A ty nejsi? Modli se, dcero, Bůh ti cestu ukáže....
Jsem žena, matka dvou dospívajících dětí a žijeme v 21. století. Lékařská věda z jedné strany umí vypiplat 600gramové děti, a z druhé strany nejsme schopni přijmout fakt, že žena je svéprávný tvor, která je schopen rozhodovat o svém životě. Muž musí být ten, který jí řídí, který jí říká, co má – nebo nemá – dělat. Rozhodnutí o době, dokdy provádět interrupce by rozumná společnost nechala lékařům. Dobře vědí, proč je hranice takto stanovena. A jen oni jsou vázáni přísahou oproštěnou od ideologických či náboženských dogmat, představ a předsudků. Rozhodnutí k ukončení těhotenství není pro žádnou ženu jednoduché, ale když už to rozhodnutí padne, tak má být potrat legální a bezpečný. Ty 16 leté holky, které nejsou na mateřství připraveny, za své těhotenství se mohou i stydět a které třeba mají doma problémy s rodiči nebo je otec zneužívá, se ho ještě budou ptát na souhlas? Možná by bylo lépe, kdyby lidovci (o křesťanských demokratech nelze v tomto případě mluvit) vyměnili svoje plány na regulaci prostituce za skutečnou podporu těm rodinám, které jsou v nouzi. Možná by bylo lépe, kdyby lidovecký minsitr financí otevřel státní pokladnu a jeho spolustraníci otevřeli svá srdce těm, kteří jsou potřební. Nekrátili by děti o přídavky či nezvedli by poplatky dětí do 18 let u lékaře. Michaela Šojdrová aspiruje sice na mučednici za svůj „protivládní“ návrh, nicméně vyjednávací pozice KDU-ČSL je vůči zbytku vlády tak silná, jak pevné bude lidovecké přesvědčení o asociálnosti dosavadních vládních koncepcí. Jak čekat ale demokratičnost u lidí, kteří se snaží své názory vnutit těm, kteří o ně nestojí? Nevyzpytatelné jsou cesty Páně, stejně nevyzpytatelné jsou cesty lidoveckých politiků. Křesťanství nového milénia nenakazuje nikomu drakonickými předpisy, jak má konat proti svému přesvědčení a svým názorům, ale dává osobní pozitivní příklad. Příklad lásky dávající. Takový křesťanský postoj je moderní, liberální a nikoliv dogmatický. Taková strana je křesťanská a přitom demokratická. Lidovcům je třeba připomenout slova apoštola Pavla z jeho promluvy ke Korinťanům, neboť podle křesťanských představ láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch: Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.
Lidovečtí poslanci nemluví jazykem pochopení pro hříšnost člověka, nemluví jazykem dávající lásky či jazykem tolerance svého menšinového názoru uvnitř většinové sekulární společnosti. Lidovečtí poslanci mluví jazykem Giorlama Savonaroly, budujícího republiku Kristovu. Třeba na nás z příští lidovecké reformní krabičky této vlády vykouknou i potratové komise. Možná se lidovci těší, zavedou li také policii, které bude kontrolovat mravnost občanů, jak za časů savonarolovské Florencie. Jsem ráda, že už jsem ve věku, kdy nemohu mít děti. Už to totiž vidím v živých barvách. O svém dítěti nebudu rozhodovat já sama, ale členové domovní organizace KDU-ČSL a ODS či jejich mládežnické mravnostní úderky. Strašná představa. Možná bude třeba vyzvat lidovce, aby důkazy pravdivosti svých představ podrobili tak jako to měl učinit Savonarola, zkoušce ohněm. Autorka je poslankyní ČSSD, členkou sociálního výboru Parlamentu, stínovou ministryní pro ženu a rodinu |