V tomto bodu nelze přehlížet, že ta naše planeta je nám všem společná. (USA a Čína se podílejí každý na nežádoucím znečistění ovzduší po 25 %, tedy polovinou z podílu připadajícího na celý svět!) Společným jmenovatelem na cestě k žádoucím řešením v tomto prvním bloku pochopitelně je správná volba toku investic i tržních sil. Pod číslem "2" bylo uvedeno, jak výrazně vzrostl podíl samoobslužných technologií (což nesměle začalo již roku 1902, v Philadelphii, v USA). Hned "za třetí" bylo uvedeno, že se snad již dostáváme do období, kdy tradice filmových hvězd začíná vadnout. Už prý se nemusí zdaleka tolik ve filmové produkci sázet na osvědčené hvězdy. Stačí nasadit dobrý příběh a přitažlivě ho zfilmovat (ani pak nemusí být finančně nákladný); hvězdou se stane pak třeba i méně známá tvář --- díky roli.

Asi redaktorům časopisu nešlo zařazením jednotlivých témat o jejich preferenční pořadí. Na čtvrtém místě bylo uvedeno téma radikalismu. Odkazovalo se tam na to, že mnozí původně teroristé se již dali přesvědčit o tom, že zabíjet nevinné lidi je proti učení Koránu. Nezapomeňme, že tématem té série článků nebyla politika, ale ideje měnící svět. Takže za páté byla zařazena "kuchyňská chemie"; bez ohledu na to, že přibývá lidí, kteří -- z jakýchkoli důvodů -- "vychutnávají" spíše hotová nebo předvařená jídla, ne-li jen cokoliv nějak ohřívaného u stánku. Příspěvek o jídle upozornil mj. na to, že od roku 1994 vstoupila do oblasti přípravy jídel věda, s nutností znát, co se děje s jednotlivými bílkovinami ("proteiny") za různých teplot a podle toho jídla připravovat.

Jako 6. bod bylo uvedeno "geoinženýrství". Jako kdyby to byl dříve obor jen pro nějaké "cvoky" nebo podivíny. Jenže pro konec toho teď už plně našeho 21. století se počítá se vzrůstem průměrné roční teploty (podle zdrojů z OSN) o nejméně 2 až 4 teplotní stupně (°C) do konce století (k roku 2100). Nositel Nobelovy ceny Paul Crutzen se účinně přimlouvá za další seriózní výzkum, jak vybalancovat tuto klimaticky závažnou hrozbu. Sedmý bod sice vypadá na to, že se týká jen aktuálně stárnoucí generace, ale také mladí by měli vědět, že plodné stáří je "pro připravené". Prý snad již víme (?), že bychom měli stárnout s noblesou ("gracefully"). Na konci 19. století byl průměrný věk dožití pouhých 31 let. (V padesáti byl u nás Vrchlický před sto lety již "slovutným kmetem".) Samozřejmě že se změnily jak pracovní podmínky, tak možnosti aktivně předcházet smrti (především nesrovnatelnými prostředky současné medicíny; např. penicilín začal být masově vyráběn již roku 1943, před 65 lety). Typické pro dlouhověkost je Japonsko. Dožívalo-li se tam k roku 1950 65 let a výše "jen" 5 % obyvatel, k roku 1985 už to bylo přes 10 %, a roku 2007 celých 21,5 %!

Zbývají nám poslední tři položky. Osmý bod má poněkud záhadný název: "Léčba `nizozemské nemoci`." Když totiž Nizozemci objevili v Severním moři zemní plyn (roku 1959), jiné druhy komodit pro vývoz jako kdyby v Nizozemí značně poklesly na významu. Země s bohatými ložisky ropy nebo zemního plynu si mohou dovolit nebývalé investice. Navíc dnes tím, že cena ropy za barel letos již přesáhla hranici 110 dolarů, dochází díky té stále zvýšené poptávce po zdrojích energií k nebývalému přesunu finančních prostředků do zemí disponujících těmito zdroji. Dnes takovou zemí, která nepředstavitelně profituje z dané situace, je mj. Rusko. (Před 10 lety to bylo v lednu jen 5 dolarů za barel ropy, i když ten dolar tehdy měl vyšší hodnotu.) Jako devátá položka je uvedena práce žen. V příspěvku na toto téma se poukazuje na to, že nejméně produktivními společnostmi dnes jsou ty, které znemožňují ženám aktivní podíl na pracovním trhu (také v zodpovědnějších funkcích!).

Nu a za desáté se uvádí, že dnes už neexistuje významné sportovní odvětví, jehož soutěže by nebyly vysílány celosvětově. (Samozřejmě že nebudu rozvádět, do jaké míry je sport prostředkem k sjednocování světa mírovými prostředky a do jaké zcela odlišné míry může být předmětem ideologické propagandy státně-direktivních režimů.)

Připomínám, že číselně uvedené pořadí zřejmě nemá naznačovat nic o preferencích. Také asi nešlo hned o to připomenout čtenářům, že když dojdou argumenty, zatím vždycky v naší civilizaci pak došlo na zbraně; bez ohledu na vyhodnocovanou ušlechtilost idejí na obou stranách případného sporu.

Zcela mimo kontext pak je, že když k čemukoliv chcete připojit pár číselných ilustračních údajů, už to tzv. většinový ("průměrný") čtenář nečte. Když jsem si chtěl všimnout skromným příspěvkem některých obranných projektů USA a slíbil pár čísel jako přívažek, tak to už k četbě kupodivu neláká. A bez čísel je každá představa vágní a argumenty bývají málo přesvědčivé, i když mohou být sugestivní. Pro jistotu viz:

Tolik jubileí kolem nás a člověk si toho ani "neužije"