Ty americké primárky (a "caucusy") začaly docela nevinně; na obou tehdy stranách jako kdyby byli tři nebo nejvýše čtyři vážnější kandidáti. V republikánském táboře dlouho se mohlo zdát, že nebude jen tak lehce rozhodnuto; s problematickými vyhlídkami následného poměřování sil s demokraty. Mezi demokraty se od samého začátku zdálo být jasným, že favoritem kandidatury bude senátorka Clintonová. Teď na konci února je víc než jasné, že McCain už prakticky a nepochybně je kandidátem "Velké staré strany" (republikánů). Potřebuje celkem před stranickým sjezdem získat 1191 hlasů, a již jich má na svém vlastním kontě 1032; a nemá už žádného vážného konkurenta. Naprotitomu Hillary Clintonová teď ztrácela vůdčí pozici řetězově, stát za státem, 11-krát po sobě. Rozdíly mezi oběma demokratickými kandidáty zatím ještě nejsou kritické, ale Obama již nepřehlédnutelně dlouho vede před původně "celonárodně" vůdčí demokratickou kandidátkou H. Clintonovou, neboť má za sebou již 1365 hlasů (1184 + 181 "superdelegátských"), zatímco jeho soupeřka "jenom" 1268 hlasů (1031 + 237 těch "superdelegátských"). V demokratické straně musí úspěšný prezidentský kandidát získat 2025 hlasů; takže mezi demokraty zdaleka není rozhodnuto. Přitom těch tzv. "superdelegátských" hlasů je 795; tedy celé dvě pětiny potřebného počtu ke kandidatuře. Z toho počtu je nadto 76 "nezávazných", takže mohou být oním prožluklým (žádoucím) jazýčkem na váze. Takovým "superdelegátem" se zpravidla stávají straničtí matadoři svých jednotlivých států. Mohou pak výrazně ovlivnit atmosféru během stranické "konvence", až se bude volit vlastní stranický kandidát. Takže i když ten úterek zase rozdělí pár delegátských hlasů, nerozhodne to mezi demokraty automaticky nic. Ovšem už teď všichni tušíme, že Hillary Clintonová musí bodovat; jinak se pak může stěží spolehnout na nějaké korektury "superdelegátskými" hlasy. (Předběžně podle jednoho průzkumu právě voliči Clintonové by se rádi spolehli na tučný podíl z těch 795 speciálních hlasů.) Pro demokraty by to mohla být také předzvěst jejich porážky ještě před postavením vlastního kandidáta, pokud nebude včas výrazně a přesvědčivě vyprofilovaný. Uvažme také fakta zveřejněná v Los Angeles Times (Bloombergův výzkum): Na otázku, kdo by měl lepší vyhlídky na souboj o prezidentský stolec s Johnem McCainem, tak demokratičtí voliči z primárek dali v tomto ohledu dvojnásobnou důvěru Baracku Obamovi (38 %) před H. Clintonovou (jen 20 %); s tím, že oba by mohli být stejně v tom zápolení dobří (34 %). Barack Obama vede také v nepřímo zadaných otázkách. 70 % Američanů je připraveno na to, že by mohli mít za prezidenta Afroameričana, zatímco jen 61 % je takto schopno počítat v Bílém domě se ženou v tomto nepředstavitelně zodpovědném úřadě. V USA před prezidentskými volbami přihořívá? Je ten "super úterek" pro nás v ČR "nic moc"? Jak se nás také paradoxně týká prezidentská volba (podle toho, která?)