Na zahájení přednesl šéf Zelených profesor Alexander van der Bellen dvacet osm otázek na spolkového ministra Güntera Plattera a požádal jej, aby na ně odpověděl a vysvětlil, proč lidovci zneužívali policii pro své politické cíle. Olej do ohně přilil i prestižní politický týdeník "Profil", který přinesl korespondenci s ministrem vnitra, ze které vyplývá, že policejní místa byla obsazována podle politické příslušnosti k ÖVP. Po bouřlivém jednání, kterého se zúčastnili jak předkladatelé návrhu, tak ministr vnitra a zástupci lidové strany, se Národní rada rozhodla zřídit zvláštní vyšetřující výbor. Bylo to umožněno poté, co SPÖ překročila politický Rubikon a oznámila, že přes odpor svého lidoveckého koaličního partnera je pro jeho ustavení.

Oznámil to předseda poslaneckého klubu SPÖ Josef Cap, což včera znovu potvrdil, po osmihodinovém zasedání parlamentního vnitropolitického vyšetřovacího výboru, na kterém vystoupil bývalý šéf Spolkového kriminálního úřadu Herwig Haidinger. Na dotazy poslanců opakoval svá předcházející obvinění, že za vlády lidovců procházely policejní informace přes jejich sekretariát a poslanecký klub, aby byly využity proti svému sociálně demokratickému politickému soupeři. Materiály požadoval přímo bývalý šéf sekretariátu vnitra Philipp Ita, kterému však nevyšel vstříc. Haidinger, který již před tím vypovídal několik hodin na státním zastupitelství, oznámil, že budou ještě prošetřovány další případy.

Především pak dodávka 800 speciálních pušek pro Irán, které přes zákaz tehdejší ministryně vnitra Liesy Prokopové byly dodány do Teheránu. Znovu přitom potvrdil, že Nataša Kampuschová nemusela být osm let vězněna svým únoscem pro hrubou chybu policie a když tuto skutečnost odhalil, nebyla zveřejněna, aby nepoškodila lidovce při nastávajících parlamentních volbách. S tímto postupem jej seznámil blízký spolupracovník dnes již zesnulé ministryně, současný šéf policejního útvaru Cobra Bernhard Treibenreif. Haidinger přitom odmítl obvinění bývalého předsedy lidoveckého poslaneckého klubu Helmuta Kukacky, že se touto kauzou snažil vyvíjet tlak na Prokopovou s cílem získat funkci zástupce generálního ředitele veřejné bezpečnosti. Rovněž lidovecký ministr vnitra Günter Platter jej obvinil, že vystupuje s obviněními , protože mu nebyla prodloužena jeho vysoká policejní funkce.

Přitom navíc měl údajně zneužívat úředně mu přidělené vozidlo pro soukromé účely. Nakonec se ukázalo, že se tak stalo v jednom případě, kdy převážel do nemocnice rodící ženu. Zřejmě šlo o pokus revanšovat se Haidingerovi za obvinění proti Itovi, že jeho autohavárie v opilosti byla zametena policií pod koberec. ¨Do podezření se dostala i Itova bývalá žena Doris za vypracování projektu pro bývalý koncentrační tábor Mauthausen, na který bylo vypsáno "fingované výběrové řízení". Vedoucí zvláštní komise pro kauzu ministerstva vnitra na vídeňském vrchním státním zastupitelství Peter Gildemeister oznámil, že budou zahájena příslušná šetření, která se týkají, jak oznámila jeho mluvčí, "relevantně dvaceti možných trestně právních aspektů". Spouštěcím mechanismem eskalování tohoto případu bylo televizní vystoupení šéfa rakouských sociálních demokratů spolkového kancléře Alfreda Gusenbauera v rámci "Tiskové hodiny". Nechtěl sice hovořit o ultimátu svému lidoveckému koaličnímu partneru, ale pokud nepřistoupí na jeho návrhy na zásadní daňovou reformu a sanování zdravotnictví k 1. lednu 2009, bude koalice ohrožena. Jejich cílem by mělo být zlepšení životní úrovně chudých a středních vrstev, která poklesla na začátku roku prudkým zvýšením cen, zejména základních potravin. To by mělo přinést roční zlepšení příjmů v průměru o 500 euro a dalších 100 euro by měli dostat jako přídavek na zdražení důchodci. Kancléř prohlásil, že se nebojí zadlužení, které vznikne zvýšením požadavků na rozpočet o tři miliardy euro, hlavně když lidé budou mít tlustší peněženku. Současně oznámil, že poslanci jeho strany dostali "zelené světlo", aby mohli hlasovat pro ustavení zvláštního parlamentního vyšetřovacího výboru na ministerstvo vnitra. Podle politologů jeho radikální rozhodnutí nastalo poté, co pozice Gusenbauera pro jeho nerozhodnost jít do střetu s lidovci byla dále již neudržitelná. Na základě provedeného průzkumu ještě žádný kancléř po druhé světové válce neměl tak nízkou důvěru u obyvatelstva. Zemské organizace SPÖ byly silně znepokojeny vzniklou situací, začalo se hovořit i o nutnosti svolat mimořádný sjezd strany, který by zvolil nového předsedu. Jako kouzelným proutkem se pozice Gusenbauera uvnitř strany po tomto vystoupení nebývale upevnila a zemští šéfové sociálních demokratů mu vyslovili plnou podporu. Předseda sociálně demokratických odborů Wilhelm Haberzettl označil daňovou reformu ve světle stoupající inflace za nejdůležitější krok.

Kancléřovy návrhy narazily na zamítavé stanovisko ÖVP a předseda lidovců, vicekancléř a ministr financí Wilhelm Molterer odmítl předčasné provedení daňové reformy o rok dříve, protože rozpočet bude v přebytku teprve v roce 2010. Prohlásil, že by šlo o nezodpovědný krok, který by vyvolal nové zadlužení, na které by doplatili mladí lidé. Jedinou alternativou by byly podle jeho názoru "drastické úspory", které by negativně dopadly na všechny. Předseda lidoveckého poslaneckého klubu exkancléř Wolfgang Schüssel odmítnul zřízení zvláštního vyšetřovacího výboru a odvolával se především na mysteriózní objevení nových dokladů v minulém týdnu v jednom sklepení, týkajících se zkrachované odborářské banky BAWAG, na kterou již proběhlo u soudu osm desítek stání. Tyto dokumenty mají údajně obsahovat usvědčující doklady o financování SPÖ z její strany v 70. a 80. letech. Záležitosti kolem ministerstva vnitra by proto měly podle Schüssela vyřešit nezávislé justiční orgány. Předseda ÖVP vicekancléř Wilhelm Molterer bezvýsledně apeloval, aby v zájmu uklidnění situace bylo přenecháno přešetření aktivit ministerstva vnitra nezávislým orgánům.

Za této napjaté situace stále sílí hlasy, že na podzim dojde k rozhodujícímu střetu o rozpočet, který nemůže skončit jinak než předčasnými volbami. Podle komentátora listu "Standard" Thomase Mayera si nemohou ani sociální demokraté ani lidovci nové volby dovolit, protože by ztratili hlasy a Gusenbauer spolu s Moltererem by ohrozili svou politickou existenci. Zatím i opoziční strany váhají o tomto kroku kromě BZÖ, která má však v parlamentě nejslabší zastoupení. Podle posledního průzkumu veřejného mínění i většina dotázaných si nepřeje vypsání předčasných voleb a je znechucena současnou politickou situací. Obě strany velké koalice nevylučují, že by mohlo dojít k předčasným volbám, ale odmítají, že by se tak mohlo stát již v květnu. "Tato vláda je v úřadě a v roce 2010 budou příští volby", řekl spolkový kancléř Alfred Gusenbauer při příležitosti včerejší prezentace nové internetové iniciativy pro Rakousko, ještě před zahájením parlamentní debaty. Zúčastnil se jí společně s vicekancléřem Wilhelmem Moltererem, který prohlásil, že nechce o nových volbách nic vědět. "Naším cílem je společně pracovat až do roku 2010. Předpokladem však je, aby bylo možno spolupracovat".

Znalého situace na rakouské politické scéně proto ani nepřekvapilo, že i za této situace se v neděli podařilo utvořit po lednových obecních volbách v druhém největším rakouském městě Štýrském Hradci koalici lidovců se Zelenými. ÖVP zde zvítězila s 38 procenty a Zelenými, kteří s téměř 15 procenty zaujali třetí místo za sociálními demokraty s 20 procenty. Obdobná koalice vládne i v Horních Rakousích.