12. 2. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
12. 2. 2008

Co dělat proti zrádné české vládě bez mandátu?

Diskuse k článku "ČR se stává klackem, jímž budou USA bít Evropskou unii"

Píše Soňa Hromátková: Před časem jste mi napsal, že nezvonit klíči, ale vzít klacky a jít se postavit před "Strakovku" atd. může být nebezpečné. Když tedy nevolíme, co chceme, ale pouze "menší zlo", jak byste to viděl konkrétně dnes (po několika měsících "vývoje")? Máte snad "sametový" recept na to, jak zákonnou cestou odstranit vlastizrádce (Vondra a spol.) a manipulátory schovávající se v politických stranách? Nebo si máme nechat vše líbit? Vaši "akademici", co sem píší rozevlátými souvětími a používají "učený" slovník a mnohdy příliš slov, jsou pomalí (důstojně) v uvažování. Kam až to dojde? K podpisu smluv. A co pak? Necháme se vyloučit z EU? Pak teprve budeme napadnutelní ve své osamělosti a nikoho, zejména USA už nebudeme zajímat vůbec. Ti si najdou jistě jiného svého "hejla".

Reakce Jana Čulíka: Pokud jsou snad někteří občané České republiky nespokojeni se současnou vládou a s razantními kroky, které podniká bez řádného mandátu (má pochybný mandát pouhých dvou přeběhlíků), jedinou možností, jak problém vyřešit, je občanská neposlušnost ve velkém rozsahu.

Pokud vám vadí vláda, která si bez mandátu dělá proti vůli občanů, co chce, pokud vám vadí, že menší města jsou zcela pod vládou místních mafií, které si už ohlídají, aby se neozval "jiný", svobodný hlas, pokud vám vadí, že se studenti na vysokých školách musejí bát, aby neřekli něco, co se politicky nebude líbit jejich učitelům (dostáváme takové emaily), pokud chcete odstranit nedýchatelnou mafiánsko-"dobyvatelskou" (tj. každý politik hrabe jen pod sebe) atmosféru v České republice, a atmosféru prohlubující se ošuntělosti, jedinou možností jsou rozsáhlé akce občanského protestu. A nepolevit, dokud nebude dosaženo ze strany politiků slušného chování. Neorganizovat však frakcionářská "hnutí", lehce zdiskreditovatelná vazbou na určité zájmové struktury, jako bývaly "Impuls 99" či "Děkujeme, odejděte". Na první pohled by muselo být zjevné, že jde o hnutí poctivé, celonárodní a nefrakční. Je to vůbec realistické v dnešní české společnosti, kde snad každý patří k nějaké skupince, která nemá ráda skupinky ostatní a snaží si činit nárok na to, že jen její jediný diskurs je "ten pravý"?

Přitom je zorganizovat takové akce v současnosti v porovnání s minulostí nesmírně jednoduché. Za komunismu byli lidé izolováni a tajná policie dohlížela, aby se jich nikdy nesešlo víc než deset. Dneska máte email a internet. A možná se najdou i některé ne úplně prodejné sdělovací prostředky.

Kdyby se proti různým rozhodnutím či proti způsobu chování Topolánkovy - nebo třeba případné Paroubkovy - vlády rozhodlo demonstrovat sto nebo dvě stě tisíc lidí, a kdyby to dělali měsíc, viděli byste, jak by se vláda rychle přizpůsobila požadavkům veřejnosti.

Veřejnost dnes může pomocí internetu organizovat nejrůznější protestní hromadné akce.

Dokud se lidé ve větších počtech na takové akce nezmůžou a nedají najevo, že se vláda, oni služebníci občanů, nechová tak, jak oni od ní právem očekávají, nic se nezmění.

To, že nikdo ve větších počtech neprotestuje, interpretuje právem vláda i opozice i zahraniční spojenci, že jsou lidé v České republice šťastní a spokojení.

Fraška, jíž se přezdívá prezidentská volba, nezaujala mimo Českou republiku žádná mezinárodní média. Nikdo v zahraničí se nezabývá tím, že v ČR se sedmdesát procent občanů staví proti budování amerického radaru na českém území. Nikdo se v zahraničí ani v ČR nezabývá tím, že vláda zavedla absurdní a občanům nepřátelskou zdravotní reformu. Protože nikdo neprotestuje, všeobecně se v ČR i v zahraničí usuzuje, že lidé jsou spokojeni. Neexistují žádné známky, že by tomu bylo jinak.

Britské listy ovšem žádné protesty organizovat nebudou, nejsme aktivistický server. Vidíme svou povinnost v tom informovat a analyzovat - to, co z toho vyvodí či nevyvodí pro svůj život a své postoje naši čtenáři, je zcela jejich vlastní věc.

K tomu píše A. Kubačák: Vážený pane Čulíku, mám pocit, že ani vy sám nevěříte tomu co jste napsal. Již sama úvodní věta ..."pokud jsou snad někteří občané České republiky nespokojení"... naznačuje tuto skutečnost. Dnešní doba je jiná než před rokem 1989 a nějakému "cinkání" klíčů už nikdo naslouchat nebude.

Občanská společnost je naprosto atomizována a snad jen vidina "společného nepřítele" by ji mohla opět sjednotit. Politici celého politického spektra to dobře vědí, a proto si mohou dovolit názory lidí ignorovat a také to tak dělají. Nemějme naše politiky jen za hlupáky. O současných prostředcích a možnostech, kterými mohou politici věci ve svůj prospěch ovlivňovat, se komunistům kdysi ani nezdálo.

Reakce JČ: Není to pravda. Velké občanské protesty jsou základním prvkem demokratické politiky. Dokud si lidé v ČR neuvědomí, že mají moc, nic se nezmění. Vzhledem k tomu však, že nic nepodnikají, zase se jim zřejmě tak špatně nevede.

                 
Obsah vydání       12. 2. 2008
12. 2. 2008 Jana Bobošíková třetím kandidátem na prezidenta ČR Štěpán  Kotrba
12. 2. 2008 Zabitý bobr, aneb kdo bude bručet, pane Langere? Štěpán  Kotrba
12. 2. 2008 Budeme s ďáblem i nadále tančit? Josef  Brož
12. 2. 2008 Co dělat Milan  Valach
12. 2. 2008 Co dělat proti zrádné české vládě bez mandátu?
12. 2. 2008 Opět akce "Olovo"? Kosta  Dimitrov
12. 2. 2008 Ruský projev, o němž se v novinách nepsalo
12. 2. 2008 Britský ministr zahraničí: Británie má morální povinnost vojensky bojovat za demokracii
12. 2. 2008 Komunisti, neblbněte Milan  Sova
12. 2. 2008 Rusko a Čína chtějí zakázat závody ve zbrojení ve vesmíru
12. 2. 2008 Spáchali již američtí Demokraté sebevraždu? Greg  Evans
12. 2. 2008 Nechci anonymy Petr  Wagner
12. 2. 2008 Reality show o Červené Karkulce Ladislav  Žák
12. 2. 2008 Volba prezidenta - jak se kdo tvářil
12. 2. 2008 Amerika zatkla čtyři osoby za "předávání informací Číně"
12. 2. 2008 Je DAB digitální rozhlasové vysílání slepou uličkou?
12. 2. 2008 Co se lze naučit od tureckého nacionalisty, neboli Doma by pro člověka mělo být tam, kde žije ze svého rozhodnutí Uwe  Ladwig
12. 2. 2008 Kde se berou v sociální demokracii odpadlíci? Jan  Makovička
12. 2. 2008 Deus ex machina Boris  Valníček
11. 2. 2008 ČR se stává klackem, jímž budou USA bít Evropskou unii
11. 2. 2008 Ošuntělost Václav  Chyský
11. 2. 2008 Veřejná volba Michal  Vimmer
11. 2. 2008 Proč se nezjišťoval počet těch, kdo se zdrželi hlasování?
11. 2. 2008 Chyba logiky, nebo lávky Miloš  Štěpánek
11. 2. 2008 Modří bolševici vtahují do hry rudé Zdeněk  Bárta
11. 2. 2008 Veřejná volba kohokoliv František  Řezáč
11. 2. 2008 Francie: Socialističtí přeběhlíci zachránili unijní smlouvu a Sarkozyho Karel  Košťál
11. 2. 2008 Britské listy ukazují, že tudy cesta nevede
11. 2. 2008 Tu máš -- a vyber si! Karel  Dolejší
11. 2. 2008 Poučení z krizového vývoje při volbě prezidenta Michael  Kroh
11. 2. 2008 Pohlad na volby z odlišného zorného uhla Igor  Daniš
10. 2. 2008 Kdo jak hlasoval při volbě prezidenta Michal  Škop
11. 2. 2008 Veřejná volba jako princip informování voličů Pavel  Zoch
9. 2. 2008 Být ukázněný je dobré, aneb monolit z mrákotínské žuly Michal  Kuklík
10. 2. 2008 Směšní advokáti posvátných rituálů Bohumil  Kartous
10. 2. 2008 Vypráskat je od koryt aneb Maminko, maminko, kdybys to věděla, ty by si si odplivla Jiří  Jírovec
11. 2. 2008 K nové dimenzi smysluplnosti naší přítomnosti Miroslav  Vejlupek
30. 11. 2007 Jací jsme
10. 2. 2008 Sherbetmassacre.net
12. 2. 2008 Hospodaření OSBL za leden 2008