Vítejte v Pevnosti Británie, v pevnosti, která zabraňuje lidem cestovat do země i ze země. Vítejte ve státě, který po vás chce, abyste odpověděli na 53 otázek, než vám dovolí vyjet si na den na výlet do Calais. Vítejte do země, kde vás zadržují, rentgenují a prohledávají na 250 železničních stanicích, kde vás na každém kroku sledují policejní kamery, kde na vás neurvale řve policie, jejíž chování vedlo k zdvojnásobení počtu stížností na zneužívání policejních pravomocí a policejního násilí.

Ještě před třemi lety by se všechno tohle zdálo hysterické a činitelé ministerstva vnitra by si stěžovali. Avšak všechno, co jsem napsal, jen popisuje fakta, oznámená v Británii minulý týden.

Nyní zdá se bez protestů přijímáme, že stát má právo vědět, mimo jiné, jak jste zaplatili za jízdenku či letenku, jaká je adresa na kreditní kartě, kterou jste na to použili, kam hodláte jet a kudy, jakou máte emailovou adresu, údaje, zda jsou vaše plány na cestu změnitelné, historii změn vašich cestovních plánů plus veškeré vaše další životopisné informace, které stát považuje za zajímavé či které prodejce jízdenky či letenky považuje za zajímavé.

Stát shromažďuje stále větší množství informací. Projevuje pozoruhodný strach před člověkem, který se rozhodne vyjet si jen tak do Paříže a nikomu o tom neříct. Tyto údaje budou odborníci propírat a hledat v nich vzorce chování a vydávání peněz. Závěry budou činěny ze zmeškaných letadel, prodloužených návštěv, nemocí a bude obrovské množství chyb, které povedou k tomu, že stát bude podezřívat a pronásledovat nevinné lidi.

Ti, kteří neposkytnou dostatečné odpovědi, nedostanou povolení k cestě, a tak si děsivě uvědomíme, že jsme vstoupili do éry výjezdních doložek, do doby, kdy musíme žádat byrokrata o povolení, protože byrokrat požaduje přesnější informace v té části formuláře, která pojednává o vašem životopise. Za deset či patnáct let už budeme přijímat skutečnost, že stát bude rozhodovat, zda smíme či nesmíme cestovat do zahraničí.

Kdo uhradí ty 1,2 miliardy liber, které to během následujících 10 let bude stát? Vy, spolu s vaší cestovní kanceláři a prostřednictvím nové daně z cestování, která má financovat shromažďování všech těchto dat. Velká část těchto peněz poplyne americké firmě Raytheon Systems, což je firma, která vyvinula střely s plochou dráhou letu a která se nyní podílí na informačním projektu Labouristické strany tím, že podporuje bezpečnostní výzkum v labouristickém Institutu pro výzkum veřejné politiky.

Smrad, který se line z kontraktu britského ministerstva vnitra s firmou Raytheon není ničím ve srováním se smradem, vzniklým minulý týden, kdy ministr vnitra a premiér oznámili nový projekt "elektronické hranice" a zvýšená bezpečnostní opatření v nákupních střediscích, na letištích a na nádražích.

Jak je možné, že jsme dovolili tento valící se puč proti našim svobodám? Kde jsou zásadové hlasy od levice i od pravice, kde je rozhořčení dramatiků a spisovatelů, kde jsou protestní stávky, kde jsou demonstrace, kde je vlna veřejného hněvu? Stali jsme se národem, kterému nevadí, že policie zaútočí elektrickou pistolí na diabetika, ani že je odsouzena pošetilá mladá dívka, která si veršovala své džihádistické fantazie, ani že policie v metru jen tak zavraždí nevinného brazilského elektrikáře.

Stali jsme se ochromeni hrozbou terorismu? Ta hrozba skutečně existuje a je správné, že vláda zavádí určitá bezpečnostní opatření, ale dejme to všechno do řádné perspektivy: od atentátů v londýnském metru v červenci 2005 zahynulo asi 6000 osob na britských silnicích. A nezapomínejme na bombové atentáty, vraždy, držení rukojmích, střílení samopalem po hostech v restauracích, všechno to masakrování, k němuž docházelo v Británii, když atentáty páchala IRA. Tehdy to Britové přežili bez omezování osobních svobod.

Onemocněla snad Británie nějakou dosud nedefinovanou chorobou, která dovoluje zlověstné americké korporaci, aby infiltrovala struktury britské vlády a dodala systém, který bude dohlížet na každého, kdo chce cestovat do zahraničí? Strašně mnoho závisí na tom, zda se zmůže oněch cca 40 labouristických poslanců na to, postavit se proti stranické disciplíně, aby za čtrnáct dní hlasovali proti Brownovu návrhu na prodloužení vazby pro osoby, podezřívané z terorismu.

Je strašně důležité, aby se tisk postavil na stranu svobody. Daily Mail právem minulý týden obvinil britskou ministryni vnitra z naprostého pohrdání soukromím občanů a Timothy Garton Ash psal minulý týden v Guardianu, že "jsme pravděpodobně oslabili svou bezpečnost přehnanými bezpečnostními opatřeními, která mnoho lidí odradila."

Premiér Brown rád cituje Churchilla, a tak já to taky udělám: "Jestliže nebudete bojovat za svá práva v době, kdy můžete lehce zvítězit bez krveprolévání, jestliže nebudete bojovat tehdy, kdy vaše vítězství je jisté a nebude moc stát, může přijít doba, kdy budete muset bojovat proti drtivé přesile a s jen mizivou šancí na přežití."