Máme podivnou vládu. Vede ji premiér, který národu otevřeně říká, že se s ním nehodlá bavit. Který prokaza-telně lhal na půdě parlamentu. Který v přímém přenosu ukázal národu vztyčený prostředník.

Máme podivný parlament. Pro většinu poslanců my dole neznamenáme vůbec nic.

Máme parlament, kde o návrhu, vyplácet si měsíčně 275 tisíc na hlavu, začali někteří poslanci docela vážně uva-žovat.

A to v době, kdy se zhoršuje životní úroveň většiny lidí. Poplatky ve zdravotnictví, zdražují se nájmy, voda, plyn, elektřina, MHD, základní potraviny. Hodně rodin bude mít hodně problémů.

Četl jsem v provládním tisku:"Umístění amerického radaru je dalším krokem v demokratizaci nastartované rokem 1989".

Odkdy je výstavba vojenského zařízení, kterou většina národa nechce, krokem k demokratizaci? Většina národa není šťastná, že může uvítat americký radar v lesích této země. Kdo jsou proti radaru, jsou označeni politiky a provládními médii za komunisty, bolševiky, rusofily, islamisty, zbabělce a hlupáky, kteří ničemu nerozumí.

Osobní prospěch - to je dnes hnací síla mnohých politiků.

Dvě velmoci si pinkají válečný bedmington přes naše hlavy, protože na nás už nezáleží. Radarové čtyřce Topo-lánek, Parkanová, Vondra, Schwarzenberg se to vymklo z rukou. Teď už jenom překvapeně zírají, jak Američan zve Rusa do našich brdských lesů.

Jde o princip - kdo koho do naší země vlastně má právo zvát. A premiér jen překvapeně zakoktá do kamer, že "necítí potřebu to komentovat".

Já zase jako občan tohoto státu necítím potřebu mít takového premiéra.

Tato vláda musí dát ruce pryč od radaru a cizích vojáků, omluvit se Evropě za bilaterární flirt, vrátit se k mo-rálce a zejména k demokracii.

Musí přestat důchodcům a slabším rodinám peníze brát - a sobě a bohatým je přidávat.

Přestat devastovat školství a zdravotnictví.

Brdští starostové se sjednotili v odporu proti radaru do Ligy starostů. Naším cílem je donutit vládu slyšet hlasy většiny.

Odborníci z Vysokého učení technického v Brně, Ústavu radioelektroniky, zveřejnili stanovisko: Vládní studie o zdravotní neškodnosti radaru obsahuje závažné chyby, je nevěrohodná a nepoužitelná.

Ústav vykonává odborné vědecké expertízy, jeho odborníci mají vědeckým světem uznávaná jména.

Přesto pár našich vojenských hygieniků s tabákovým lobystou, které naopak neuznává nikdo, v režii vlády konstatuje, že je varování vědců nezajímá. To už hraničí s obecným ohrožováním občanů.

Liga starostů žádá důrazně vládu, aby až do vyjasnění pochybností o zdravotní nezávadnosti radaru pozastavila jednání s americkou stranou. Vědci vyslovují vážné pochybnosti, ale vláda šturmuje, už aby se to podepsalo...

Proč asi?

Žádáme vypracování skutečně nezávislých studií autorizovanými ústavy a také jejich oficiální oponenturu, tak jak to vláda měla udělat hned na počátku. V sázce jsou přece lidské zdraví a životy.

Poslanec ODS Marek Benda, student z roku 89, říká, že nám jde jen o zviditelnění a využití davové vášně, protože demokracie naprosto ohrožena není.

Jak pro koho. Třeba pro studenta, kterého revoluce 89 vynesla do poslanecké lavice, kde sedí už páté volební období za neskutečné peníze a nic jiného v životě nikdy nedělal, demokracie ohrožena samozřejmě není. Pro normálně pracující lidi s normálním platem ohrožena je.

Spolupracujeme s iniciativou Nezákladnám, se signatáři Proreferendum2007, se studenty, odboráři, Bezpeč-nostní unií. Nechceme sem tahat stranické ideologie. Nechceme být vládou manipulováni, chceme o své budouc-nosti rozhodovat v referendu.

Trokavečtí se jako první z brdských obcí dokázali postavit proti radaru. Ukázali cestu dalším jedenadvaceti obcím k referendům. Jsem na ně hrdý. Penězi nás vláda nezlomí, náš souhlas s radarem nedostane.

Ve čtvrtek místopředseda vlády Vondra prohlásil v USA, že "omezení financí na radar by mohlo mít dopad na vztahy obou zemí." Tak kdo tedy chce radar v Brdech? Američané nebo Vondra?

To už se vláda opravdu zbláznila, že vyhrožuje americkému Kongresu?

Ptáme se koalice: my na vás mluvíme, vy nás neslyšíte? Co máme udělat, abyste nás vzali na vědomí?

Pokud se nám to nepodaří dřív, tak ve volbách nás na vědomí vzít budete muset! Lidi si stále víc uvědomují, že vám moc slouží především k osobnímu prospěchu - ne ke službě lidem.

Jde mi na šestašedesát - ale nepamatuju tak arogantní a lidmi pohrdající vládu. Studenti to říkají dobře - pravda a láska skutečně ještě ani zdaleka nezvítězily.

Donuťme politiky a vládu, aby vrátili moc lidem - tak, jak o tom v osmdesátém devátém na tomto náměstí zpí-vala Marta Kubišová.

Tato vláda může udělat jenom jedinou rozumnou věc: podat demisi - a my bychom ji k tomu měli dnes a právě tady vyzvat.

Myslím si, že bychom si to všechno vážně neměli nechat líbit...

Když nic neuděláme, možná to už jednou nepůjde napravit.

Děkuju za pozornost, a děkuju všem, že jste přišli.