Je docela pochopitelné, vzhledem k historickým zkušenostem, od obchodu s otroky po nacistickou eugeniku, že je téma rozdílů mezi rasami vysoce citlivé. Avšak studie genetických rozdílů mezi rasovými typy vyvolává revoluci v porozumění původu člověka i příčinám nemocí, od srdečních a mozkových chorob až po roztroušenou sklerózu a cukrovku.

V současnosti vědci usilují o definici zeměpisných rozdílů v lidské DNA. Nejnovější výsledky vycházejí v časopise Nature. Jde o tzv. projekt HapMap. Je to podrobná analýza celoého genomu 270 národů ze čtyř větví lidstva - Američanů, původem evropských bělochů, Číňanů, Japonců a Yoruby ze západní Afriky. Projekt má být později rozšířen na další etnické skupiny.

Když byl dokončen v roce 2000 první popis lidského genomu, předpokládalo se, že všichni lidé, kteří jsou dnes naživu, jsou geneticky totožní na 99.9 procent. Další analýza lidského genomu však ukázala, že jsou věci složitější. Zdálo se, že 99 procent lidského genomu se skutečně chová relativně předpověditelným způsobem. Avšak významná část DNA se u různých lidí silně odlišuje. Je to často důsledkem "strukturních" změn. Určité geny, například, jsou u některých lidí duplikovány a u jiných ne. Některé rozdíly jsou důsledkem evolučních tlaků v různých částech světa.

Projekt HapMap je založen na analýze nejmenších možných změn sekvence DNA - které se jmenují jednoduché nukleotidové polymorfismy (SNP), kdy jedno "písmeno" genetické abecedy je nahrazeno jiným. Hlavním důvodem, proč se jedna osoba odlišuje od jiné, je především důsledkem těchto kumulativních SNP. Vědci jsou přesvědčeni, že tyto malé změny jsou příčinou toho, proč u některých lidí vzniká rakovina či srdeční choroby a proč někteří pacienti nereagují na léky, které by jim měly zachránit život.

Jiná část projektu HapMap zkoumá relativně krátké sekvence DNA, které přežily proces genetických změn. Tyto fragmenty DNA se nazývají haplotypy a lze si je dobře představit jako skupinky karet v balíčku karet, které se při míchání karet nepřeházely a zůstávají stále při sobě ve stejném sledu.

Zkoumáním haplotypů lze analyzovat naše společné předky i geny, které způsobují nemoce. Lze identifikovat u zjevně nepříbuzných jedinců, segmenty chromozomů, které byly beze změny zděděny od předků, žijících před mnoha sty až jedním tisícem let.

Vědci také zkoumají regionální rozdíly. Jedna kontroverzní studie před dvěma lety zkoumala zeměpisné rozdíly v genech, které se zřejmě podílejí na vývoji mozku. Bruce Lahn z Chicagské univerzity zjistil, že jeden důležitý haplotyp se častěji vyskytuje u obyvatel žijících mimo Afriku než v subsaharské Africe. To ho vedlo k hypotéze, že tato varianta vznikla v době, kdy vznikalo zemědělství, lidé se usazovali v městech a objevovaly se první záznamy psaného jazyka. Takže je otázkou, zda vznik těchto genů je kauzativní - anebo synergický? Co způsobilo co?

Lahn přiznává, že stále ještě existují nezodpovězené otázky ohledně evoluce lidského mozku, ale jednu věc jeho studie jasně naznačuje - evoluce zřejmě vedla ke genetickým rozdílům, které ovlivnily intelektuální schopnosti geograficky oddělených národů - a to naznačil i minulý týden v Británii James Watson.

Podrobnosti v angličtině ZDE