Informace z Yorskhirského radaru jsou navíc k dispozici jak Američanům tak Britům. Nic takového se v případě Česka, alespoň zatím, nepředpokládá.

Rusko je nervózní a podrážděné

Zprovoznění česko-polského komplexu se předpokládalo v roce 2012 a jeho cílem má být především Írán, ale i další potenciálně nebezpečné arabské státy. Skutečnost, že z projektu zbyl pro nedostatek amerických financí pouze radar, vyvolává v Rusku další otázky a pochybnosti o skutečných záměrech Američanů. Rusko je nervózní, protože ho americká vojenská zařízení začínají obklopovat ze všech stran. V době, kdy se chystá k prosincovým prezidentským volbám, může být proto tato velmoc zvlášť podrážděná.

Ruské politické kruhy se například ptají, proč bylo vybráno zrovna Česko a Polsko, když jsou některé evropské země podstatně blíž cílovému teritoriu, což by umožnilo operativnější zásah. Obyčejní Rusové, zdá se, svou odpověď už mají. Řada z nich dnes žertuje na téma, jaký slovník by na takový americký návrh zvolilo třeba Španělsko, které má ještě v živé paměti teroristické útoky v Madridu. Diplomatický slovník se v jejich úvahách od počátku nepředpokládá.

Základny v Ázerbájdžánu jsou zastaralé?

Také ruský návrh na zřízení protiraketové obrany na území Ázerbájdžánu zůstal na úrovni diplomatické rétoriky, přestože je podle ruských vojenských expertů sama strategická poloha Ázerbájdžánu vůči Íránu výhodnější z celé řady vojenských hledisek.

Rakušané mají jasno

Skutečnost, že radar může představovat hrozbu pro Rusko, uvedl v rozhovoru pro agenturu APA i Gerhard Mangott, expert na Rusko z univerzity v Innsbrucku. Rakušané, zdá se, vnímají rozšiřování amerických vojenských stanovišť podobně, jako většina občanů Česka.

Mangott označil ruský návrh na využití ázerbájdžánského radarového zařízení za „politický tah“, vzhledem k jeho zastaralosti. Rakouský expert však opomněl skutečnost, že Rusko nabídlo Američanům možnost tuto základnu modernizovat.

Sociálně-demokratický ministr obrany Rakouska Norbert Darabos označil dokonce krok Američanů za provokaci, a jeho spolustraník, rakouský premiér Alfred Gusenbauer ho tiše podpořil. Není pochyb o tom, že Rakousko nevidí rádo prohlášení ruského prezidenta o nutnosti posílení ruské armády a snaží se dát najevo, že s americkými záměry nemá nic společného.

Přijdeme o ropu a plyn?

Karel Schwarzenberg zůstává neoblomný ve svém přesvědčení o nutnosti umístění radaru v Česku. Jeho víra v reálnou raketovou hrozbu z Íránu však vyvolává v Rusku pouze další otazníky, a to napříč politickým spektrem. S nevolí ruských politiků se setkal i zamítavý postoj české vlády k žádosti Ruska o vyčkání výsledku voleb amerického prezidenta.

V ruských politických kruzích se dnes živě spekuluje o možné ekonomické „odvetě“ vůči Česku a Polsku, což by mohlo citelně ohrozit strategické dodávky ropy či zemního plynu do Česka. Hrozba z Íránu se však zdá být pro českou vládu i za těchto okolností naléhavější.