1. 8. 2007
ANALÝZA:Vztah Bush - Brown: opravdu hluboké změnyWashington Post o Brownovi: "Je to spíš buldog než pudlík"Měl by jezdit do Washingtonu častěji. Gordon Brown se možná obával setkání s Georgem Bushem, věděl, že každé vystoupení Tonyho Blaira vedle amerického prezidenta ho stálo velké množství voličské podpory. Pondělní tisková konference v Camp Davidu však byla velmi ve prospěch Brownovi. Bush používal dvě ze svých nejméně atraktivních poloh: jako student, který se posmívá plešatosti staršího profesora, a pak jako kovboj, který je "plně rozhodnut" "dostat ty krvelačné vrahy", kteří "dělají zlo". Na jedné straně se choval arogantně, chválil Browna, že je "dobrý vedoucí představitel", podle toho, jak si poradil s červnovými útoky, a na druhé straně mluvil příliš mnoho, což sám přiznal. Vedle Bushe stačilo jen, aby Brown četl svůj papír a vypadal jako dokonalý komunikátor, píše Jonathan Freedland v listě Guardian. Srovnejte k tomu např. tento zavádějící komentář Jana Jůna v ČRo 6 ZDE |
A ještě jiné se povedlo, Brown chtěl, aby jeho první cesta do Washingtonu nevypadala jako bývala milostná setkání Bush-Blair, a to se mu podařilo. Nevystoupil jako Blair v těsných texaskách, ale v oblecích. Už nemluvil s "Georgem", ale s "panem prezidentem". Nedocházelo k žádným objetím mezi Laurou a Cherie, manželky zůstaly doma. Nikdo se nepoplácával po zádech - podali si ruce. Všechny znaky sdělovaly: věcnost. Hlubší analýza Brownových slov v Camp Davidu i obsah celé jeho cesty do Spojených států, včetně jeho vystoupení v OSN, naznačují hlubokou změnu nejen v tzv. "mimořádném přátelství" mezi Británií a USA, ale i hlubší, strategické změny v tom, čemu Brown záměrně neříká "válka proti terorismu". To bylo jasně vidět v širokých trhlinách, které britský premiér vytvořil mezi sebou a prezidentem Bushem. Ano, oba muži opakovaně potvrzovali, že mají stejný cíl a stejné hodnoty, Avšak zatímco prezident Bush tvrdil, že Západ čelí "ideologii temnoty", Brown zdůraznil, že "terorismus není kauza, je to zločin". To jasně upírá teroristovi důstojnost postavení nepřítele a proměňuje ho v pouhého zločince, kterého chytí policie a výzvědné služby. Důležité také bylo, že Brown byl konkrétní - nejde o konflikt s "terorismem" - což je abstraktní slovo - ale s "terorismem, inspirovaným al Kajdou". Rozdíly byly ještě větší ohledně Iráku. Bush stále ještě hovoří se svatouškovským zápalem o této misi, Brown prostě věcně uvedl, že "Británie má povinnosti a odpovědnost", které musí splnit. Bush dodal, že "Gordon Brown chápe, že selhání v Iráku by bylo katastrofou pro bezpečnost našich zemí", jenže Brown neřekl nic, co by potvrdilo, že s tím souhlasí. Bush stále ještě hovoří o Iráku jako o "ústřední frontě", Brown jmenoval Afghánistán jako "frontovou linii". A co je nejdůležitější, Brown informoval USA, že britská vojska z Iráku odejdou, podle rozhodnutí britských velitelů. Dál snad britský premiér ani nemohl zajít, aby zdůraznil, že se od amerického prezidenta distancuje. Ne, neoznačil Bushe za šíleného texaského ostřelovače, ale neopětoval Bushovi žádný z jeho četných komplimentů. Titulek v americkém listě Washington Post o Brownovi včera zněl: "Je to spíš buldog než pudlík." Brown vidí boj proti radikálnímu islamismu úplně jinak než Bush, a tedy i Blair. Oba se zaměřili na teroristické státy, které ohrožují Západ, ale Brown považuje za nejdůležitější přesvědčování muslimského světa. Zatímco Bush a Blair srovnávali boj proti terorismu s bojem proti Hitlerovi a fašismu, Brown se inspiruje studenou válkou se sovětským komunismem. Brown si přeje, aby Západ znovu získal morální kredit, o němž se domnívá, že to je nutné, má-li vyhrát v ideologickém boji. Dlouho usiluje o boj proti AIDS, chudobě a zadluženosti. Nyní vzniká ještě větší naléhavost. Pokud bude zřejmé, že Západ jedná spravedlivě, bude daleko obtížnější pro Usámu bin Ladina útočit na západní imperialismus. Toto je ten správný kontext, podle něhož je nutno posuzovat Brownovo vystoupení v OSN. Tam vášnivě požadoval "koalici svědomí", která by realizovala rozvojové cíle milénia, a vyslání 19 000 modrých helem do Darfuru, protože je přesvědčen, že tyto akce jsou správné, a ví, že to otupí přesvědčivost rétoriky al Kajdy. Jak napsal v listě Washington Post: "Musíme zdůrazňovat kontrast mezi velkými cíli, bojem proti globální chudobě a na podporu lidské důstojnosti, a zlem teroristů, kteří páchají atentáty a mrzačí lidi." Je to nová filozofie v boji proti džihadismu. Namísto snah instalovat v muslimském světě jiné režimy se tato filozofie snaží prokázat, že je morálně nadřazená násilnému islámství. To bude mít obrovské důsledky, zneplatní to skoro všechny aspekty "boje proti terorismu", od Guantánáma po Abu Ghraib až po samotnou invazi do Iráku. Brownovi se podařilo Bushe vzít s sebou, získal jeho podporu například pro Darfur. Ale bude potřebovat další spojence, a proto jeho chvála v Camp Davidu byla chválou Ameriky, nikoliv chválou Bushe, a právě proto navštívil šéfy Kongresu na Kapitolu. Od nynějška bude "mimořádné britské přátelství vůči USA" zaměřeno na Spojené státy jako celek, nikoliv na Bushe a Bílý dům - už jen proto, že Bush za půldruhého roku odejde a Brown chce zůstat v úřadě daleko déle. Podrobnosti v angličtině ZDE |