Uvadlá bystrost (nejen) jednoho novináře MF DNES Do nebe volající vymývání mozků českých občanů z dílny největšího "českého" periodika překročilo další stupeň. Zástupce šéfredaktora MF DNES Viliam Buchert ve svém komentáři "Uvadlá Tour de France" ze dne 23.4. zasadil "smrtící úder" sociálnímu státu ve Francii a vlastně i Francii samotné.

Hlavním hříchem Francie je podle Bucherta skutečnost, že "s takovým nepochopitelným odmítáním a tak strašně nepružně zareagovala na globalizaci ve světě...", což v překladu z tohoto orwellovského newspeaku znamená prostě to, že tamní politici se se svými občany stále ještě moc "párají". Polehčující okolností v očích českého novináře nejsou ani, jak sám přiznává, výborné veřejné nemocnice či dobře fungující školky zadarmo. A 35 hodinový pracovní týden? Ten už teprve ne!

Buchert se s dobře nabroušeným perem pustil do rozbujelého protekcionismu ve Francii (chránícím nejspíš francouzské výrobce před zahraničními -- jak jen si to ti francouzští politici mohou dovolit?), sociálních výhod, které brzdí pokrok, a samozřejmě i francouzské hrdosti ( To by se v Čechách stát nemohlo!), včetně, jak jinak, jejich opovrhování "hloupými Američany" ( No tohle! Američané jsou přece chytří, zvláště ty jejich filmy...).

Český novinář je prostě z Francouzů totálně vykolejený. Takže se mu nemůžeme divit, že ve svém článku se ani nepokoušel nepřiznat fakta, která vůbec nesvědčí o tom, že ta Francie je na tom tak špatně. Například že deset francouzských firem je v padesátce největších firem Evropy....

Proč by si vlastně Francouzi měli přát úspěch francouzských firem? K čemu sociální výhody? K čemu národní hrdost?

Nedivme se Buchertovi.

Český občan je přece jiný, nic z přání pošetilých Francouzů nesdílí. Občan v Česku chce to, co mu dnes a denně MF DNES a další periodika vtloukají do hlavy: reformy, reformy a zase reformy. K čemu? Víc platit, a to prakticky za všechno: za plyn, elektřinu, telefony! Menší solidarita, nejlépe vůbec žádná (natož například taková hrůza jako stávky)! Lepší podmínky pro zahraniční kapitál (Pryč s českými firmami - nejlépe vůbec žádné)!

To je ale občan! Srdce i rozum nad tím plesá....

Za takového "občana" by se nemusel stydět ani císař pán František Josef. Co stydět? Závidět by mohl! V jeho dobách bouřilo české národní obrození, Čech, to znělo v Čechách hrdě, český podnikatelský živel neúprosně vytlačoval německý...

Jaká to změna oproti dnešku! Nejde jen o "české" noviny, ale stačí jít třeba na procházku Prahou...

Ale nejde jen o jednoho novináře. Buchert hlásá, třebaže si pro to jako záminku vybral francouzský "úpadek", na chlup stejnou ideologii jako naprostá většina dalších "svobodných" novinářů "svobodného" Česka. A jako všechna další hlavní "svobodná" periodika.

Takže vzniká oprávněná otázka: Kdo by se vlastně měl za co stydět: Francouzi za svoji demokracii, nebo Češi za tu svoji?

Buchert ve svém komentáři mírně hraje i na "nacionalistické" struny. Českému čtenáři třeba připomíná, že Francouzi "vehementně" odmítají otevření pracovního trhu "i Čechům" ( MF DNES obligátně píše o Češích ve třetí osobě množného čísla, "ti Češi", někdy to má v jejich komentářích příchuť "ta česká pakáž", takže by se chtělo zeptat jejich redaktorů po jejich vlastní nacionalitě -- mají nějakou, nebo nemají? Nebo jsou to už jacísi moderní, globalizovaní "Češi"?).

Intelektuálním vyvrcholením komentáře, které se tváří, jako kdyby Buchert kopal za české zájmy, třebaže ve skutečnosti na českého občana drze vyplazuje jazyk, je obvinění, že Francouzi "nechápou, že Polsko a Česko vyjednávají samostatně s USA o protiraketové obraně". To je skutečně vrchol francouzské "drzosti"! Každý přece ví, že protiraketová obrana je velkým českým "národním" zájmem a čeští občané po ni ze srdce touží ( 70 až 80 % občanů ji ve skutečnosti odmítá)...

"Svoboda" slova v Česku je skutečně velmi roztomilým jevem.

Většina novin píše stejným jazykem a hlásá stejnou ideologii. Ideologii chudoby (levná a bezprávná pracovní síla, zdražování všeho jako "žádoucí reformy") a antisolidarity. A totální rezignace na vlastní nacionalitu. Samozřejmě na tu českou.

Ostatní nacionality v této zemi jsou naopak velmi vítány, ba preferovány, ba divoce obhajovány....

Dokonce i nacionality menšin, které již dávno na českém území nežijí. Ano, MF DNES se mnoho let přímo mazlila s tématem "vyhnaných" sudetských českých Němců a "zlých" Čechů nakažených (snad geneticky) bolševismem. Tato urážlivé písnička sice již od doby, kdy na šéfredaktorském postě vyměnili Pavla Šafra, nezní, a i články dvou největších "čechobijců" E. Mandlera a B. Doležala se v ní neobjevují tak často jako kdysi. Nicméně právě mazlení se s touto někdejší menšinou a "moralizování" Čechů permanentně provázelo či utvářelo českou "svobodu" slova celá devadesátá léta, dobu, kdy se tunelovaly miliardy a bohatství celé země se zmocnila úzká vrstva všehoschopných a kdy ve skutečnosti nastala cesta českých občanů do chudoby.

Ale bylo by chybou "svobodná" média, jakými je třeba MF DNES, přehlížet. Ve skutečnosti jsou ukázkou, jak se perfektně a vskutku profesionálně se dělá propaganda. Propaganda, která po několika letech z myslících občanů po létech uhněte stádo ovcí, které si do svého čela ve "svobodných" volbách zvolí vlastní řezníky.

Tedy takové politiky, které tiskoviny jako je MF DNES později pochválí, že už konečně dělají "reformy". Nebo naopak pokárá, že se jedná pouze o "poloreformy". To například ve svém komentáři z 13.4. učinil "ekonomický expert" MF DNES ( a bývalý zástupce šéfredaktora týdeníku Euro) Pavel Páral, když komentoval kroky Julínkovy zdravotní "reformy" spočívající hlavně v zavedení tzv. regulačních poplatků, kterými budou z kapes občanů ždímány ( zcela zbytečně a pro jejich zdraví nebezpečně) další miliardy korun.

Čeští občané mají prostě "svobodná" média jako řemen. Podle toho pak vypadá i ta jejich politická ( o ekonomické svobodě asi nemůže být ani řeč) "svoboda" -- jednou za čtyři roky přijít do jakési místnosti a tam zvolit toho, kdo byl "svobodnými" médii vůbec vpuštěn do soutěže. Nebo také nepřijít.....

Ale zpět do Francie a Buchertovu komentáři. Ten nad Francouzi už učinil kříž, skoro je vyřadil z Evropy. Takže přece jen zbývá naděje, že v zemi "svobody, rovnosti a bratrství", v jejichž jménu kdysi Francouzi vyšli do ulic a svrhli starý režim, se ještě nenechali tak "zglobalizovat" jako my Češi. Že ve volbách si tam skutečně lidé mohou aspoň trochu vybírat mezi různým směřováním.

A že třebaže možná z důvodů ješitnosti Francouzi v probíhajících prezidentských volbách nakonec nevyberou do čela státu ženu (Royalovou), ale muže (Sarkozyho), který slibuje oslabení sociálního státu a reformy (čeští novináři by je ale spíš nazvali jen "poloreformami" či "čtvrtreformami"), francouzský národ pak skutečně "vystartuje stávkovat". Zatímco Čech bude sedět doma u televize a chechtat se obhroublým vtipům jakéhosi baviče. A v "českých" novinách číst komentáře, jak to ti Francouzi dělají špatně...

Takže se nakonec, na rozdíl od zástupce šéfredaktora MF DNES, ani moc nedivím francouzskému prezidentovi a bývalému předsedovi Konventu pro evropskou ústavu ( kterou nakonec sami Francouzi v referendu odmítli) Chiracovi, že na adresu zemí jako je Česko říkal, že by bylo lepší, kdyby "mlčely". Přinejmenším "česká" politická vrstva by se měla řídit podle tohoto návodu. Český občan totiž mlčí už dávno.