19. 4. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
19. 4. 2007

POZNÁMKA NA OKRAJ:

Demokracie a tržní hospodářství, aneb Konec ideologie neideologického života společnosti

Výčitka že je někdo obětí ideologického myšlení, je součástí každodenního politického života. A ten, kdo tu výčitku používá, si často myslí, že právě on sám je na ideologickém myšlení nezávislý. Je to jistě to chyba myšlení a chyba počínání, když jde o prosazování politických idejí v každodenním životě.

Byla to přednáška profesora Michaela Th. Grevena na hamburské universitě, která mě přiměla, abych začal přemýšlet o nezávislosti na ideologickém myšlení. Tématem té přednášky bylo politické myšlení 'osmašedesátníků', to jest jedné mytologické skupiny hlavně německých studentů, která tak vůbec nikdy neexistovala, jak se o ní potom mluvilo. Ale o to dnes nejde, jde o to, že byl citován C. Wright Mills z roku 1960, který v 'dopise nové levici' (Letter to the New Left) psal o konci ideologie, která mluví o tom, že ideologické myšlení skončilo (end-of-ideology-ideology).

Tak co na to dnes? A co na to ohledně demokracie a tržního hospodářství?

Že byla myšlenka demokracie ve starém Řecku spojena s faktem, že v té tehdejší společnosti žili otroci, kteří neměli nic, ale vůbec nic do politiky co mluvit, to se samozřejmě ví, že však pojetí demokracie podle myšlení většiny západních politiků nezahrnuje svět práce, na to se už tak často nemyslí. V Německu máme ale právo spolurozhodování pracovníků u velkých firem, avšak to stále zpochybňují ti, kteří s tím mají co dělat, a daleko víc asi ještě ti, kteří s tím v každodenním životě nemají nic co dělat.

Že to je ale ideologické rozhodnutí, jestli demokracie má nebo nemá existovat na pracovišti, o tom nikdo vlastně nemluví, a když o tom někdo mluví, tak dost rychle někdo jiný přijde s výčitkou, že by to bylo marxistické. To je ale méně důkaz omylu, více je to důkazem bezdůvodného ideologizování, nebo dokonce i intelektuální blbosti.

Trochu jinak už je to s tržním hospodářstvím. V té souvislosti se alespoň mluví o tom, že se politické systémy liší podle toho, jak silně berou v úvahu sociální problémy, a to ne v důsledku osobní velkorysosti, ale na základě sociálních a ekonomických práv. U toho se ale někdy zapomíná, že tržní hospodářství, ať už s volnotržním nebo sociálním uspořádáním, je samo o sobě otázkou existující ideologie. Příklad? Příklad, prosím...

Když Vám kapitalista říká, že trh musí být volný a demokracie nemá v podnicích hrát žádnou roli, tak má na to z hlediska své ideologie plné právo, právě tak, jak když Vám říká komunista, že jeho strana má být vedoucí silou, že straníci proto mají právo na lepší pozice a že žádná forma tržního hospodářství se nedá s jejích ekonomickým systémem sloučit.

Jiný příklad, na který se bohužel na světě většinou zapomnělo. Vy ale možná znáte ještě jméno Ota Šik, nebo ani ne? To byl český ekonom, který kolem roku 1968 vyvinul teorii 'třetí cesty', v níž bylo majetkoprávní myšlení socialistického systému spojeno s myšlenkou tržního hospodářství. Co to bylo? Jasně, z myšlenky se stala ideologie, protože šlo o to, že nový systém měl být 'nejlepší', ačkoli pro jiné ekonomy by zřejmě mohly být 'nejlepší' jiné systémy. Ten Šikův systém ale byl podle mého velice zajímavý, a právě proto se o něm už moc nemluví...

                 
Obsah vydání       19. 4. 2007
19. 4. 2007 Británie nevede "válku proti terorismu"
19. 4. 2007 Francouzi varovali před 11. zářím Lukáš  Kantor
18. 4. 2007 Čo Seung-hui měl psychické problémy
19. 4. 2007 Až 200 osob bylo usmrceno bombovými atentáty v Bagdádu
19. 4. 2007 Demokracie a tržní hospodářství, aneb Konec ideologie neideologického života společnosti Uwe  Ladwig
19. 4. 2007 Smysl umění lze "zpochybnit" jen v rámci kritické metody hledání odpovědi na jeho současný význam Jan  Paul
19. 4. 2007 Co se stane, když nikdo nebude sklízet chřest Tomáš  Stýblo
19. 4. 2007 Jak se kupují střelné zbraně v Kanadě Miloš  Kaláb
19. 4. 2007 Jak očišťovali v 19. století řeckou kulturu?
19. 4. 2007 Že tu v Blistech vařit nebudeme? Budeme -- knedlíky. K Olympiádě Oldřich  Průša
18. 4. 2007 České železnice fungují Lukáš  Zádrapa
19. 4. 2007 Je na čase dát Čunkovi pokoj Darius  Nosreti
19. 4. 2007 Karel Fischer - Příběh klementinského knihovníka a hebrejského cenzora
18. 4. 2007 Jsem pro politický postih vlivného rasismu Boris  Cvek
18. 4. 2007 BBC: Tento masakr nepovede v zákonu o vlastnictví střelných zbraní k žádným změnám
18. 4. 2007 300: Bitva u Thermopyl aneb White Power at work Vít  Zdrálek
18. 4. 2007 Je důvodné podezření se domnívat, že vyzařování radaru pod limitem české normy naprosto neznamená, že je radar bezpečný
18. 4. 2007 Tiskový mluvčí Bendla: "legitimní snaha zprostředkovat veřejnosti všechny dostupné informace"... Zdeněk  Štefek
18. 4. 2007 Spatřili jste v lese ježka s anténou? Štěpán  Kotrba
18. 4. 2007 Jak si obstarat střelnou zbraň ve Virginii Miloš  Kaláb
18. 4. 2007 Můj hlas Jan  Vnouček
17. 4. 2007 Likvidují mobilní telefony včely?
18. 4. 2007 Stávku ve Škodovce podporují četné další podniky
18. 4. 2007 Je obtížné udělat referendum? Tomáš  Franke
17. 4. 2007 Na reformě daní prodělá většina poplatníků Petr  Gočev
17. 4. 2007 Závazky elit a veřejné mínění Ivo  Šebestík
16. 3. 2007 Hospodaření OSBL za únor 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce