|
19. 4. 2007
Jak očišťovali v 19. století řeckou kulturu?Chtěl bych se vyjádřit k článku pana Víta Zdrálka: "300: Bitva u Thermopyl". Nechci mluvit o filmu, který jsem neviděl a ani nemám v úmyslu zhlédnout. Jde mi pouze o následující část autorova článku, píše Pavel Samohýl: |
|
"S rostoucí potřebou Evropy vymezit se a dokázat si vlastní starobylost, jedinečnost a nadřazenost nad ostatním světem, nabyla role řecké civilizace v 19. století zásadní důležitosti. Existují vědecky diskutované názory, že tehdy byla historie starověkého Řecka "upravena" a právě tato výsledná interpretace je dodnes široce přijímána jako platná. Především mělo dojít k očištění řecké kultury od jakýchkoli ne-evropských vlivů. Tak bylo ve staré řečtině pominuto 15-20% slovní zásoby pocházející ze semitských jazyků a 20-25% ze staré egyptštiny (40-50% tvoří indo-evropský základ a zbytek je neznámý), nehledě na další kulturní vlivy. Antisemitismus a rasismus 19. století by zřejmě neustál, kdyby kolébka evropské civilizace měla mít ve svém rodokmenu semitské (či jiné západo-asijské) a africké vlivy." Především, "očištění řecké kultury od neevropských vlivů" je nesmyslný termín, protože významná část řecké kultury se nacházela mimo Evropu. Autor nevysvětluje, jakým způsobem došlo v 19. století k "pominutí" slovní zásoby vycházející ze semitských jazyků a egyptštiny. Pokud by došlo k jejich vyřazení ze slovníků, potom by v případě velkých slovníků muselo dojít k vyřazení cca 40% slov ze slovníků z 18. století a ke značným zásahům do vydávaných děl řeckých klasiků, aby se v nich vyřazená slova neobjevovala a došlo by ke značnému nesouladu mezi kritickými vydáními a zachovanými rukopisy! A takový řecký slovník z 18. století bychom dnes už ani nepoznali! Kromě toho, nadšení pro řeckou kulturu je typické spíše pro 18. století, v 19. století po Napoleonově výpravě do Egypta propuklo v Evropě nadšení právě pro Egypt! Takže např. kultura empíru je velmi výrazně ovlivněna Egyptem. "Antisemitismu a rasismu 19. století" samozřejmě ani v nejmenším nevadilo, že kořeny Evropské civilisace sahají do Egypta, protože z tehdejších archeologických nálezů nebylo nijak patrné, kdo byl nositelem Egyptské civilisace. Obvyklá theorie mluvila o příchodu lidu uctívajícího Hóra, který přinesl do Egypta svou vyspělou kulturu a založil první dynasie (viz např. Justin V. Prášek: Egypt za časů Faraonův, pro zajímavost J.V. Prášek byl učitelem českého badatele B. Hrozného). Skutečné zdroje egyptské civilisace mohly ukázat až pozdější výzkumy prehistorických kultur. V assyriologii byla situace obdobná, takže i německé předválečné vykopávky z této oblasti dodnes zdobí německá musea a rekonstrukce staveb je snad i ovlivněna vkusem Hitlerova architekta Speera. Tedy, abych uzavřel, vliv rasismu, jakýchkoliv předsudků, nebo společenského prostředí na vědeckou práci existuje. Ale je zcela jiný, než se domnívá autor.
|
