19. 4. 2007
POZVÁNKAKarel Fischer - Příběh klementinského knihovníka a hebrejského cenzoraVýstavu Karel Fischer (1757-1844). Příběh klementinského knihovníka a hebrejského cenzora pořádají v ředitelské chodbě 1. patra Klementina od 19. dubna do 30. května společně Národní knihovna a Židovské muzeum v Praze. V letošním roce oslaví Národní knihovna České republiky tři výročí spojená se svojí historií: 200. výročí úmrtí svého prvního bibliotekáře Karla Rafaela Ungara (1743--1807), 230. výročí zveřejnění knihovny (1777--2007) a v neposlední řadě též 250. výročí narození jednoho ze svých prvních zaměstnanců, knihovníka a hebrejského cenzora v jedné osobě, Karla Fischera. |
Prostřednictvím pohledu na Fischerovy osudy představuje výstava začátky pražské univerzitní knihovny a přispívá zároveň k poznání židovských dějin v Čechách ve sledovaném období. V tématických celcích, věnovaných Fischerovu mládí, knihovnické a cenzorské činnosti, myšlenkovému světu a stáří jsou zároveň podrobně dokumentovány jeho životní osudy i profesní činnost. Výstava prezentuje pčedevším materiály z fondů Národní knihovny , Národního archivu a ze sbírek Židovského muzea v Praze. Karel Fischer pocházel z chudé křesťanské rodiny ze západočeského Hroznětína. Získal vzdělání na piaristickém gymnáziu v Ostrově a jako nadaný nemajetný student byl předurčen k duchovní kariéře. Od roku 1778 pobýval trvale v Praze, kde se však namísto teologického vzdělání devět let věnoval soukromému studiu hebrejštiny a aramejštiny u hebrejského cenzora a emeritního univerzitního profesora Leopolda Tirsche. Osvojil si na svou dobu nevšední znalost těchto orientálních jazyků a hodlal se v budoucnu věnovat hebrejské cenzuře. Těžkou existenční situaci, do které se Fischer v osmdesátých letech 18. století kvůli svému soukromému studiu dostal, vyřešil s pomocí bibliotekáře Ungara, jenž mu roku 1785 nabídl práci v tehdy nedávno zveřejněné univerzitní knihovně. Zde pak Fischer žil a pracoval více než 58 let. Z nejnižší pozice knihovního sluhy se vypracoval až na druhý nejvyšší post kustoda a v letech 1825--1828 dokonce celou knihovnu vedl. Vytoužený post hebrejského cenzora získal Fischer roku 1789 a více než půl století pak jeho rukama procházela veškerá hebrejská tištěná produkce Čech. Fischer proslul jako velký znalec židovské problematiky i jako člověk s otevřeným postojem vůči Židům. S některými z nich měl úzké styky a v Národní knihovně se dodnes zachovala jeho rozsáhlá hebrejská korespondence. Současně s výstavou vydává Národní knihovna knižní monografii Na rozhraní křesťanského židovského světa. Příběh hebrejského cenzora a klementinského knihovníka Karla Fischera (1757--1844), kterou na základě řady nově objevených materiálů sepsali autoři scénáře výstavy PhDr. Iveta Cermanová, Ph.D. a Mgr. Jindřich Marek. Mapují v ní Fischerovy životní osudy a úřední kariéru, jeho každodenní život, okruh přátel a intelektuální svět. Zvláštní pozornost věnují Fischerovým názorům na židovskou problematiku a také jeho dílu, jež se z většiny zachovalo pouze v rukopisné podobě. Systematický průzkum archivního materiálu, který autoři knihy podnikli v Národním archivu, Archivu Národní knihovny České republiky a v oddělení rukopisů a starých tisků téže instituce, přinesl objev nečekaného množství významných a většinou dosud neznámých pramenů včetně osobní korespondence. Tyto materiály vrhají nové světlo na osudy Karla Fischera a zároveň přinášejí nové poznatky k dějinám pražské univerzitní knihovny, hebrejské cenzury i českých Židů. Autoři scénáře: Iveta Cermanová a Jindřich Marek Výstava je přístupná od pondělí do pátku od 9.00 do 17.00 hod. |