19. 4. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
19. 4. 2007

POZVÁNKA

Karel Fischer - Příběh klementinského knihovníka a hebrejského cenzora

Výstavu Karel Fischer (1757-1844). Příběh klementinského knihovníka a hebrejského cenzora pořádají v ředitelské chodbě 1. patra Klementina od 19. dubna do 30. května společně Národní knihovna a Židovské muzeum v Praze.

V letošním roce oslaví Národní knihovna České republiky tři výročí spojená se svojí historií: 200. výročí úmrtí svého prvního bibliotekáře Karla Rafaela Ungara (1743--1807), 230. výročí zveřejnění knihovny (1777--2007) a v neposlední řadě též 250. výročí narození jednoho ze svých prvních zaměstnanců, knihovníka a hebrejského cenzora v jedné osobě, Karla Fischera.

Prostřednictvím pohledu na Fischerovy osudy představuje výstava začátky pražské univerzitní knihovny a přispívá zároveň k poznání židovských dějin v Čechách ve sledovaném období. V tématických celcích, věnovaných Fischerovu mládí, knihovnické a cenzorské činnosti, myšlenkovému světu a stáří jsou zároveň podrobně dokumentovány jeho životní osudy i profesní činnost. Výstava prezentuje pčedevším materiály z fondů Národní knihovny , Národního archivu a ze sbírek Židovského muzea v Praze.

Karel Fischer pocházel z chudé křesťanské rodiny ze západočeského Hroznětína. Získal vzdělání na piaristickém gymnáziu v Ostrově a jako nadaný nemajetný student byl předurčen k duchovní kariéře. Od roku 1778 pobýval trvale v Praze, kde se však namísto teologického vzdělání devět let věnoval soukromému studiu hebrejštiny a aramejštiny u hebrejského cenzora a emeritního univerzitního profesora Leopolda Tirsche. Osvojil si na svou dobu nevšední znalost těchto orientálních jazyků a hodlal se v budoucnu věnovat hebrejské cenzuře.

Těžkou existenční situaci, do které se Fischer v osmdesátých letech 18. století kvůli svému soukromému studiu dostal, vyřešil s pomocí bibliotekáře Ungara, jenž mu roku 1785 nabídl práci v tehdy nedávno zveřejněné univerzitní knihovně. Zde pak Fischer žil a pracoval více než 58 let. Z nejnižší pozice knihovního sluhy se vypracoval až na druhý nejvyšší post kustoda a v letech 1825--1828 dokonce celou knihovnu vedl. Vytoužený post hebrejského cenzora získal Fischer roku 1789 a více než půl století pak jeho rukama procházela veškerá hebrejská tištěná produkce Čech. Fischer proslul jako velký znalec židovské problematiky i jako člověk s otevřeným postojem vůči Židům. S některými z nich měl úzké styky a v Národní knihovně se dodnes zachovala jeho rozsáhlá hebrejská korespondence.

Současně s výstavou vydává Národní knihovna knižní monografii Na rozhraní křesťanského židovského světa. Příběh hebrejského cenzora a klementinského knihovníka Karla Fischera (1757--1844), kterou na základě řady nově objevených materiálů sepsali autoři scénáře výstavy PhDr. Iveta Cermanová, Ph.D. a Mgr. Jindřich Marek. Mapují v ní Fischerovy životní osudy a úřední kariéru, jeho každodenní život, okruh přátel a intelektuální svět. Zvláštní pozornost věnují Fischerovým názorům na židovskou problematiku a také jeho dílu, jež se z většiny zachovalo pouze v rukopisné podobě. Systematický průzkum archivního materiálu, který autoři knihy podnikli v Národním archivu, Archivu Národní knihovny České republiky a v oddělení rukopisů a starých tisků téže instituce, přinesl objev nečekaného množství významných a většinou dosud neznámých pramenů včetně osobní korespondence. Tyto materiály vrhají nové světlo na osudy Karla Fischera a zároveň přinášejí nové poznatky k dějinám pražské univerzitní knihovny, hebrejské cenzury i českých Židů.

Autoři scénáře: Iveta Cermanová a Jindřich Marek

Výstava je přístupná od pondělí do pátku od 9.00 do 17.00 hod.

                 
Obsah vydání       19. 4. 2007
19. 4. 2007 Británie nevede "válku proti terorismu"
19. 4. 2007 Francouzi varovali před 11. zářím Lukáš  Kantor
18. 4. 2007 Čo Seung-hui měl psychické problémy
19. 4. 2007 Až 200 osob bylo usmrceno bombovými atentáty v Bagdádu
19. 4. 2007 Demokracie a tržní hospodářství, aneb Konec ideologie neideologického života společnosti Uwe  Ladwig
19. 4. 2007 Smysl umění lze "zpochybnit" jen v rámci kritické metody hledání odpovědi na jeho současný význam Jan  Paul
19. 4. 2007 Co se stane, když nikdo nebude sklízet chřest Tomáš  Stýblo
19. 4. 2007 Jak se kupují střelné zbraně v Kanadě Miloš  Kaláb
19. 4. 2007 Jak očišťovali v 19. století řeckou kulturu?
19. 4. 2007 Že tu v Blistech vařit nebudeme? Budeme -- knedlíky. K Olympiádě Oldřich  Průša
18. 4. 2007 České železnice fungují Lukáš  Zádrapa
19. 4. 2007 Je na čase dát Čunkovi pokoj Darius  Nosreti
19. 4. 2007 Karel Fischer - Příběh klementinského knihovníka a hebrejského cenzora
18. 4. 2007 Jsem pro politický postih vlivného rasismu Boris  Cvek
18. 4. 2007 BBC: Tento masakr nepovede v zákonu o vlastnictví střelných zbraní k žádným změnám
18. 4. 2007 300: Bitva u Thermopyl aneb White Power at work Vít  Zdrálek
18. 4. 2007 Je důvodné podezření se domnívat, že vyzařování radaru pod limitem české normy naprosto neznamená, že je radar bezpečný
18. 4. 2007 Tiskový mluvčí Bendla: "legitimní snaha zprostředkovat veřejnosti všechny dostupné informace"... Zdeněk  Štefek
18. 4. 2007 Spatřili jste v lese ježka s anténou? Štěpán  Kotrba
18. 4. 2007 Jak si obstarat střelnou zbraň ve Virginii Miloš  Kaláb
18. 4. 2007 Můj hlas Jan  Vnouček
17. 4. 2007 Likvidují mobilní telefony včely?
18. 4. 2007 Stávku ve Škodovce podporují četné další podniky
18. 4. 2007 Je obtížné udělat referendum? Tomáš  Franke
17. 4. 2007 Na reformě daní prodělá většina poplatníků Petr  Gočev
17. 4. 2007 Závazky elit a veřejné mínění Ivo  Šebestík
16. 3. 2007 Hospodaření OSBL za únor 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce