30. 11. 2006
Co tím chtěl autor Václav Dušek říci?Zajímavé jsou Duškovy jakoby kódované články. Široké vyjadřování dává čtenáři možnost porozumět jim ve směru svého přístupu nebo i neporozumět. První odstavec příspěvku "Zbytečné návraty" z 23.11.2006 zkusím dekódovat souhlasně s otázkou: "Nováku, co tím chtěl básník říci?" Nebo snad autor lépe sám osvětlí předkládané souvislosti? Přesná bývá rázná autorská odpověď: "To co jsem řekl! To jsem chtěl říct!" |
Úryvek: ~ Václav Dušek: Zbytečné návraty Ti, kteří dnes nejvíce zlořečí začátkům válek a soudí nejmoudřeji, osudově a neblaze pomáhali tomu, aby se války spustily a požraly miliony lidských bytostí. Za co ovšem leckterá armáda bojovala, když si její vlast vítězství vůbec nepřála? Pro koho ty ohromné oběti a strádání? Voják měl bojovat za konečné řešení, proti kterému v podstatě vlast stávkuje, nechá ho ale ochotně vymáchat v ukrutnostech, vysaje z něho lidskost, naučí ho zabíjet, nenávidět, dá mu do kapsy výuční list námezdného vraha a víc se nestará. Himmelsforte dokořán, nad ní napsáno: vítejte doma, ukrutní andílci! ~ Promýšlím po úsecích a zkouším pronikat do skrytých oblastí příčin způsobu chodu našeho světa; třeba i náhod. Zakryje si dítě oči, prohlásí - néni. ~ Ti, kteří dnes nejvíce zlořečí začátkům válek a soudí nejmoudřeji, osudově a neblaze pomáhali ~ Vždy další lidé se do světa vracejí zas a znovu. Narodí se, vykonají svoje, zemřou, atd. Nejlépe je, pokud se ze svého osudu poučí. Jako by jim to první věta článku vyčítala. Je snad osobní vývoj samotným smyslem pobytu člověka na Zemi? ~ neblaze pomáhali tomu, aby se války spustily a požraly miliony lidských bytostí. ~ Přišli na svět, rozhlédli se a pohříchu zjistili, jak to chodí. Stále se děti ve školách učí, jak který velikánovič válčil a co tím dokázal. Nýbrž o Pasteurovi se ve školním dějepise tolik nemluví. Následně přišedší používají neosvědčené přístupy plné tvrdostí. Porozumí tomu dobře, až pokud prohrají: 1. Napoleon - právě on si tak počínal ve snaze sjednotit Evropu, zunionit ji. Nadchl Francii, ale válečnickým přístupem vůči ostatním státům nakonec neuspěl. Ovšem pokud by uspěl, byl by ctěným sjednotitelem. Jenže, z koho si měl vzít vzor? Marie Terezie provdala svou habsbursko-lotrinskou dceru Marii Antonii do Francie, aby se uklidnily vztahy mezi dvěma evropskými velmocemi. Ani tato mírumilovná sňatková politika s Marií Antoinettou neuspěla. Příliš mnoho záporných vlivů přemáhalo skryté kvality Marie Antoinetty. 2. Lenin - pokusil se o něco víc, přeorganizovat nejen státy, ale i mravenečky lidstva a jejich majetkové vztahy. Také chybně. Použil tolik násilí, až z toho bylo zlo. Jeho věc se "dlouhodobě" rozvíjela, byla ztrestána protipólem protiideje čtyřicátých let dvacátého století, odměněna raketovým nástupem kosmonautiky, zhoupla se zoufalým záchranným spojeneckým zásahem roku 1968 a vrcholila velkým krachem. Sám sokol na dubu zeljonom soudil, že jediná možnost porážky vychází z vlastních bolševických chyb. Pokud nejsou do světa vestavěné morální zákony, pak se mýlil. 3. Da Vinci - naštěstí se věnoval umění, vědě a technice. 4. Génius českého národa. Bohudík je vybavený darem rozdávat štěstí a lásku, sám si doufám také prožívá. ~ Za co ovšem leckterá armáda bojovala, když si její vlast vítězství vůbec nepřála? ~ Vlastí zde posuzuji onen domov, neviditelné nebe. Bojující armádou můžou být ti aktivisté nesvatých metod, co se v dějinách prosazovali jen dočasně, kdejací násilníci říší, časů a impérií. ~ Pro koho ty ohromné oběti a strádání? ~ Tady možno vzpomenout bolševiků a komunistů, kteří kromě obětí a strádání připravených druhým lidem měli je i sami. K tomu vložím spíš legrační svědectví Pavla Tigrida: "Všechno, co jsme nesvedli my, oni zvládali - časopisy, nakladatelství atd. Znáte komunisty - oni jsou šíleně činorodí. My v neděli ještě spali a oni už něco tiskli, vyráběli a redigovali, jezdili, přednášeli, zakládali kluby atd." (Bohumil Pečinka: Životní kliky Pavla Tigrida) ~ Voják měl bojovat za konečné řešení, proti kterému v podstatě vlast stávkuje, nechá ho ale ochotně vymáchat v ukrutnostech, vysaje z něho lidskost, naučí ho zabíjet, nenávidět, dá mu do kapsy výuční list námezdného vraha a víc se nestará." ~ Mnohdy se domníváme, že mimo naše smyslové zážitky využívané rozumem a mimo proud prakticky nezjistitelných neutrin už toho moc jiného nebude. Pokud by někde mělo být místo pro Pána Boha, pak snad kdesi pod minimálními délkami, které se ve vesmíru mezi body hmoty vyskytují. Zřejmě tedy až pod Planckovou délkou 0,000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 01 metru, zní návrh. Tam prý může být prostor, kde už zkoumat nikdy nebudeme. Naši předci pohané však nebyli tak neznalí, jak jim to potomci vsouvali. Pohanské názory na množství model různých zaměření odpovídají nečekané podpoře, kterou různí násilníci měli. Tedy ukrutnosti, vysátá lidskost a další příznaky násilnosti vidím podporované i z nezaměřitelných směrů. Vizte názor dědy od Zd. Svěráka: "Mého 33-letého dědečka, zachváceného tyfem, dopravili z fronty domů jako vyhublého starce, jehož oči viděly něco, čemu odmítaly věřit. Než skonal, řekl babičce své tajemství: Jestli je Bůh, tak je zlý." Mladá fronta dnes, 30.12.2000. Je-li mimořádná mnohonásobně použitá bytost právě neznalá nematerialismu, pak se sama diví, jak jí to, co činí, úspěšně vychází. Jak jsou ti protivníci zaslepení a jdou sami do zkázy. Chudera nezná své možnosti a dosah svých myšlenek a činů. ~ Himmelsforte dokořán, nad ní napsáno: vítejte doma, ukrutní andílci! ~ "Klepal na dvéře pán světa, zvědavej - kdopak otevře. Sám rohatej tam na něj čekal." (Václav Bláha, Divokej Bill). Pouze pro několik nejdůležitějších nejukrutnějších andílků nebeské brány je připraveno záchytné zařízení v souladu s názorem, že žádné opakované životy nejsou. Než nechat zničit Zeměkouli, kus světa, kvůli nezdárným žákům školy, to je raději ze školy vyloučit. Ve vší úctě k jiným názorům a poznatkům. Nebo snad už víme všechno? |