V dnešní době vypadají německá ekonomická čísla dobře. Nálada ve země stoupá. Někdy se dokonce mluví o úspěchu politiků. Ale co to je, co způsobuje růst poptávky? Jsou to opravdu větší výdělky obyvatel? Profesor Witte, odborník na sociální psychologii z hamburské university je přesvědčen, že ekonomické subjekty jednají někdy jinak než si mnohdy myslí ekonomové a hlavně politici. Witte například varoval před snížením daňí z příjmu u občanů. Argumentoval, že by muselo být opravdu veliké, aby to mělo dopad na poptávku obyvatelstva. Zatímco německá vláda počítala s tím, anebo alespoň doufala v tom, že občané utratí každé další euro, co se jim octne v peněžence. Witte upozornil, že lidé se v průměru sami domnívají, že by potřebovali alespoň o 15 procenta víc peněz, aby změnili své chování jako spotřebitelé.

A nějaký čas po snížení daní také vůbec k žádnému oživení nedošlo, alespoň ohledně vnitrozemské poptávky. Až teď. Ale proč?

Oživení vnitrozemské poptávky tentokrát asi opravdu má jen málo má co společného s výdělky obyvatelstva, zvláště když snížení daní mnohým Němcům zase sežralo zvýšení sociálních výdajů. Situace je jiná. Lidé nenakupují, protože si myslí, že všechno bude lepší, ale protože tuší, že všechno bude horší, a to od začátku příštího roku. Daň z přidané hodnoty se má od prvního ledna zvýšit o tři procentové body, to jest z 16 na 19%. Je zajímavé, ale pochopitelné, že lidé jednají mnohem rychleji, když mají dojem, že ušetří peníze, než kdyby měli o trochu víc peněz - alespoň jde-li o změnu nákupních zvyklostí.

Z toho důvodů hovoří odborník na výzkumu poptávky z německého institutu GfK Rolf Bürkl o tom, že lidi nežene do obchodů radost z nakupování, ale žene je tam racionální kalkul. Lidé chtějí využít svých omezených finančních prostředků efektivně, a to tak, aby příští rok nemuseli platit zvýšené daně. Hlavně poptávka po automobilech, domácích spotřebičich a bytových zařízeních z toho důvodu v poslední době stoupá.

Zajímavé by bylo se dozvědět, kolik z těch dodatečných nákupů je hrazeno na základě nesmírně drahých půjček, základem předrahé půjčky, ale ještě zajímavější je, že nejen politikové, ale také novináři a ekonomové v té souvislosti mluví o zvýšení daně o 3 procenta-. Ono to ovšem nejsou to 3 procenta, jsou to 3 procentové body a to dělá celkem víc než 18 procent a o trochu min než 19 procent. Alespoň ekonomové by tomu měli rozumět, a ti tomu asi taky rozumějí, ale proč o tom veřejně nemluví, to zase už je jiné téma.