Každá rada drahá - padají topoly

4. 9. 2006 / Pavel Kopecký

Peníze až na prvním místě. Tato věta v polistopadové společnosti pevně zakořenila za vlád občanských demokratů. Tehdejší ekonomičtí vizionáři sledovali zejména krátkodobé výhledy na Nobelovu cenu a této kalkulaci podřizovali také délku existence československé státnosti a zorný úhel pohledu na Evropská společenství. Tíha balíčků nutných hospodářských opatření nakonec vrátila sebepojetí odborníků do patřičných dimenzí.

Z následných, ale i jiných důvodů vzniklé schodky veřejných rozpočtů a jejich nepříjemně vzrůstající tempo dnes představují opravdové politikum. V banku leží rozpočtová kritéria eurozóny, platnost některých sociálních zákonů, samozřejmě volby a tak dále.

Když jsme na nedávné cestě do zahraničí s přítelkyní řešili obdobnou starost, nalezli jsme, utrmáceni finančními otazníky, na rozdíl od ODS a ČSSD, útěchu ve vzájemném objetí. Osvíceni následným vývojem nalezli jsme zapomenutou částku pět na stole v českých, které jsme obratem směnili. Bohužel stále s jistotou neplatilo, že stávající obnos stačí. Proces se tudíž pro úspěch opakoval. Náš ekonomický soulad byl rázem dokonalý. Nebezpečí tragického schodku zmizelo.

Novopečenému ministru financí Tlustému, proslavenému nejvíce mediálním kurzem telefonování a avantgardními teoriemi rozpočtu, proto doporučujeme po dobu Topolánkova premiérského intermezza - jednoduše zalehnout. A pozor, padají topoly.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 4.9. 2006