|
14. 6. 2006
Co kdyby komunisti podpořili pravici?Ten nápad není -- přiznám se -- původní, ale co kdyby se strana předsedy Filipa dohodla na dost speciální taškařici: před hlasováním o důvěře vládě premiéra Topolánka by jeden komunista prostě odešel, nebo dokonce hlasoval spolu s poslanci vládní koalice? Ono totiž nejde jen o to, že by vláda prošla. Jde i o to, co by taková podpora udělala s vládní účastí Strany zelených, která v sobotu sice deklarovala, že SZ se neúčastní jednání o menšinové vládě ČSSD podporované komunisty ani takovou vládu nepodpoří, zatímco návrh, že "SZ nepodpoří vládu, která získá důvěru v PSP ČR díky KSČM", schválen nebyl. |
|
Řešení je to hodné hodně vychytralé horákyně, zajímavé však je, co na to komunisté. Sociální demokraté jsou díky skutečně zásadovému postoji SZ ze hry venku, ale strana definovaná jako partaj husákovských pohrobků má jinou, tentokrát tolerovanou možnost: podpořit koaliční vládu, v níž má pravice 94% většinu. Kdybych byl komunistou, či dokonce komunistou ve sněmovně, na nic jiného bych nemyslel. S komunisty, tou proklatě nedemokratickou stranou, se nepočítá. A já bych najednou vynesl kartu, kterou by nikdo nemohl zatlouci. Že bych tím podpořil pravici? Ale kdež! Sněmovna by tak jen umožnila vznik vlády; ta by si ale nemohla bez mého dovolení ani umýt ruce, jak to hezky vyjádřil pan předseda sociálních demokratů. Otázka je, co by to udělalo například s panem Šináglem. (Autor je členem Strany zelených) |
