Ať už se jedná o sedmidílnou, nepochybně křesťansky pojatou literární předlohu, nebo o věrné současné filmové zpracování prvního dílu "Lev, čarodějnice a skříň". Jestliže toto dílo tedy začínají propagovat různé křesťanské organizace a dokonce i Bushovi republikáni, neužívejme slova "odpornost" v souvislosti s knihou! Je mi samozřejmě jasné, že příspěvek uveřejněný v BL nestaví pouze na této okolnosti, ale politické využívání knihy v Evropě a zejména v USA zde vyznívá div ne jako hlavní argument k odsudku knihy.

Je pravda, že dílo o Narnii je plné líčení bitev a bojů, které mají náboženský podtext. Měli bychom se pak ovšem zmínit i o rytířskosti a důstojnosti, kterou autor C. S. Lewis často přiznává nejen "svým" Narnianům, jako ale i jejich protivníkům. A to do té míry, že různým představitelům těchto protivníků či jejich potomkům (tj. Kalorňanům a Telmarínům) věnuje dva díly sedmidílného příběhu.

Ale neměli bychom se nechat upoutat jen rovinou bojů mezi lidskými hrdiny. Neméně důležitou rovinou je zde konflikt civilizované společnosti a přírody, symbolicky zastoupené výše jmenovanými skřítky, vílami, duchy stromů, pramenů a obyvateli podzemních říší, kteří vesměs vystupují jako přátelé lidí -- pokud je dříve někdo z jiných lidí nezneužil a nezkazil. A tak zdá-li se dnes Narnie někomu příliš křesťanská, resp. křesťansky ofenzívní, neměli bychom zapomenout, že je v rámci (jakéhokoli) monoteistického náboženství naopak nesmírně revoluční až téměř kacířská.

Přírodní bytosti, oživující svět našich předků byly totiž církví po staletí ztotožňovány s něčím přinejmenším podezřelým a pohanským, ne-li démonickým. Zejména ty, které oživovaly podzemí a podsvětí. Neměli bychom proto zapomínat na odvahu C. S. Lewise, který do posvátného světa s výrazným křesťanským podtextem bez rozpaků zahrnul i podzemní světy (!) To s čím bojují jeho hrdinové nejsou ani tak jinověrci z lidského světa (a už vůbec ne přírodní "pohanské" bytosti) jako ti, kteří různými magickými operacemi manipulují s přírodou a ostatními lidmi. A v tom vidím hlavní poselství knih a filmů o Narnii, které by mělo být připomenuto všem, kdo je mechanicky spojují s americkými republikány, proslulými mj. i svým postojem k ekologii.

Toto poselství jde dokonce ještě dál a není pro nás nijak líbivé, ani pohodlné -- můžeme nakrásně žít demokraticky mezi sebou (přesněji jen mezi sobě rovnými), můžeme mluvit o ekologii a dokonce i ekologicky jednat. Ale ani to nestačí, protože je to stále pokračování strategie vnucování lidského hlediska a umělého řádu řádu přírodnímu.

Soužití člověka s přírodou a druhými lidmi nebude fungovat, dokud Přírodě nepřiznáme ještě jiné roviny existence než ty, které lze racionálně - fyzikálně, chemicky, biologicky či sociologicky změřit...a dále ovlivňovat způsobem, který si nezadá s oněmi magickými operacemi. Realita toho, co symbolizují pohádky je totiž možná mnohem, mnohem blíž, než si je většina z nás ochotna připustit.