Jedna věc je, pokud se bavíme o smysluplnosti zákazu propagace komunismu a nacismu. Máme na uvedené téma s šéfredaktorem Čulíkem protichůdné názory, jeho argumenty však respektuji a nehodlám ho kvůli nim urážet, jak to párkrát učinil v naší soukromé korespondenci on. Pokud ovšem lže -- a ještě o takové banalitě, jako byla desetiminutová rozhlasová diskuse --, tak ať se jde, s prominutím, vycpat.

Jan Čulík mě nařkl z podprahové manipulace, které jsme se měl dopustit při debatě v BBC. Napsal konkrétně: "K jeho argumentům patřilo: 'Nechte mě domluvit.` :) (jinými slovy, podraznický signál posluchačům: 'Můj partner v diskusi je nekorektní, já se naopak chovám zdvořile` - tohoto triku často využívají čeští politikové, aby se vyhnuli závažnějším otázkám. Každý, kdo diskusi slyšel či kdo si ji na stránkách BBC stáhl, ovšem zná skutečný průběh událostí.

Na úvod jsem chvíli hovořil já, pak zase pan Čulík. Následně jsem na jeho konkrétní výtky začal reagovat, po první větě mi však skočil do řeči a hovořil dál. Když skončil, na cosi se mě tázal redaktor, po prvních slovech odpovědi mě však opět přerušil oponent a opět hovořil on. Přeřvávat jej mi přišlo nedůstojné, tedy jsem čekal. Když se totéž opakovalo při dalším pokusu cosi vysvětlit, skutečně jsem řekl "nechte mě domluvit" a pronesl dvě věty, po kterých diskusi vypršel čas a byla ukončena. Při odchodu ze studia se mi redaktor BBC omlouval slovy, že "s panem Čulíkem se každý dostává ke slovu špatně".

Mimochodem, má další "manipulační" věta byla tou poslední, ke které jsem se dostal. Říkal jsem, že možná panu Čulíkovi daleko v Glasgow nevadí, že u nás by se dostali do vlády komunisté, ale mně že ta představa vadí hodně. Podle Čulíka obsahuje tato věta sdělení "Co nám do toho ten cizinec kecá". Pozoruhodné.

Pravdivost výše uvedené verze není vzhledem k záznamu diskuse těžké dokázat. Zda jsou toto příklady podprahové manipulace, nechť posoudí laskavý čtenář sám. Rozhodně to ovšem byl pravý opak snahy "vyhnout se závažnějším otázkám", jak uvádí Čulík -- já odpovídat chtěl, dotyčný mi to znemožňoval. Čekal bych to od leckterého poslance či senátora (a respektoval bych to od moderátora diskuse), ale ne od vyučujícího na skotské univerzitě, který má obvykle plná ústa etiky a kritizuje nekultivované vystupování českých politiků. Říkat po takové ukázce arogance, že jsem to byl já, kdo se zpronevěřil etice diskuse, je trapné.

Tím se obloukem vracím na začátek textu -- proč si nevážím redakce Britských listů. Jan Čulík a Štěpán Kotrba často a rádi nadávají českým médiím (mnohdy právem). Zároveň však sami pracují způsobem, který dělá žurnalistice ostudu. Nevadí jim sebehorší demagogie, pokud poslouží k podpoře jejich názoru. O čem hovořím? Třeba o tom, že je jistě těžší sbírat a vysvětlovat argumenty proti Štětinově protikomunistické novele, když lze přetisknout pomlouvačný článek o Štětinovi z pera kovaného komunisty (popiska "vyšlo v literárním časopise Obrys-Kmen" samozřejmě vypadá lépe než "vyšlo v pravidelné příloze Haló novin, oficiálního deníku KSČM", že...). BL jsou dokonce papežštější než papež, protože zmíněný hanopis vyšel na Britských listech během posledního půlroku dvakrát, zatímco v Haló novinách jen jednou.

Hovořím také o tom, že jakmile se jistý satirický pořad na Radiožurnálu otřel o komunisty, stálo to redaktorovi nezávislých BL Kotrbovi za tvrdou protiofenzívu, jejímž cílem bylo donutit rozhlas k omluvě. Týden co týden se opakující urážky v komunistických periodikách nikdy BL nezajímaly. Zato tvrzení redaktorů BL o prodemokratických postojích a principech KSČM jsem objevil několikrát. Kdyby se Čulík s Kotrbou podrobněji podívali na weby a materiály KSČM, našli by rychle dost důkazů svědčících o opaku, to by ovšem museli chtít... Při vědomí těchto faktů se samozřejmě nemohu divit, že v BBC se mnou Čulík namísto diskuse vede monolog a následně mě ještě obviní z neetičnosti a nedostatku argumentů.

Ale nechci být hyperkritický -- Petr Cibulka zase odhalil, že středeční tiskovku naší iniciativy "Zrušme komunisty" zorganizovala KGB na pokyn Gorbačova, takže jsem nakonec ještě rád za Čulíka.