18. 10. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Monica Ali: Ve čtvrti Brick Lane
18. 10. 2005

Monica Ali

Ve čtvrti Brick Lane

Monica Ali: Ve čtvrti Brick Lane, BB Art, 2003, váz., 412 str., www.bbart.cz. Překlad Petra Diestlerová

Nakladatelství BB Art, které má ve své produkci řadu zajímavých knih od současných britských autorů, vydalo dílo Ve čtvrti Brick Lane od mladé autorky Moniky Ali. Hlavní hrdinkou je bangladéšská dívka Nanzín, která je v osmnácti letech provdána do Anglie za staršího bengálského přistehovalce Chánua. Z vesnického prostředí se tak dostane do Londýna, do přistěhovalecké čtvrti Brick Lane. Jedinou spojnicí s její mateřskou zemí je korespondence se setrou Hasínou, která v šestnácti letech utekla s milencem z domova. Dopisy, které si posílají a které připomínají dopisy z knihy Alice Walker Barva nachu, přibližují drsný a složitý život mladé nevdané ženy v Bangladéši. Autorka knihy se narodila v Dháce v Bangladéši a ve třech letech odjela s rodiči (otec Bangladéšan a matka Angličanka) do Anglie. Znalost obou prostředí pro svou knihu využila a výborně zúročila.

Svůj sňatek Naznín přijímá a bere ho jako samozřejmost, jako svůj osud, tak jak jí to vštěpovala matka a okolí. Postupem času začne manžela svým způsobem milovat a narodí se jim dvě dcery. Nejdříve zná jen svůj byt, ale postupně se seznamuje s okolním prostředím. A jak se sžívá s novou atmosférou, začíná pomalu postupně opadávat i její odevzdanost.

Prostřednictvím Naznínina příběhu se seznamujeme s životem přistěhovalců v Anglii a především pak s postavením žen v islámských komunitách. I když Chánu svoji ženu fyzicky netýrá a psychicky netyranizuje, přeci jenom mu není rovná -- aby mohla vyjít z bytu, musí mít pádný důvod. Není jí doporučena ani výuka angličtiny, práce mimo domov a bavit se s "nepočestnými" ženami se také nesluší. A nepočestná žena je každá, která neodpovídá "správnému" výkladu Koránu. Každá žena v sídlištní komunitě Brick Lane podléhá silné sociální kontrole ostatních žen a každý přestupek proti víře se trestá -- izolací a opovržením komunity. Což je pro ženy, které neumí pořádně anglicky a nikoho jiného neznají, jedním z nejtvrdších trestů.

Příběh přibližuje také postavení přistěhovalců v zaměstnání. Chánu, který v Bangladéši vystudoval vysokou školu, zprvu pracuje v městské správě a těší se na povýšení. Jenže to stále nepřichází, proto z práce odejde a začne se protloukat nejistými zaměstnáními. To přivádí rodinu do nejisté finanční situace, kterou se rozhodne řešit půjčkou od "ctihodné" islámské sestry. Nejde však o žádnou přátelskou výpomoc, ale o lichvu, která Naznín a Chánuovi komplikuje život.

Naznín začne doma šít a právě to stojí na začátku velkých životních změn. Potkává se s Kárimem, který se stává jejím milencem a otevírá jí nové obzory. Díky němu zabrousí do mešity mezi nově vznikající skupinu "Bangladéští tygři". Jedná se o skupinu, jejímž cílem je šířit islám a bránit se proti rasistickým a protiislámským útokům, kterých je Brick Lane často svědkem. V knize tak sledujeme, co se děje s mladými lidmi, kteří hledají svou identitu svíranou z jedné strany náboženskými, často rigidními, požadavky a z druhé neméně nesvobodnou konzumní, kapitalistickou společností. Na jedné straně stojí ti, kteří se touží zcela odpoutat od islámských tradic a pravidel a stát se asimilovanou součástí západní kultury a na druhé lidé, kteří chtějí žít podle víry v pravý islám a prosazovat ho, kde se dá. A z této pozice se rodí fundamentalismus.

Dalším zlomovým okamžikem je pro děj příběhu teroristický útok na WTC v New Yorku 11. září 2001. Čtenáři mají možnost zjistit, jak tato událost zapůsobila na životy muslimů v Londýně. Chánu se definitivně rozhodne pro návrat "domů", do Bangladéše, o kterém má stejně tak jako o svém budoucím uplatnění zidealizované představy. Jeho odjezd však završuje Naznínino osvobození, osvobození od manžela, rodiny, milence i sebe samotné.

Není to však jediný silný příběh cesty za osobním osvobozením v knize. Silnou ženskou hrdinkou je také Naznínina nejlepší přítelkyně Razíja, které se podaří odpoutat od ponižování ze strany svého manžela až po jeho smrti.

Kromě skvělého příběhu, na jehož konci vás zamrzí, že už nepokračuje, je velkou předností přiblížení řady reálií z islámského náboženství a postavení přistěhovalců ve Velké Británii.

Vyšlo v novém čísle časopisu A-kontra 03/2005, jehož tématem jsou subkultury

                 
Obsah vydání       18. 10. 2005
18. 10. 2005 Ve středu začne proces se Saddámem Husajnem - Iráčany to nezajímá
18. 10. 2005 Ve čtvrti Brick Lane Linda  Sokačová
18. 10. 2005 Copyright se stal nástrojem, jímž obří publikační firmy ovládají své trhy
27. 10. 2005
18. 10. 2005 Život v Severní Koreji -- bída, hlad a státní represe
18. 10. 2005 Káva Miloš  Nesytka
18. 10. 2005 Český rozhlas nebude prozatím vybírat za počítače připojené k internetu
18. 10. 2005 Slova smutku nad ukořistěným městem Radek  Mikula
18. 10. 2005 Díky, Fabiano Golgo, udělejme něco společně!
18. 10. 2005 Jak velký klobouk má premiér? Oldřich  Průša
31. 10. 2005
18. 10. 2005 Zdravotnictví: Právo na informace -- všichni jsme si rovni, ale někteří jsme si rovnější?
18. 10. 2005 Obsah zdravotnické dokumentace je věcný, ne hodnotící Petr  Wagner
25. 10. 2005
18. 10. 2005 Být homosexuál je jako obskočit kandelábr Irena  Ryšánková
17. 10. 2005 Řecko potvrdilo ptačí chřipku
18. 10. 2005 Za nezájmu médií se ve středních Čechách ruší železniční tratě
17. 10. 2005 Rumunský gang Fabiano  Golgo
17. 10. 2005 Euronews po česku Fabiano  Golgo
17. 10. 2005 Brak Filip  Sklenář
17. 10. 2005 Jak neprohrát volby a udržet se ve vládě Radek  Vogl
17. 10. 2005 Jak se ubránit před ptačí chřipkou
17. 10. 2005 Harold Pinter - Londýnem opomíjený Londýňan Jan  Čulík
17. 10. 2005 Autorské právo, písmo svaté a veřejná služba Štěpán  Kotrba
17. 10. 2005 Jak se nedělají rozhovory Jan  Čulík
17. 10. 2005 Učitelé na vás kašlou! Jan  Paul
17. 10. 2005 Umění je paměť, stopa po živých... Irena  Zítková
17. 10. 2005 Každý něco pro vlast Václav  Dušek
17. 10. 2005 Konzervativci a komunisté Ondřej  Slačálek
17. 10. 2005 Karel Marx a jeho dědictví Jiří  Stehlík
14. 10. 2005 Pocit marnosti Jindřich  Kalous
8. 10. 2005 Hospodaření OSBL za září 2005