Nedělám si iluze o tom, kdo patří k zásahové jednotce těžkooděnců, kdo buď pro peníze, nebo "z přesvědčení" dělá tuhle práci. Hoši z posiloven, znudění pochůzkáři, bouchači z ochranek, vyznavači ran a násilí jako kódu, jímž se mluví. Který hlavně funguje. Byli k násilí cvičeni, ale musejí ho mít i v sobě. Rád bych věřil, že většina z nich má ukončené jakés takés vzdělání a prošla důkladnou průpravou psychologickou a etickou. Těm lidem nesmí ujet nervy, nemají se nechat vyprovokovat ke schválnostem, zhovadilostem a nezákonnostem: drastické záběry svědčí jednoznačně o opaku.

Zmlátili není to správné slovo, ale možná vás napadne jako první. Šlo o jednu z největších prezentací represivní policejní síly za posledních 15 let. Byly použity neadekvátní prostředky, nelegální postupy. Bylo hodně zraněných, je s podivem, že přímo na místě nezůstali mrtví. Po jistých zkušenostech jsme "citliví" na policejní údery a zvůli. A přesně tohle mělo být při akci bráno v potaz: věc je nutné řešit s rozvahou, rázně, zní-li tak rozkaz, ale v intencích zákona. Opakuji, brutální zásah psychopatických jedinců byl šokující esencí násilí.

Primárními účastníky CzechTeku jistě teknaři byli. Ale nepochybně se přijeli podívat i různí jiní běžní návštěvníci klubů, festů, parties, vyznavači různých hudebních směrů, vysokoškoláci, umělci, mnozí, kteří měli čas a chuť. Netvrdím, že se na tekno party v horkém dni scházejí stejní lidé jako v hospodě Na Dolejší, jde nicméně o jedince, kteří mají stejná práva. Např. nebýt bezdůvodně mláceni vydrážděnými bojovníky v černém.

Zpráva je ještě jednodušší: policie mlátí. Policie rovná se násilí. Jako instituce nemá důvěru, protože ji už prošustrovala. Máme k policii vypěstovaný patologický vztah: kdo se párkrát splete, je nedůvěřivý, předpojatý a ostražitý. Až zas budou verbovat do svých řad, jistě se osvědčí heslo typu Máte rádi krev? Přijďte mezi nás!

A ještě jeden smutný vzkaz cítím zřetelněji než kdy dřív: mezi veřejností a politiky vznikla nebetyčná, nepřekonatelná propast. Propast dvou neslučitelných světů. Bafuňářský svět jednoho premiéra a útrpnost nepřesvědčivého ministra vnitra, kteří oba vědí, že pochybili, ale stojí si na svém. Oba by měli opustit úřad. Protesty veřejnosti nesmí ustat, tohle NELZE zamést pod koberec těžkopádnou a bezzubou parlamentní komisí.

Zhnusení z politiky.

Hanebnost moci.

Moc bezmocných.

TAHLE moc vzkazuje, že (každá) alternativa je nepřípustné vybočení z řady. Bohužel, v tuhle chvíli se politici ještě mají o co opřít -- podle výzkumu agentury STEM je podíl přívrženců a odpůrců zásahu právě 50:50. V očích běžné populace jsou teknaři nejenom smradlavými, zdrogovanými týpky, co usínají se svým zablešeným psem v náručí (nebo dělají ještě daleko horší věci! na veřejnosti!), především symbolizují jinakost -- jsou svědectvím nepříjemné skutečnosti, že žít se dá také jiným způsobem, než chodit každý den do kanceláře, do Billy na nákup a v pátek na chalupu. Technaři (a jim podobní) jsou jen zdánlivě neškodní; protože se nehodí, mají být eliminováni. Slušný xenofobní materialistický Čech s nimi nemá nic společného!

Úder tupé mašinerie moci, zdánlivě slavící úspěch na louce u Mlýnce, je součástí hrůznějšího celku: politici pocházející z jiné planety vyslyšeli volání po bezpečnosti a pořádku. Společnost s husí kůží z budoucnosti se raději uzavírá do sebe a staví zdi. Nechceme terorismus ani jinakost. Chceme, aby každý vypadal jako ty a já a aby se tak i choval. Jinak dostane pendrekem. Velký kapitalistický bratr tě sleduje. Dřív nebo později budou "stará" občanská práva 90. let minulého století cárem papíru. Ke slovu přichází naše vlastní strana zla.