Američtí vědci zjistili, že odumírání mozkových buněk, k němuž dochází v důsledku stárnutí, způsobuje, že je daleko pravděpodobnější než v mladším věku, že lidé ve spánku prostě najednou přestanou dýchat.

Dýchání obyčejně řídí určité "řídící centrum" v mozku, které zajišťuje, že tělo dýchá, aniž by se na to vědomá mysl musela soustřeďovat, během bdění i během spánku. Dýchání řídí v mozku tzv. pre-Bötzingerův kortex (PBC), v němž vydává instrukce pro dýchání malá skupina neuronů.

U lidí s nemocí, která se jmenuje centrální spánková apnea, se občas tento kortex během spánku vypíná a zapomíná tělu vydat příkaz, aby normálně dýchalo. U spáče vzniká nedostatek kyslíku a většinou se spáč probudí.

Tato nemoc se vyskytuje nejčastěji u lidí nad 65 let a často způsobuje smrt, když člověk přestane dýchat, ale nevzbudí se. I když se spáč vzbudí, nedostatek kyslíku může vyvolat infarkt či mrtvici.

Zjistil to vědecký tým na univerzitě v Kalifornii. Poškodili dospělým krysám pre-Bötzingerův kortex a v etapě spánku, kdy dochází k rychlým očním pohybům, v jeho kritické fázi, kdy spáč sní a je hluboce relaxován, přestávaly krysy dýchat.

Neexistují žádné biologické důvody, proč by tělo mělo udržovat buňky tohoto kortextu ve funkčním stavu mimo průměrnou délku života, a tak se ve stáří už neobnovují. Jak o ně přicházíme, stáváme se častěji obětí ústřední spánkové apney," konstatoval Jack Feldman, profesor neurobiologie na Kalifornské univerzitě (UCLA).

Podrobnosti v angličtině ZDE