Samozřejmě se spolkový kancléř nevzdá bez boje, objektivně lze jeho období označit za podstatně úspěšnější, než bylo období Helmuta Kohla. Schroeder klade důraz na sociální povinnosti německé vlády, alternativní vláda pravice by zde zřejmě při snižování důchodů a sociálních dávek přitvrdila. Zvýšení DPH o nejméně dvě procenta by znamenalo nejméně 18%, možná i více, v zemi, kde se platí kolem 50% daně z příjmu (připočítáme-li příspěvky na všemožné povinné pojistky jako skrytou daň do této kategorie) by to byl šok, nikdo neví, jak by se to projevilo na už tak stagnující ekonomice.

Samozřejmě má tato cesta i své odpůrce, zejména mezi poslanci ze zadních řad, jejichž mandát má především funkci obživy pro politiky, kterým jinak nezbývá než žvanit po hospodách a pobírat sociální dávky. Těmto je jasné, že jim mizí dobře roční plat a jiné výhody poslanců, zvoleni už zcela jistě nebudou, proto se poslanec Schulz (zelení) a poslankyně Jelena V. Hoffmannová (SPD) odvolají k ústavnímu soudu.

Jak podobné jsou poměry v Česku!

Lze vycházet z termínu, stanoveného kancléřem, 18. září se v Německu budou konat volby. A kdo ví už předem, že vyhraje pravice, (CDU-CSU) nechť se raději připraví na možná překvapení. Do voleb se chystá Strana Levice (komunisté s částí SPD) pod vedením Lafontaina, z tohoto důvodu je na extremní levici dobře ohraničená a státotvorná SPD, konservativní CDU-CSU, kde lze CSU považovat za daleko konzervativnějšího partnera, liberální FDP vybavená tykadly k sociální politice přežívajícími ještě z dob Genschera a Schmidta, její síla leží v zastoupení v Německu téměř vyhynulého středního stavu, v současné době mezi 7 a 8 procenty obyvatelstva. Neofašisté z NPD a různí chaotové sotva do voleb zasáhnou.

Zelení jsou jako strana málo definováni, ochrana přírody už dávno u nich ztratila prioritu, jde spíše o přístup k moci, s kýmkoliv a kdekoliv.

Ve volebním boji se můžeme připravit na výpady zelených proti Temelínu, tím bodovali i v minulosti, Benešovy dekrety se dočkají nepochybně oživení u zelených a CSU, jinak jsou obavy z českých řemeslníků a techniků argumentem téměř všech německých stran, s výjimkou FDP.

V Německu je v poslední době zřejmé, že celá řada firem překládá své vedlejší provozy do Česka, Polska a Maďarska. Důvodem jsou nejenom nižší mzdy, ale i daňové prázdniny, levné pozemky, energie a odstraňování odpadků. Po daňových prázdninách však mnohdy následuje stěhování dále na východ. Zřejmě zde není zájem Česka dostatečně smluvně zajištěn, po daňových prázdninách by mělo následovat podstatně delší období s normálním zdaněním, jinak jde o diskriminaci domácích firem!

Z hlediska Němců provozujeme dumping, který škodí oběma stranám.

Přejeme Německu férový volební boj, ten lepší ať vyhraje!

pozn. ŠOK: Nová levicová strana pod vedením bývalého sociálního demokrata Oskara Lafontaina v posledním průzkumu dosahuje celostátně 12 procent, v Sársku dvacet a ve východních spolkových zemích je v preferencích nejen na třiceti procentech, ale je takto nejsilnější strana - před CDU. O překvapení v těchto německých volbách tedy nemusí být nouze.