Kdyby to byl islám, musela by velká část britských muslimů dělat podobné činy, a to již od dob, kdy na území Británie vznikla první muslimská komunita. S větším oprávněním by snad mohli Angličané mluvit o tom, že vraždění je vlastní irským katolíkům, ale asi jenom úplný blázen by dnes tvrdil, že katolicismus může za násilí, páchané IRA.

Londýnští atentátníci museli být zmanipulovaní, někdo jim vymyl mozky. Podobné lidi, kteří jsou pro svou sektu ochotni učinit cokoli, známe v moderním světě již velmi dlouho. Hodně se o tom mluvívalo, oběti vypovídali v televizních pořadech, byli jsme svědky hromadných sebevražd, útoku v japonském metru apod. Tady na Západě se sekty, jimž může podlehnout za určitých okolností možná kdokoli z nás, soustřeďují především na docela poklidné obírání svých obětí: ničí jejich lidské potřeby, rodinné vztahy, jejich zdraví, ale na nás ostatní, jichž se to přímo netýká, nepůsobí nijak destruktivně. Je ovšem otázka, zda jsme připraveni na to, že někdy v něčím zájmu mohou zmanipulované oběti různých fanatických vůdců vyhodit naše města do povětří.

Souhlasím tedy s britskou policií: ne muslimy, ne fundamentalisty, ale extremisty je třeba co nejpřísněji stíhat. Krom toho ale potřebujeme i prevenci, a ta spočívá především v tom, že si zachováme zdravý rozum a schopnost dialogu. Dávat do souvislosti islám a londýnské útoky je nejen naprosto zcestné, ale navíc to ničí každý možný dialog hned v zárodku. Muslimové jako lidé stojí v drtivé většině na straně obětí (sami byli mezi nimi), záleží jenom na nás, zda je bezmyšlenkovou hysterií vyštveme na stranu vrahů.

Také se občas říká, že spojenecký útok na Irák je prý tak či onak polehčující okolností akcí v Madridu a v Londýně. Jistě, ono se vždycky najde něco, čím se dá násilí IRA, ETA, kolumbijských guerill, útoku na WTO apod. ospravedlnit. Srovnejme ovšem Irák s Londýnem nebo Madridem. V Iráku byl odstraněn zločinecký režim, jenž páchal genocidy a utlačoval více než brutálně irácký lid. Konaly se tam svobodné volby a cílem je vytvoření normální demokracie. Naopak ti, kdo patrně stojí jak za vražděním v Iráku, tak za vražděním v Madridu a Londýně, nemají žádnou alternativu... oni pouze vraždí a zastrašují, čímž dávají tušit, jaký režim a jaká zacházení s lidmi nabízejí, chopili-li by se moci. Kdo by pochyboval o tom, že pokud by se v Iráku přestalo s útoky, které se tito lidé neštítí vnášet i do islámských svatyň, bylo by to pro obyčejné Iráčany větší úlevou než odchod spojeneckých vojsk (jenž by zřejmě vedl k občanské válce)? Ten, kdo uváží, že zabíjejí nevinné Iráčany na jejich bohoslužebných shromážděních, nemůže už nikdy připustit, že by jim mohlo jít o svobodu Iráku.

Co je ale konečným cílem zabíjení Iráčanů, Španělů, Angličanů, Australanů (v Indonésii) apod.? Podle mého názoru nejspíše žádná teorie spiknutí neobstojí... terorismus tu vždy byl a vždy bude, ať už podporovaný kýmkoli. Nicméně zájem na vyvolání konfliktu mezi Západem a muslimským světem a na rozkladu liberální demokracii může mít leckdo. Kdyby na Západě jednou vládli fašisté, domluví se velmi dobře s Čínou (která je de facto nejčistším příkladem moderního fašismu), s Ruskem i se zkorumpovanými vládami třetího světa -- a vznikne multipolární reálpolitika z orwellovské vize. Idealismus svobody slova, veřejné kontroly, nezávislého tisku apod. se zhroutí a zvítězí cyničtí realisté s rukama od krve, jednovaječní bratři bez ohledu na to, čím svou mocenskou ambici zakrývají, zda islámem, bezpečností nebo nacionalismem.