Nedávný úspěch voleb v Iráku a návštěvy ministryně zahraničí Ricové a ministra obrany Rumsfelda pomohly však zmírnit názory Evropanů. Avšak oficiální činitelé po celé Evropě varují, že nepřátelství, které vyvolalo Bushovo první prezidentské funkční období, nebude napraveno za jediný den. Kompromisu bude nutno dosahovat postupně.

Evropané chtějí věřit, že Američané to myslí vážně, když hovoří o nové éře přátelství s Evropou, ale mají také hluboké podezření, že to budou zase jen řeči.

Podle průzkumů veřejného mínění schvaluje to, jak Bush řídí americkou zahraniční politku, pouze 11 procent Francouzů a Němců. Evropa je frustrována, že USA neposlouchají její hlas ohledně izraelsko-palestinské krize, ohledně světového trestního soudního dvora, ohledně jednání s Íránem a strukturních změn v Radě bezpečnosti OSN.

Evropané také většinou považují chudubo a trapnou neschopnost Západu vytvořit na Blízkém východě mír jako hlavní důvod, proč vzniká terorismus, Američané si myslí, že důvodem je neexistence demokracie. Američané zdůrazňují slovo "svoboda", i když to hraničí s tím, co Evropané považují za adventurismus.

EU chce zrušit embargo na vývoz zbraní do Číny, Bushova vláda je proti tomu. Washington chce, aby EU prohlásila organizaci Hezbollah za teroristickou, mnoho evropských vlád, včetně francouzské, vidí, že je to také v Libanonu uznávaná politická strana.

Rumsfeld se snažil být při svém projevu v Mnichově tolerantní, ale skončil tím, že řekl, že USA budou i nadále po světě intervenovat bez NATO, pokud to uznají za vhodné. Takový způsob vyjadřování nepřesvědčil ani přítomné Američany, že "nastala nová éra smíření".

Podrobnosti v angličtině ZDE