Minulý rok obvinil rwandský prezident Paul Kagamé Paříž z účasti na rwandské genocidě. Nyní podala k pařížskému armádnímu soudu žalobu za "spoluúčast v genocidě a zločinům proti lidskosti" skupina pěti mužů a jedné ženy ze Rwandy. Tento soud se jako jediný může zabývat zločiny, které spáchala francouzská armáda v zahraničí. Zástupci poškozených Antoine Comte a William Bourdon zveřejnili již dříve svůj úmysl podat žalobu za "činy povzbuzující masové vraždění a přímou účast na něm, propůjčení prostředků (jako např. logistickou podporu...)"

Soudní jednání bude posuzovat zejména chování francouzských vojáků během "opération Turquoise", která byla vedena od června do srpna 1994 pod mandátem OSN. Tato operace měla vytvořit chráněnou zónu na jihozápadě země. Jak uvedl list Le Figaro, celá akce "turquoise" vyvolávala již od počátku pochybnosti. Někteří novináři, odborníci a nevládní organizace podezírali Francii, že používá operaci jen jako zástěrku pro podporu režimu většinového kmene Hutuů.

Zmínění právníci uvedli, že žaloba je sice podána na neznámého pachatele "X", ale zahrnuje i dodávání zbraní hutuským milicím během genocidy, a také činy jednotlivců. Žalující strana uvedla několik otřesných příkladů takovýchto aktů: např "francouzské vojáky, kteří nutili Tutsie nastoupit do helikoptér, a pak je z výšky shazovali na zem (!).." Dále je viní ze spolupráce s milicemi "interahamwe" (tyto milice byly hlavními pachateli masového vraždění), které s pomocí francouzských vojáků vstoupily do uprchlického tábora v Murambi ležícího v chráněné humanitární zóně. Právě tam měli Hutuové vybrat lidi, které pak Francouzi údajně "shazovali z helikoptér".

Mezi další děsivé epizody patří i obvinění proti francouzským vojákům v oblasti Bisesero v červnu 1994, kdy armáda nutila Tutsie, aby vyšli ven ze svých skrýší. Pro vojáky tam měl pracovat jako překladatel jeden milicionář. Francouzi poté odjeli a nechali je napospas milicím. Když se za tři dny vrátili byla už většina Tutsiů mrtvá...

Ke svědectvím Tutsiů o tomto zločinu se přidal i bývalý člen milicí "interahamwe" a dva hutuští vojáci. Všichni tři jsou nyní ve vězení ve Rwandě.

Na závěr je třeba zmínit se i o úloze jiných vojáků (např. z Belgie..), kteří se i přes nedostačující mandát OSN, nedostatek výzbroje,.. snažili rwandskému peklu zabránit. Můžeme si ale i položit otázku: Poučilo se mezinárodní společenství z napáchaných hrůz? Bohužel musíme připomenout i současné události z dalšího "afrického zapomenutého konfliktu" tentokrát v súdánském Darfúru..

Rwanďané se dnes snaží zapomenout na svá traumata pomocí lidových soudů zvaných "gačača", kdy se bývalí vrahové veřejně kají ze svých zločinů a prosí o odpuštění.

Nouvel Observateur ZDE