Neděle 30. ledna 2005

Zástupce OSN v Iráku: OSN nemá s volbami nic společného

V rozporu se zprávami, široce rozšířenými v mezinárodním tisku, zástupce OSN v Iráku Ajmán as-Safadí řekl TV al-Džazíra, že OSN nemá vůbec nic společného s iráckými volbami. Podle jeho sdělení "je role OSN omezena na technickou asistenci a strategické rady nezávislé nejvyšší volební komisi, která na volby dohlíží". Dotázán, proč OSN na volby nedohlíží, odpověděl: "Zásadně na volby nedohlížíme." Potvrdil, že OSN nemůže volby hodnotit ani vydávat nějaká rozhodnutí o jejich legitimnosti či ilegitimnosti.

"Svobodným" volbám předcházelo zatčení 28 sunnitských duchovních

Mafkarat al-Islam dostal řadu zpráv o tom, že americké a britské síly zahájily v předvečer voleb zatýkání sunnitských duchovních vůdců po celé zemi. Uvězněno bylo 28 imámů, kazatelů a učenců včetně tří muftích, z nichž jednomu bylo 87 let a druhým dvěma přes 60. Všichni byli zatčeni na základě obvinění, že bojkotují volby a podněcují džihád proti americkým okupačním silám. Mluvčí irácké sunnitské nadace Waqf sdělil Mafkarat al-Islam, že právní poradce nadace šajch Ahmad an-Nadawí, imám a kazatel v mahmúdíjské mešitě šajch Abd ar-Rahmán a imám a kazatel mešity al-Aqsá byli rovněž zatčeni. Američtí vojáci prohledali dům šajcha Záhira ad-Dárrího, bratra šajcha Háritha ad-Dárrího, který je generálním tajemníkem Irácké rady muslimských ulamá.

Také korespondenti v Samarrá', Ramádí, Mósulu a Tikrítu v neděli ráno potvrdili, že americké síly v těchto oblastech pozatýkaly řadu vlivných duchovních činitelů, známých svým záporným postojem k volbám.

Chaldejský patriarcha i ájatolláh Sístání podpořili volby

Chaldejský patriarcha v Bagdádu Emmanuel Delly volby podpořil a prohlásil, že ti, kdo je bojkotují, "jsou ztroskotanci". Bojkot nemůže narušit čestné demokratické volby, které, jak pravil, by mohly nyní nebo v budoucnu vyvrcholit vytvořením svobodného státu. "Jako patriarcha nemohu nikoho nutit, aby šel volit, každý je v tomto ohledu svobodný. Ale nejlepší věcí pro děti této země, církev a křesťany, je jít volit," prohlásil v telefonickém rozhovoru pro vatikánskou internetovou síť.

Proamerický duchovní ší'itský ájatolláh Alí as-Sístání adresoval v neděli v noci iráckému lidu gratulaci a poděkování za účast na volbách. Poznamenal, že on sám nevolil vzhledem k tomu, že není občanem iráckým, ale íránským. Sístání viděl ve volbách šanci pro sebe a skupinu svých duchovních, aby s podporou americké armády získali kontrolu nad částí Iráku.

Sionisté také volili

Sionistický list Ma'ariv v neděli přinesl fotografii svého korespondenta pro arabské záležitosti Džaki Hudžího, který se jako Iráčan původem a občan Izraele dostavil k iráckým volbám ve volebním středisku v Jordánsku. List oznámil, že Hudží přijel do Ammánu s iráckým pasem svého děda a izraelskými pasy svého otce a svým. Byl sice ve volebním středisku vyslýchán, ale pak mu bylo dovoleno odvolit. Prohlásil, že hlasoval pro prozápadní strany a dodal, že novinář dalšího "izraelského" listu Haarec se také zúčastnil iráckých voleb, a to dokonce dvakrát, v Londýně a ve Washingtonu.

Podvody při volební frašce

S úmyslem seznámit své čtenáře s vývojem voleb vydali se korespondenti Mafkarat al-Islam brzy ráno do ulic a uliček Bagdádu. Během dne zadokumentovali řadu případů podvodů.

Zjistili, že kolaborantská komunistická strana Mufída ad-Džazá'irího a Strana národní dohody Ijjáda 'Álawího najaly skupiny žen, dětí, mládeže a nezaměstnaných, aby pro ně pracovali. Tito lidé se opakovaně objevovali přede televizními kamerami a prohlašovali, že ve volebních střediscích byl "nával voličů". Korespondenti zjistili, že tito koupení lidé také prohlašovali, že loutková policie a národní garda byly "výborné" tím, jak pomáhaly voličům.

Podobně rozdávala kurdská strana Džalála Tálabáního peníze a tranzistorová rádia každému, kdo byl ochoten obcházet volební střediska a volit.

Obyvatel bagdádského okrsku Karach ath-Thání Alí Najíf řekl, že v jejich volebním středisku byl každý, kdo vstoupil do budovy, žádán, aby volil určitého kandidáta. Volební komise mu pak podala příslušný lístek.

Druhý nejstarší korespondent v Bagdádu oznámil, že během pěti minut zjistil ve středisku v Ma'arúf al-Karachí čtyři případy falšování voleb. Členové Iráckého národního kongresu Ahmada Šalabího přivedli cizí, patrně íránské, občany a vydali jim falešné identifikační karty, aby mohli jít k volbám a dát hlasy této straně. Jeden z pozorovatelů OSN, to také pozoroval a zahraničnímu tisku řekl: "Odhalili jsme čtyři případy podvodů, ale nevíme, kolik jich zůstalo neodhaleno."

Korespondenti uvedli, že američtí a domácí loutkoví představitelé stanovili určitý počet satelitních televizních stanic, aby o volbách oficiálně informovaly. Jejich zprávy pak byly rozesílány dalším sítím a tiskovým agenturám. Určena byla TV al-Arabíja, irácký Qanát aš-Šarqíja, irácká vládní televizní stanice a americká CNN.

Všichni korespondenti potvrdili, že vyzvali všechny Iráčany a všechny televizní sítě, aby upozorňovali na falšování voleb.

Korespondent v bagdádském okrsku Karradá oznámil, že v tomto okrsku je registrováno 22 000 voličů. Ve skutečnosti se jich objevilo jen 700, vesměs stoupenců kandidujících politických stran. Tento okrsek je znám jako největší v Bagdádu, pokud jde o hustotou osídlení, a je převážně křesťanský.

Nejméně 103 útoků na volební střediska

Ve zprávě odeslané v 16:45 korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že velitel irácké loutkové policie krátce předtím prozradil, že od 8:00 bylo napadeno celkem 103 volebních středisek v Bagdádu, Ba'qúbě, Basře a provincii Anbár. V exkluzívním rozhovoru pro Mafkarat al-Islam sdělil, že "velký počet" volebních pracovníků a loutkových policistů byl přitom zabit. Podle zpráv, které dosud nebyly kompletní, bylo zabito přes 40 amerických vojáků a 30 voličů, většinou ší'itů a Kurdů. Dodal ještě, že kromě zmíněných 103 útoků došly zprávy o dalších akcích v Kirkúku, Irbílu a Samarrá', které dosud nebyly započítány.

Ramádí

Sebevrah opásaný výbušninou se odpálil ve volebním středisku na severu města a zabil tři americké vojáky a dva zranil. Američané pak okamžitě okolí střediska uzavřeli a zamezili přístup novinářům i fotografům. Podle svědků přišel jeden ze zraněných vojáků o nohu.

Přesně v poledne vybuchla ve čtvrti Ta'mím bomba pod americkou hlídkou, která střežila tamní volební středisko; exploze úplně zničila Humvee a zabila v něm tři vojáky.

Kolem 11:00 okupační síly uvěznily tři známé ramádské duchovní vůdce s odůvodněním, že podněcují lidi k bojkotu voleb.

Americká základna Warrár západně od města se ráno stala terčem devíti raket Grad. Usmrtily několik loutkových iráckých vojáků a dle svědectví policejních důstojníků také několik amerických vojáků. Korespondent Mafkarat al-Islam pak viděl, že na základně přistály vrtulníky Chinook a Black Hawk, aby raněné odvezly do Bagdádu.

Další boje ve Fallúdže

Organizace Základna odporu v Zemi dvou řek oznámila, že během sobotních bojů ve čtvrtích 'Askarí a Dubbat blízko sportovního klubu Sumúd bylo zabito 14 amerických vojáků, několik zraněno a zničeno pět bojových vozidel. Zdroj z řad loutkových sil sdělil tamnímu korespondentovi Mafkarat al-Islam, že bojovníci této organizace zaútočili v několika východních čtvrtích města a podnikli i sebevražedné útoky. V bojích padlo 12 mudžáhidů a jeden - arabský dobrovolník -- byl zajat. Základna odporu tyto zprávy potvrdila, nezmínila se však o vlastních ztrátách.

Ráno bylo ve městě slyšet detonace, když partyzáni ničili volební střediska, zřízená ve čtvrtích Dubbat (sportovní klub Sumúd), Nazal a Džawlan. Další silná exploze byla slyšet z  volebního střediska v 'Ámiríjat al-Fallúdža. Korespondent poznamenal, že ulice byly pusté, lidé se zdržovali doma, protože podobné útoky očekávali. Kolem středisek a v nich se pohybovali pouze američtí vojáci.

Pozice amerických vojáků kolem i uvnitř města byly během dne opakovaně ostřelovány, podle očitých svědků je postupně zasáhlo asi 50 raket a minometných střel. Dvě rakety Grad např. spadly do amerického tábora v zemědělské oblasti, další do oblasti Sakáníja a do čtvrti Džawlan, čtyři minometné střely zasáhly odpoledne americké velitelské stanoviště na železničním mostě.

Hít

Američtí vojáci od časného rána procházeli ulicemi a uličkami města, klepali na dveře domů a vyzývali jejich obyvatele, aby šli volit. Jak oznámil tamní korespondent Mafkarat al-Islam, obyvatelé reagovali tím, že před očima Američanů pálili své registrační lístky. Ve 13:44 korespondent sděloval, že volební střediska jsou od rána otevřená, dosud však do nich nepřišel jediný volič.

Odpoledne došlo ve městě k boji asi 30 mudžáhidů včetně arabských dobrovolníků s americkými pěšáky. V boji padli dva dobrovolníci ze zahraničí, zemřelo však devět amerických vojáků a další byli zraněni.

Americké letadlo ostřelovalo tři různé pozice povstalců ve městě, přičemž bylo zabito devět členů organizace at-Tawhíd wal-džihád. Nad městem pak do večera hlídkovaly americké vrtulníky.

Novinová zpráva z města večer oznamovala, že byl sestřelen vrtulník Black Hawk. Korespondent nemohl zjistit podrobnosti, protože po celém městě byli rozmístěni američtí ostřelovači.

Qá'im

Americkou základnu E22 východně od města zasáhlo brzo ráno 11 střel. Ze základny pak bylo slyšet druhotné exploze munice a ještě hodinu po poledni tamní korespondent Mafkarat al-Islam viděl stoupat ze základny kouř.

Bagdád

Útoky na volební střediska v Bagdádu a v Abú Ghurajb začaly podle korespondenta Mafkarat al-Islam ráno kolem 8:30. Korespondent zachytil 13 útoků, z toho dva sebevražedné, další byly způsobeny bombami, raketami či odpálením odstaveného auta. Zahynuli při nich čtyři policisté a jeden volič, v jednom případě bylo zraněno 123 osob bez jejich bližšího určení.

Současně docházelo během dopoledne k opakovaným raketovým útokům na tzv. zelenou zónu.

Jak informoval korespondent z Mahmúdíje jižně od Bagdádu, tam byly ulice s výjimkou sanitek úplně pusté. Místní lidé se zavřeli ve svých domech, aby se vyhnuli volbám i útokům povstalců na loutkové síly a okupační vojáky střežící volební střediska.

Podle zpráv očitých svědků se britské transportní letadlo C-130 zřítilo severozápadně od Bagdádu. Američané oznámili jeho pád i to, že zřejmě nikdo z posádky nepřežil. Britové teprve mnohem později oznámili, že v letadle bylo 15 osob.

Irácká oficiální místa oznámila, že auto naplněné výbušninou explodovalo před domem Málika Hasana, tzv. ministra spravedlnosti, který byl současně kandidátem ve volbách.

V 'Ámiríji západně od Bagdádu byli zabiti tři členové Brigád Badr. K jejich zastřelení se přihlásila organizace Salafíjské eskadry Abú Bakra s tím, že dotyční měli na svědomí únosy sunnitů, kteří byli podezřelí z příslušnosti k odboji.

Suwajrá

Bomba instalovaná uprostřed silnice ve zdejší čtvrti Mu'allimín zneškodnila ráno vojenské vozidlo a zabila jednoho ukrajinského vojáka.

Baghdádí

Na zdejší volební středisko vypálili partyzáni postupně 14 raket a poté 18 minometných střel. Ty způsobily celkem 16 explozí, z budovy stoupal černý kouř a bylo možno pozorovat přílety amerických letounů, které prozkoumávaly terén a odvážely oběti.

Hillá

Východně od města u vesnice Dhíb sestřelili mudžáhidové americký vrtulník Cobra. Podle místních obyvatel jej zasáhli ze střechy místní budovy raketou Strela. Vrtulník shořel ve vzduchu a jeho posádka zahynula.

Ba'qúba

Ulice Ba'qúby, největšího města provincie Dijála byly zcela prázdné až na americké hlídky. Podle zprávy AFP se ve volebním středisku nikdo neobjevil.

Ve vesnici Bat-ha východně od Ba'qúby explodoval ve volebním středisku Opel s výbušninou, zabil jednoho amerického vojáka a pět příslušníků tzv. národní gardy, dva voliči byli vážně zraněni.

Samarrá'

Povstalci unesli ze tří volebních středisek ve městě tři volební pracovníky. Později je propustili.

Předseda městské rady Táhá Husajn prohlásil, že žádné volby ve městě nebudou, protože situace je nebezpečná. Podle zprávy AFP byly ulice města pusté a ve volebních střediscích nebyl nikdo, ani volební komise se neobtěžovala ukázat.

Kirkúk

Ve volebním středisku v centru Kirkúku vybuchla dopoledne bomba, budovu zcela zničila a zabila tři irácké loutkové vojáky a tři kurdské voliče.

Mósul

V ranních hodinách se otevřela volební střediska. Mládež se vyhrnula do ulic, nikoli ale do volebních místností, lidé si chtěli užít den volna. Davy se soustředily na hlavní tepně města, zvané Ulice smrti podle zde častých útoků na americké okupanty. Mladíci hráli fotbal. Jeden z nich Hamza Hádí řekl, že chce využít volna a tak šel hrát s kamarády fotbal. Volby? "To je něco, co mne nezajímá, tak proč bych zůstával doma a čekal na zprávy o nich?"

Ulicemi města podle zprávy AP kroužily americké hlídky i skupinky kolaborantů, které vyzývaly obyvatele, aby šli volit a hlásaly, kde jsou volební střediska.

Násiríja

V převážně ší'itském městě Násiríja se podle zprávy agentury AP k volbám dostavilo pouhých 40 osob. Toto město je baštou ší'itského náboženského vůdce Muqtady as-Sadra, který je odpůrcem okupace.

Basra

Ráno explodovaly bomby položené ve dvou volebních střediscích v centru Basry.

Kolem 9:55 zasáhla další bomba v okrsku Aššár britské obrněné vozidlo, zabila jednoho vojáka a tři zranila, jednoho z nich smrtelně. Podle nadporučíka policie Muhammada Kázima byla bomba instalována v otevřeném kanále na silnici, po níž britská hlídka projížděla. Loutková policie 15 minut po explozi okolí výbuchu uzavřela.

Pondělí 31. ledna 2005

Qá'im

Ve čtvrti Dubbat explodovala bomba pod vojenskou americkou kolonou, zneškodnila tank a zabila jednoho vojáka.

Fallúdža

Povstalci vystřelili čtyři rakety a čtyři minometné střely na soustředění amerických vojáků severně od města v zemědělské oblasti a v okolí nádraží. Pět raket zasáhlo také americkou základnu v Habbáníji.

Bagdád

Zelená brigáda, jedna z Brigád revoluce 1920, se přihlásila k zodpovědnosti za sestřelení britského letadla C-130. TV al-Džazíra odvysílala videozáznam ukazující vypálení rakety, výbuch letadla a záběry jeho vraku na zemi. Zelená brigáda na záznamu tvrdila, že v letadle zahynulo nejméně 40 britských vojáků, mezi nimi i důstojníci.

Australská vláda v pondělí oznámila, že její diplomaté se po útocích na ambasádu 19. ledna přemístili z iráckého hlavního města na americkou vojenskou základnu zvanou "tábor vítězství".

Baghdádí

Silná bomba explodovala blízko mostu u severního vjezdu do města, zničila Humvee a zabila čtyři americké vojáky v něm.

Kirkúk

Americká základna na bývalém kirkúckém mezinárodním letišti se stala ráno terčem minometné palby. Jak oznámil korespondent Mafkarat al-Islam s odvoláním na svědky, bylo zasaženo několik budov na letišti a byly způsobeny značné škody.

Koordinátor americko-iráckých styků Ázad Kirkúkli řekl korespondentovi, že byla zabita řada vojáků a několik dalších bylo vážně zraněno. Zabito bylo také několik iráckých kolaborantů, kteří pracovali jako tlumočníci. Kirkúkli, který základnu opustil necelou půlhodinu po zásahu, protože se obával dalšího útoku, řekl, že ostřelována byla ta část letiště, kde se od rána pohybovalo množství mužů, a že střely byly vypáleny s velkou přesností.

V 11:00 vyhnaly americké síly zbývající arabské tlumočníky, kteří na základně pracovali, a ponechali si jen Kurdy a tři ší'ity.

Mósul

Mósulský korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že 29. ledna ve 22:00 otřásla celým městem mohutná exploze. Jakmile se dověděl, že šlo o výbuch podminovaného domu 12 km severně od města, vydal se na místo. Tam hovořil s místními lidmi, kteří žijí kolem onoho domu a kteří se zázrakem zachránili.

Jeden z nich mu řekl, že "řada ozbrojených iráckých a jiných arabských mužů tento dům po dlouhou dobu navštěvovala. Nežila tam žádná rodina. Dnes američtí vojáci celé okolí obklíčili, když jim udavač řekl, že v domě jsou povstalci. Vojáci do domu pustili slzný plyn a potom, když si byli jisti, že všichni uvnitř jsou v bezvědomí nebo se ukryli někde uvnitř, zaútočilo asi 20 Američanů na dům ze všech stran. O tři minuty později vyletěl celý dům i s vojáky do vzduchu a pak se rozsypal."

Korespondent pozoroval, jak americké jeřáby a buldozery rozhrabávají ruiny a vytahují zohavená těla. Pokračovali v této činnosti až do rána.

Místní lidé soudili, že tato exploze nemá nic společného s volbami. Média výbuchu nevěnovala žádnou pozornost.

Kút

Mudžáhidové vypálili krátce před půlnocí na pondělí na americkou a sousední ukrajinskou základnu více než 40 raket.

Americké bitevní letouny a ukrajinské vrtulníky pak hodiny létaly nad městem, odvážely mrtvé a zraněné do americké vojenské nemocnice severně od města. Podle svědků žijících kolem americké základny jí otřáslo během 15 minut nejméně deset explozí a oblaka kouře ji úplně zakryla. Na ukrajinské základně bylo možno pozorovat plameny ještě hodinu po útoku.

Ba'qúba

Kolem 16:30 sestřelili místní povstalci nad městem bezpilotní špionážní letoun. Jejich velitel šajch Abú Fawwáz řekl, že šlo o třetí podobný letoun, sestřelený během posledního měsíce díky tomu, že se jim podařilo upravit zbraně tak, aby jich bylo možno na tyto letouny použít. Korespondent Mafkarat al-Islam pak pozoroval Američany, jak sbírají kousky vraku ve čtvrti Turkman na severu města.

Američané pak nabídli velkou finanční odměnu tomu, kdo jim udá osoby, které na letoun střílely. Mezitím se k odpovědnosti za útok přihlásily Salafíjské eskadry zahrady ráje a prohlásily, že hodlají následovat příkladu občanů Hítu, kteří prohlásili vzdušný prostor nad svým městem pro americké letectvo za zakázaný.

Basra

Ve vězeňském táboře Bucca blízko Umm Qasr u Basry došlo v pondělí krátce po poledni ke vzpouře vězňů. Nepokoje začaly, když vojáci prohledávali 10 cel a hledali věci propašované do vězení. Nepokoje se rychle rozšířily na tři bloky, vězni začali po vojácích házet kameny a různé předměty. Asi po 45 minutách vojáci vzpouru potlačili a čtyři vězně, které obvinili z podnícení vzpoury, zastřelili.

Sunnitský duchovní šajch Nadžm Fahd z Irácké islámské strany byl po dvou dnech propuštěn ze zajetí. Tzv. "mezinárodní bezpečnostní policie", patřící kolaborantským Brigádám Badr, ho zatkla v sobotu v jeho domě v okrsku Zubajr. Byl obviněn ze "zakázaných aktivit" a "podpory terorismu" čili odboje. Fahdovo zatčení znamenalo konec líbánek mezi Islámskou stranou na jedné a Hizb ad-Da'wa s Brigádami Badr na druhé straně.

Zatýkání sunnitů v neděli pokračovalo. Členové Brigád Badr odvedli dva sunnity modlící se v mešitě v Zubajru.

Američané přiznali čtyři mrtvé

Podle přiznání americké armády byli v pondělí zabiti ve dvou útocích v provinciích Babylon a Anbár čtyři příslušníci námořní pěchoty.

Úterý 1. února 2005

Qá'im

Auto s výbušninou, jehož řidič měl tvář zahalenou červeným šátkem, najelo kolem 9:00 ve čtvrti Wahda na západě města do americké kolony sedmi vozidel. Američané zranili sice řidiče auta střelbou, on ale pokračoval a náraz do kolony způsobil silnou explozi a zničení dvou Humvee. Poškozen byl i tank. Bylo zabito devět Američanů a egyptský tlumočník s americkým občanstvím. Tlaková vlna způsobila zřícení střechy domu vzdáleného 500 metrů, která zabila starší ženu a její 32letou dceru. Zabitý tlumočník byl v okolí dobře znám, protože svým výrazným egyptským přízvukem vyhlašoval často tlampačem americká nařízení. Dalších šest amerických vojáků bylo vážně zraněno.

Američané okolí exploze obklíčili a nikomu nedovolili se přiblížit, ani městskému úředníkovi, který přišel zjistit, co se stalo. Dvě hodiny po výbuchu brutálním způsobem zatkli 14 místních mladíků.

Fallúdža

Noční raketové útoky donutily americké vojáky opustit před rozedněním dvě kontrolní a velitelská stanoviště severně od města. Odpoledne povstalci ostřelovali minometnými střelami americkou základnu v Habbáníji a velitelské stanoviště severně od Saqlawíje. Dvě rakety Grad zasáhly také americkou základnu v zemědělské oblasti u města.

Vybudován další "hřbitov" vojenských vozidel

Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že americká armáda u Baghdádí nedaleko americké základny Ajn al-Asad dokončila přípravy dalšího "hřbitova" vraků vojenských vozidel. Vybrala k tomu účelu rozlehlé otevřené místo porostlé palmami, pšenicí a ječmenem. Na "hřbitově" má být vrakoviště desítek tanků, obrněných vozidel, Humvee i letounů, svezených z celé provincie Anbár. Korespondent uvedl, že podle jeho názoru pohřbili Američané v některých vracích také mrtvoly vojáků neamerického původu -- Afričanů, Nepálců a Asijců.

Nový hřbitov je třetí podobné zařízení, zřízené od počátku okupace v provincii Anbár. V oblasti Bagdádu je takových zařízení několik, např. v Tádží a v Abú Ghurajb. V Mósulu se podobné pohřebiště nachází v části Ghazlání, v Samarrá' v bývalé dělostřelecké vojenské škole. V provincii Dijála je hřbitov v Abú Sajdá, další existují v Nadžafu a v Basře. Všechny jsou obehnány minimálně čtyřmi ploty a nikdo se nesmí přiblížit blíž než na 5 km. V únoru 2004 americká armáda oznámila, že jejich odvoz z Iráku by byl dražší než doprava provozuschopných zařízení do země. Proto bylo rozhodnuto budovat tato pohřebiště po Iráku.

Fotografie je zde: www.islammemo.cc/news/one_news.asp?IDnews=55651

Bagdád

Organizace Brigády revoluce 1920 oznámily, že v jihobagdádském předměstí Durá zničily americké Humvee. Videonahrávku útoku zaslala organizace TV al-Džazíra.

Volby: počet voličů nižší než 35 procent

Šajch Ra'd Hamdání, generální tajemník rady kmenových vůdců Iráku, řekl v v prohlášení pro tisk, které přinesla syrská agentura SANA, že množství volebních lístků vhozených 30. ledna do uren nepřekročilo 35 procent. Zprávy o vyšší volební účasti prohlásil za zfalšované. Následkem toho nebude parlament vytvořený na základě takových "voleb" legitimní a nebude mít žádné oprávnění k tomu, aby připravil novou iráckou ústavu nebo zvolil vládu.

Ba'qúba

Exploze bomby položené u silnice pod projíždějící americkou kolonou usmrtila dva a vážně zranila další dva americké vojáky.

Také v Chálisu východně od Ba'qúby zničila exploze silné bomby tři Humvee z jiné americké kolony, která úplně shořela, a zabila rovněž dva vojáky a další dva zranila.

Samáwa

Povstalci vypálili tři minometné střely na základnu japonských okupačních vojáků ve městě. Z komplexu stoupal hustý kouř a ozýval se zvuk sirén. Japonci základnu opustili v plynových maskách a po dvě hodiny zůstali mimo ni, obávajíce se dalšího útoku.

Nové podrobnosti o vzpouře vězňů v Umm Qasr

Pracovník Výboru pro záležitosti vězeňství Karím Muhammad sdělil korespondentu Mafkarat al-Islam, že několik vězňů, kteří byli zajati v poslední bitvě o Fallúdžu, si vyrobilo předměty ostré jako nože z čepelek na holení a lžic. Jimi vyzbrojeni zaútočili na tři americké strážce, kteří jim rozdávali jídlo. Jednoho ze strážců zabili a druhé dva zranili -- jeden přišel o oko a druhý utrpěl hlubokou ránu do břicha. Ostatní vězni se pak vrhli na ostrahu pěstmi a různými nástroji. Američané začali střílet a čtyři z vězňů zabili.

Otec jednoho ze zabitých vězňů, který stál před bránou a čekal, kdy mu vydají synovo tělo, řekl korespondentovi: "Netruchlil jsem pro svého syna, když byl před měsícem uvězněn. Truchlil jsem a byl jsem zdrcen faktem, že nezemřel mučednickou smrtí jako jeho přátelé, ale strádal ve vězení okupantů. Teď jsem ale šťasten nad tím, co se mému synovi stalo. Buď Bohu chvála! Řekl jsem svému nejstaršímu synovi, aby zabil ovci a rozdělil maso chudým na znamení díků Bohu za mučednictví mého syna, který se Američanům před svou smrtí pomstil. Jsem na něho velmi hrdý. Prosím Boha, aby dal jeho matce trpělivost a vytrvalost."

Středa 2. února 2005

Hít

Ve městě Kubajsá jihozápadně od Hítu explodovala ráno silná bomba pod americkým vozidlem na přepravu vojáků. Vozidlo se podle svědků vzňalo a devět amerických vojáků při útoku zemřelo.

Fallúdža

Silnou explozi bylo odpoledne slyšet z okolí bývalého sportovního klubu Sumúd. Podle černého kouře, který z místa stoupal, bylo zřejmě zasaženo americké vozidlo.

Dvě minometné střely zasáhly společné velitelské stanoviště amerických vojáků a tzv. národní gardy na dálnici u mostu Šukr severně od Fallúdže.

Bojovníci vyzbrojení RPG7 a SPG9 zaútočili kolem 11:00 východně od Ámiríjat al-Fallúdža na americkou kolonu 50 vozidel. Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že 13 vozidel z kolony shořelo.

Američtí vojáci chystali v oblasti severně od Ámiríjat al-Fallúdža vlnu razií, ale zatímco se soustřeďovali, síly odporu na ně vypálily 20 minometných střel ráže 60 mm a zasáhly jejich kolonu, z niž tři vozidla shořela.

Ramádí -- Saqlawíja

Několik explozí způsobených raketami otřáslo dopoledne americkou základnou Habbáníja. První explozi bylo slyšet kolem 11:00, o hodinu později došlo k dalším dvěma, při nichž byla zasažena vozidla na základně.

Síly odporu zasáhly v 7:00 americké velitelské stanoviště na mostě východně od Saqlawíje, zničily obrněné vozidlo a zabily tři vojáky.

V Saqlawíji byl zastřelen špeh, pracující pro okupační síly.

Rutba

Odpoledne kolem 17:00 explodovala na silnici v Rutbě (550 km západně od Bagdádu) vedoucí do Qá'imu bomba, zneškodnila americké Humvee, zabila v něm jednoho vojáka a tři zranila, jednoho z nich vážně. Po výbuchu zůstal na silnici hluboký kráter, vojáci pak jako obvykle okolí uzavřeli, odvezli mrtvého a raněného a pak uvěznili dva muže, kteří byli ve chvíli exploze nablízku.

Provincie Anbár

Americké okupační síly oznámily, že ve středu byli v provincii Anbár zabiti dva příslušníci námořní pěchoty. Oznámení přinesla agentura Reuters, která jako obvykle neuvedla žádné podrobnosti.

Bagdád a okolí

Kolem 9:30 se americké síly shromáždily kolem domu šajcha Zawbí'ho ve vesnici Chán Darrí u Abú Ghurajb. Povstalci šajchovi přišli na pomoc a vystřelili na ně dvě rakety Taríq. Rozsah případných ztrát nebylo možno zjistit. .

Rada muslimských ulamá prohlásila volby za nelegální

Ve středu vydala rada sunnitských ulamá prohlášení týkající se voleb, konaných 30. ledna. Konstatovala, že velká č ást sunnitských Iráč anů k tzv. volbám nepřišla a že "bylo mnoho skupin, které se voleb neúč astnily a bojkotovaly je". Vyzvala OSN, aby se nevměšovala do iráckých záležitostí tím, že by podvodné volby prohlásila za legální.

Prohlásila také, že vláda vytvořená na základě nelegálních voleb nebude mít legitimitu a nebude oprávněna k sepsání ústavy ani k podpisu hospodářských nebo bezpečnostních smluv s jinými zeměmi.

Čtvrtek 3. února 2005

Těžké srážky v Qá'imu

Kolem 10:00 zde propukl boj mezi asi 50 povstaleckými bojovníky a americkou námořní pěchotou, doprovázenou letadly, tanky a obrněnými vozidly. Boj začal ve chvíli, kdy Američané chtěli zahájit razii a trval až do 16:00. Poslední hodinu už se bojovalo méně intenzívně načež Američané pod ochranou vrtulníků a bojových letounů ustoupili. Letouny útočily na domy místních obyvatel v několika čtvrtích města a zabily 11 osob včetně tří žen a čtyř dětí.

Velitel místního odboje sdělil, že boje se zúčastnily všechny místní odbojové skupiny. Zničeny byly tři americké tanky s celými posádkami a pět Humvee, v nichž zahynula řada vojáků. Jedno obrněné vozidlo bylo zničeno a druhé poškozeno, jeden žoldák sloužící Američanům byl zajat. Jeho národnost nebyla zatím přesně známa, pravděpodobně pocházel z některé severoafrické země.

Podle velitele bylo celkem zabito 31 Američanů a nejméně 20 zraněno. Vrtulníky je dopravily na jednu ze základen. Na straně iráckých povstalců padlo 14 bojovníků a dalších pět utrpělo zranění, v jednom případě vážné. Mezi padlými byl i Chálid, bratr dívky Fátimy, která se po Iráku stala známou svým dopisem, který byl propašován z vězení Abú Ghurajb, a v němž popisovala svá brutální znásilňování. Po pohřebních modlitbách v qá'imské mešitě byla těla padlých uložena na Hřbitově mučedníků.

Neopatrnou manipulací při zneškodňování auta s výbušninou, o němž byli Američané informováni, došlo k výbuchu, který čtyři vojáky usmrtil a jednoho lehce zranil.

Nadporučík irácké policie tuto informaci potvrdil a dodal, že povstalci podminovali dům v západní části města a pak poslali jednoho muže, aby Američanům řekl, že v domě jsou "arabští bojovníci". Když vojáci do domu vtrhli, byly nálože odpáleny a ve zničené budově zahynulo nebo bylo zraněno asi 21 vojáků.

Razie v Rutbě

Jordánský list al-Arab al-Jawm oznámil, že velký počet amerických vojáků doprovázených tanky a obrněnými vozidly obklíčil město, odřízl je od světa a pak zahájil razii jako odplatu za sestřelení amerického letadla, k němuž došlo před týdnem. Vojáci místním lidem oznámili, že razii nařídil osobně americký prezident George Bush, protože v sestřeleném stroji ztratila americká armáda několik vysoce postavených důstojníků.

Hít

Povstalci sestřelili západně od města americký bezpilotní špionážní letoun. Američané se pak snažili jeho trosky najít.

Kirkúk

Brigádní generál loutkové armády Anwár Ámín řekl agentuře Reuters, že povstalci u Kirkúku zastavili autobus vezoucí "irácké vojáky" a 12 z nich postříleli.

Mósul

Krátce po poledni explodovala v centrálním Mósulu bomba pod americkou vojenskou kolonou, zničila Humvee, zabila dva vojáky a dva vážně zranila.

Abú Ghurajb

Irácká loutková policie oznámila, že dva policisté byli zabiti a 14 zraněno v Abú Ghurajb při útoku povstalců. 36 zbývajícím policistům se podařilo uniknout. Policisté byli na cestě z Díwáníje do Bagdádu, kam jeli převzít nové automobily.

Iskandaríja

Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že síly odporu sestřelily přesně ve 14:30 v Iskandaríji severně od Hillá americký vrtulník Apache. Svědkové viděli, jak stroj dopadl v plamenech na zem. Posádka vrtulníku zahynula a její ohořelé mrtvoly byly na zemi nalezeny. Svědkové také uvedli, že vrtulník letěl nízko nad zemí a byl sestřelen raketou Strela.

Ba'qúba

Povstalci vypálili odpoledne 30 minometných střel na americkou základnu ve městě. Korespondent Mafkarat al-Islam viděl oblaka kouře nad základnou a slyšel z ní exploze. O půlhodiny později přiletěly vrtulníky. Obyvatelé okolí základny tvrdili, že ze střech svých domů viděli Američany nakládat mrtvé a raněné. Američané pálili ze základny směrem k pozicím povstalců a zabili čtyři bojovníky, kteří se ukryli v jedné ze zahrad osm kilometrů od základny.

Sionisté pronajmou Američanům základnu pro nácvik boje ve městském prostředí

Palestinské informační centrum oznámilo, že sionistický režim v okupované Palestině pronajal vojenskou základnu Zelem v poušti Naqab (Negev) americkým vojenským silám.

Nájemní smlouva má podle sionistů pomoci snížit přílišný sionistický platební deficit vůči Spojeným státům. Platební nerovnováha byla podle sionistických zdrojů už tak vysoká, že mohla narušit spolupráci obou agresorských států.

Základnu Zelem využívají k výcviku hlavně zvláštní vojenské sionistické jednotky, zvláště ty, které vedou boj v hustě osídlených oblastech. Její součástí jsou makety budov, jaké bývají v arabských městech, což zvláštním jednotkám slouží k nácviku akcí v podobném prostředí, v jakém budou později zabíjet.

Mundhiríja

Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že povstalci zatkli 15 Íránců, kteří u Mundhiríje ilegálně překročili iráckou hranici. Byla u nich nalezena řada jmen a fotografií sunnitských duchovních a jiných prominentních osob, jakož i falešné irácké osobní doklady. Velitel, který je zatkl, sdělil korespondentovi, že nalezené materiály dokazovaly spojitost zatčených s ší'itskými kolaborantskými Brigádámi Badr.

Smrt diplomatů v Irbílu

V Irbílu v severním Iráku byli zabiti tři američtí diplomaté, jeden Australan a jeden Iráčan. Podle korespondenta Mafkarat al-Islam k tomu došlo kolem 15:00, kdy maskovaní bojovníci začali střílet na americkou delegaci, která opouštěla turistický hotel Saláh ad-dín v centru města. Američané za pomoci kurdských pešmergů pak uzavřeli místo útoku a pátrali po útočnících, ale bez úspěchu.

Korespondent Mafkarat al-Islam k tomu oznámil, že město bylo nedávno svědkem vlny útoků mudžáhidů z organizace Ansar as-Sunna na Američany a sionistický Mossad, který má v oblasti řadu lidí. Ansar As-Sunna se mj. přihlásila k usmrcení 12 sionistických agentů v horách Šaqlawa. Ti byli minulý týden zabiti v úřadovně Mossadu, který byl zřízen, aby podporoval "kurdskou myšlenku nezávislosti".

Pátek 4. února 2005

Fallúdža

Večer korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že ve východních čtvrtích města probíhají již čtyři hodiny nepřetržité boje mezi okupanty a iráckými povstalci. Z různých míst stoupají mraky kouře, americké síly do míst bojů vypálily tři rakety. Očití svědkové ze sousedství čtvrti 'Askarí telefonicky korespondentovi sdělili, že byla zapálena dvě americká vozidla. Korespondentovi samotnému se nepodařilo na místa bojů dostat, protože ve městě stále platí zákaz vycházení a je nebezpečné se pohybovat venku.

Zavražděn příbuzný předsedy rady ulamá

Mluvčí rady sunnitských ulamá šajch Umar ar-Ragíb řekl AFP, že Američané u Abú Ghurajb zastřelili Mahmúda Muzhira ad-Dárrího, synovce předsedy rady šajcha Háritha ad-Dárrího. Ragíb řekl: "Mahmúd Muzhir ad-Dárrí, kterému bylo něco přes 40 let, jel z Chán Dárrí do Bagdádu, když na dálničním mostě začali na jeho auto střílet američtí vojáci. Jeho zabili, ale jeho přítel zůstal nezraněn."

Šajch ad-Dárrí sám řekl už dříve egyptskému listu al-Ahrám, že v souvislosti se svým negativním postojem vůči volbám dostal několik výhrůžek, některé z nich i z "oficiálních kruhů".

Útok u Abú Ghurajb

Skupina zvaná Armáda partyzánů sunny vydala na své webové stránce prohlášení, že provedla v oblasti Abú Ghurajb útok na kolonu tzv. národní gardy. Z 50 gardistů, kteří v ní jeli, jich bylo 29 zabito a sedm zajato. Skupině se podle prohlášení podařilo zapálit čtyři vozidla na přepravu vojáků. Prohlášení končilo slovy: "Síly modloslužebné gardy (al-haras al-wathání = slovní hříčka za al-haras al-wataní = národní garda): křižácké síly, které chráníte, vám nepomohou proti hrdinům. Mudžáhidové jsou určeni k tomu, aby vás vyhubili, jednoho po druhém."

Útok v Bajdží

Americká propaganda přiznala, že povstalci zaútočili na její vojáky v Bajdží u Bagdádu, jednoho vojáka zabili a sedm zranili. Současně Američané přiznali, že při akci v blíže neurčeném místě v Iráku ztratili další dva vojáky.

Jordánská pomoc pro irácké kolaboranty

Proamerický "irácký" režim obdržel dva vrtulníky Huxley jako první část pomoci, kterou mu slíbila poskytnout jordánská vláda. Podle oznámení "irácké armády" slíbilo Jordánsko dodat Iráku 16 vrtulníků tohoto typu během letošního roku. Egyptský list al-Džumhúríja oznámil, že všechny stroje mají být umístěny na základně v Tádží severně od Bagdádu.

Latífíja

Iráčané blízko mešity šajcha Murada ostřelovali pěší americkou hlídku čítající více než 20 vojáků. Tři z nich zabili a čtyři zranili, padl také jeden z mudžáhidů, který se snažil zajmout jednoho ze zraněných Američanů. Podle svědků se pak okupantští vojáci stáhli či spíše uprchli za zeď mešity a zraněné zanechali svému osudu. Teprve když dorazily posily, okolí mešity obklíčili.

Mundhiríja

Pod kolonou americké námořní pěchoty explodovala ve městě Mundhiríja na íránské hranici bomba, zneškodnila Humvee a zabila čtyři příslušníky pěchoty; pátého zranila. Podle svědků šlo o šestý podobný útok za poslední týden.

Samarrá'

Povstalci odpálili ráno ve městě bombu pod kolonou pěti vozidel. Zasažen byl obrněnec, v němž bylo zabito šest amerických vojáků a cizí novinářka, která je doprovázela. Na ulici zůstal po výbuchu kráter hluboký tři metry.

Mósul

Americké síly přiznaly ztrátu jednoho svého vojáka, který zahynul při explozi bomby na silnici jižně od Mósulu.

Samáwa

Čtyři rakety Grad zasáhly k večeru japonskou základnu ve městě. Tamní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že bylo vidět mraky kouře, stoupající z komplexu. Bylo to poprvé, co bylo raket Grad použito na tuto základnu, protože mají dostřel méně než 30 km, zatímco území 100 km kolem japonské základny je kontrolováno ší'itskými kmeny, s nimiž se okupační vojáci domluvili, že je budou proti partyzánům chránit.

Muqtadá as-Sadr žádá časový plán odchodu okupantů

AFP oznámila, že Sadrův mluvčí Sajjid Hášim Abú Raghíf při pátečních společných modlitbách v kúfské mešitě tlumočil jeho slova: "Žádám všechny duchovní a politické autority, které se podílely na volbách, aby jednaly oficiálně o programu odchodu okupačních sil z Iráku."

Sadr ve svém listu oznámil, že sám se voleb neúčastnil, protože nechce být něčím sluhou, ale nebyl ani proti nim, aby nebyl považován za rebela proti nejvyšším ší'itským duchovním představitelům. Západ se velice pyšní tím, že volby proběhly, ale zůstává otázkou, kdo je zodpovědný za krveprolití, k němuž ve volební den došlo.

Sobota 5. února 2005

Hít

Místní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že nákladní auto naložené výbušninou explodovalo u kolony sedmi amerických vojenských vozidel. Výbuch a rozsáhlý požár zničily tři Humvee a zabily 14 vojáků a 5 zranily. Jeden z hasičů, který se účastnil hašení požáru, korespondentovi sdělil, že k útoku byl použit čtyřtunový náklaďák Kia naložený 200 kilogramy výbušnin. Jeho sebevražedný řidič najel velkou rychlostí do kolony a odpálil se. Pět z mrtvých nebylo ani možno identifikovat, protože jejich těla byla roztrhána na kusy.

Bagdád a okolí

Bomba instalovaná na ulici v Suwajrá' jižně od Bagdádu zneškodnila ukrajinské vojenské vozidlo, zabila jednoho ukrajinského vojáka a dva další zranila. Zařízení na odpálení bomby objevili Ukrajinci ve vzdálenosti 100 metrů od výbuchu.

Ve čtvrti 'Ámil povstalci zaútočili na dům velitele ozbrojeného křídla Brigád Badr Ridy Abd al-A'jmmá a zabili ho i se čtyřmi pobočníky. Ridá Abd al-A'jmmá byl odpovědný za vraždy řady sunnitských duchovních, především šajcha Mahmúda al-Hadíthího, zavražděného v lednu v provincii Anbár. Loutková policie obklíčila dům a hledala atentátníky, ale bez úspěchu.

Latífíja

Po poledni explodovala na dálku odpálená bomba pod kolaborantskou jízdní hlídkou, zničila dva pickupy a zabila sedm loutkových vojáků. Irácká loutková armáda vydala prohlášení o útoku, ale nezmínila žádné ztráty.

Džarf as-Sachr

Další bomba vybuchla odpoledne ve městě Džarf as-Sachr nedaleko Hillá. Tady zničila jedno Humvee, dva americké vojáky zabila a dva zranila. Podle svědků jednomu ze zraněných utrhla ruku. K odpovědnosti za tento útok se přihlásily Salafíjské brigády ar-Rahmána, které současně oznámily, že město Džarf as-Sachr se od nynějška stane pro Američany peklem. Ulice města budou pro ně infernem a pokud kolaboranti budu nadále pracovat pro okupanty, odsoudí se tím ke kruté smrti.

Sestřelen vrtulník v Baládu

V Baládu, ležícím 40 km severně od Tikrítu, sestřelili partyzáni americký vrtulník Cobra, v němž zahynula dvoučlenná posádka. Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že vrtulník byl zasažen raketou Strela, když odlétal z místa, kde nakládal těla čtyř amerických vojáků, zabitých o půlnoci. Loutková policie zprávu potvrdila s tím, že čtyři těla v plastových pytlích byla nalezena kilometr od sestřeleného stroje.

Útok na Jihokorejce v Irbílu

Minimálně jeden voják byl zabit při útoku povstalců na jihokorejskou hlídku v centrální části Irbílu. Tamní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že bojovníci vybavení ručními granáty zaútočili na kolonu tří aut jihokorejských vojáků a jedno z nich zničili. Ostatní vojáci v autě byli podle svědků smrtelně zraněni.

Jde o první útok na tyto okupační vojáky. Podle místních obyvatel se v oblasti objevil značný počet mudžáhidů, kteří hodlají své akce zaměřit právě proti jihokorejským vojákům podobně jako již operují proti Japoncům na jihu země.

Basra

Blízko přístavu v Basře došlo k výbuchu bomby u britské vojenské kolony. Výbuch zničil obrněné vozidlo, zabila tři vojáky a čtvrtého vážně zranil. Zabit byl rovněž irácký kolaborant, který pro Brity pracoval jako místní průvodce. Místní televize oznámila totéž, jen o mrtvém kolaborantovi se nezmínila. Korespondent Mafkarat al-Islam, který na místo dorazil půl hodiny po explozi, uvedl, že bomba byla uložena pod směrovkou pro těžká vozidla, která v přístavu skládají svůj náklad.

Další dvě bomby položené u silnice explodovaly u nemocnice Džumhúrí v okrsku Risála, zničily Nissan tzv. národní gardy a zabily pět jejích příslušníků.

Asi pět minometných střel ráže 82 mm odpálil odpor na objekt britského konzulátu uvnitř britské okupační základny v okrsku Barrádíja. Okupanti vyslali vrtulníky, aby pátrali po útočnících, ale těm se podařilo ukrýt. Podle místních svědků ostřelují Iráčané britskou základnu téměř denně.

Zdroj: ZDE