31. 1. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
31. 1. 2005

V evoluci nelze "věřit"

Britské listy nedávno reprodukovaly zprávu, jež byla uvedena titulkem "55 procent Američanů nevěří v evoluci." Celý tento text vycházel z představ, o nichž lze říci, že jsou příliš lidové a už ve svém slovníku obsahující určité primitivní předsudky. Tak především v evoluci může věřit pouze ten, kdo ji nebere jako vědeckou hypotézu, nýbrž jako zjevenou pravdu.

Vědeckým hypotézám se nevěří a věřit nemá, má se o nich naopak pochybovat, mají se testovat a nahrazovat hypotézami lepšími. Jinými slovy: ti, kdo chtějí vědu s jejími hypotézami postavit proti křesťanství, dělají z vědy náboženství a pravá podstata vědy jim uniká. Při té příležitosti se mi vždy vybaví můj děda, který se mne jako naivní marxista ptával: a co je tedy vědecký světový názor, když to není marxismus? Nedařilo se mi vysvětlit mu, že nic takového neexistuje. Vskutku: věda nám nedává žádný světonázor, v nějž bychom mohli nebo měli věřit. Dává nám pouze nástroje k nakládání s "příručním jsoucnem", a pro nás je užitečné tyto nástroje testovat a zlepšovat.

Samotná evoluce je navíc jednou z nejproblematičtějších široce uznávaných hypotéz moderní přírodní vědy. Jedná se spíše o heuristickou vizi, která nám udává směr, a my musíme říct, že v onom směru nalézáme od Darwinových dob mnoho zajímavých věcí. Nedokážeme ovšem dodnes vytvořit jasně podepřený model způsobu, kterým evoluce probíhala, a vysvětlit, proč probíhala právě tak, jak o ní svědčí různé nálezy.

Problémy evolucionismu souvisí především s tím, že neznáme podrobně chemickou a fyzikální podstatu života (ba že si nejsme jisti, zda a nakolik ji lze fyzikalisticky redukovat), že nedokážeme detailně simulovat jeho vznik a jeho evoluci od nejjednodušších živých organismů (které to jsou? -- viry nebo priony nebo...) ke vzniku buňky atd. Že život představuje mnohem fundamentálnější problém, než se může vlézt do poměrně deterministické a mechanicistické představy Darwinovy, to lze pochopit např. po přečtení knihy fyzikálního chemika a nositele Nobelovy ceny I. Prigogina (a E. Stengersové) Řád z chaosu (Mladá fronta Praha 2001).

Hlavní výhodou evoluce před tím, co se nazývá kreacionismem, je otevřenost zpochybňování a novému výzkumu. Kreacionisté se uzavírají do náboženské sféry, jejich nauka je teologií, nikoli přírodní vědou. Navíc často vycházejí z předpokladu, že hypotéza evoluce vylučuje Boží stvořitelské dílo, potom jsou ovšem špatnými teology. Rád bych citoval z katechismu ortodoxní církve (Cesta k Bohu, Ortodoxos Kypseli Tesaloniky 1994), který se drží biblické litery a o evoluci neuvažuje (zvýraznění kurzívou je ode mne):

"Treba však dodať, že Mojžiš správu o stvorení sveta napísal na základe Božieho zjavenia a ústnej tradície svojich predchodcov. Zapísal a vyjadril ju jazykom svojej doby, ktorý veľa ráz bol chudobný na presný vedecký popis. Keďže Mojžišovi ani Biblii vôbec nejde o vedecké podanie stvorenia -- vzniku světa, ale iba o zvestovanie, že svet je Božím stvorením..."

Podobný pohled na Bibli je ještě běžnější v katolickém a protestantském světě (dokonce i u evangelikálů).

Dovolím si při té příležitosti poznámku k iniciativě Josefa Šmajse "smlouva se Zemí", jež má být jakýmsi podkladem pro staré "nové" čili zelené myšlení. Proč ale stavět věc tak důležitou, jako je kvalita životního prostředí, na báchorce předpokládající personifikaci Země? Země je veliký kus kovu a kamene (z 99% navíc roztavený), na jehož povrchu se odehrává náš křehký svět, bičovaný po miliardy roků katastrofami, osamocený v obludně velkém vesmíru a určený k fyzickému zániku.

Uvažujme raději pragmaticky a s veškerou výbavou nástrojů, jež nám poskytují přírodní vědy, o tom, co je to kvalitní životní prostředí a jak ho pragmaticky zajistit a udržovat. Řekl bych, že po něm touží drtivá většina lidí i bez zkazky o smlouvě se Zemí.

                 
Obsah vydání       31. 1. 2005
31. 1. 2005 Hillary Clintonová krátce omdlela
30. 1. 2005 Gross "vysvětlil" a "doložil" své příjmy na nákup bytu Štěpán  Kotrba
30. 1. 2005 Proč se nepátrá po majitelích bytů v hodnotě 10-15 milionů?
30. 1. 2005 Jednání ÚVV bylo opět neveřejné...
30. 1. 2005 Vytvořte konečně nezávislý mechanismus pro vyšetřování stížností na policisty
31. 1. 2005 Jak si vyrobit akční plán Bohumil  Kartous
31. 1. 2005 Projevme základní slušnost a podpořme touhu Iráčanů po svobodě
30. 1. 2005 Volby v Iráku byly prohlášeny za "úspěšné"
31. 1. 2005 Michael  Marčák
31. 1. 2005 Tisková služba George Bushe
30. 1. 2005 Dámy z Prahy, ne z Ipanemy Fabiano  Golgo
31. 1. 2005 Angličtí opilci zahltí i Brno?
30. 1. 2005 10. září jako Den proti chudobě? Fabiano  Golgo
29. 1. 2005 Anti-Davos: "Karneval utlačovaných" Fabiano  Golgo
29. 1. 2005 Michael  Marčák
30. 1. 2005 Škromachův Smer -- sociálná demokracia Štěpán  Kotrba
29. 1. 2005 S čím půjde tým Stanislava Grosse do voleb
28. 1. 2005 Podporujme tradiční sociálnědemokratickou politiku Jan  Kavan
29. 1. 2005 Gross: Chceme "aktualizovat" a "modernizovat" Stanislav  Gross
28. 1. 2005 Michael  Marčák
31. 1. 2005 Nic nezajímá nikoho Stanislav  Holubec
31. 1. 2005 Podpora plošným sankcím a izolace Kuby nevede k respektování lidských práv Jan  Kavan
29. 1. 2005 Vaše srdce obrostlo tukem, takže jste slepí a hluší, vaše srdce je tvrdé a necitlivé Zdeněk  Bárta
28. 1. 2005 Michael  Marčák
31. 1. 2005 Ideologie lži Hynek  Bíla
31. 1. 2005 V evoluci nelze "věřit" Boris  Cvek
31. 1. 2005 Ideál neospravedlňuje nic Filip  Sklenář
31. 1. 2005 Pravda o terorizme Jonathan  Raban
31. 1. 2005 Guatemalský dialog Kamil  Zygma
22. 1. 2005 Hospodaření OSBL za prosinec 2004
22. 11. 2003 Adresy redakce