Představte si situaci, že od určitého věku trpíte zdravotními problémy, které Vás nikterak neohrožují, ale subjektivně je vnímáte jako záležitost označovanou jako "zhoršení kvality života". Třeba Vás při chůzi bolí kolenní kloub. Ano, správně, bude lepší nechat dát koleno do pořádku, abychom si mohli s vnoučaty ještě vyrazit na alespoň malý výlet. V nemocnici ale na Vás bude zdravotní sestra nepříjemná, protože "tady musí dřít jak mezek za pár šupů na hodinu, ty noční směny do toho, pacoši už nevědí coby, no hrozný!". A Vy jste nechtěl nic, než aby se Vám trochu pohodlněji chodilo... Jistě byste si uměl vymyslet řadu dalších (i lepších) příkladů

Jinou záležitostí je ignorování faktu, že pokud by zákazníci jako pan Kába se svojí přítelkyní nechodili nakupovat v noci, vedení supermarketu by si spočítalo, že noční prodej se firmě nevyplatí a že může ušetřit na platech propuštěním části personálu, který by byl opět konfrontován s Vaším výrokem, že "ze vzduchu se žít nedá a kdo byl alespoň několik měsíců nezaměstnán, ví, že lepší špatná práce, než žádná".

Možná, že vzhledem ke svému věku, společenskému postavení a životnímu stylu nenakupujete v hyper/supermarketech - a už vůbec ne v noci. Ale jsou lidé, kteým z různých (a pro ně závažných) důvodů vyhovuje opak a přesto o nich nelze tvrdit, že vyznávají "styl života, který se vyznačuje značnou pasivitou, nezájmem o dění nejen ve svém okolí a potřebou neustále něco konzumovat, pokud možno co nejrychleji a nejlevněji". Zkuste se někdy na svět podívat i pohledem člověka z úplně jiné sociální skupiny než je Vaše. Pro začátek, aby to bylo snazší, nějaké, kterou neopovrhujete :-) Budete překvapen.