5. 3. 2004
Haiti po převratu, prezident odtransportován do exiluGuy Philippe, vůdce vzbouřenců na Haiti se prohlásil za velitele armády, čímž zkomplikoval již tak zmatenou a násilnou politickou situaci. Uspořádal tiskovou konferenci v jednom hotelu zatímco se venku oslavovala demise bývalého prezidenta Bertranda Aristida. |
Další vůdce vzbouřenců, Louis-Jodel Chamblain, usvědčený z vražd a obviněný jakožto velitel vražedných komand, prohlásil, že nyní "řídí operace". Došlo tedy k bizarnímu vývoji v tomto velice chudém karibském státu, protože se méně než před dvěma týdny zapřisahala většina členů mezinárodní obce včetně Kanady, že nebudou nikdy vyjednávat se vzbouřenci, které nazývali zločinci a teroristy. Jak to všechno začaloNa Haiti byly již delší dobu nepokoje, které přerostly ve vražedné násilí. Na jedné straně se vzbouřenci snažili vypudit prezidenta Bertranda Aristida za to, že byl při posledních prezidentských volbách zapleten do machinací. Na druhé straně vraždily proprezidentské "chiméry" ostatní občany a zejména se zaměřily na zahraniční žurnalisty, aby vyprovokovaly mezinárodní zásah ve prospěch prezidenta. Ten byl ale minulý týden odstraněn. Americký reverend Jesse Jackson, aktivista na ochranu lidských práv, uspořádal tiskovou konferenci, která by objasnila okolnosti, za nichž se prezident Aristid dostal v neděli 29. února do exilu ve Středoafrické republice. Při rozhovoru s reportérem agentury Associated Press prohlásil exprezident Aristid, že neodstoupil dobrovolně, ale byl přinucen odejít. Bílí američtí vojáci, kteří k němu přišli v noci, mu prý vyhrožovali, že začnou střílet, kdyby nechtěl odstoupit. Vláda amerického prezidenta Bushe "nařčení z únosu" rozhodně odmítá. Ministr zahraničních věcí Colin Powell označil obvinění za absurdní a nabídnul vysvětlení: "Nenutili jsme ho do letadla - on šel sám a dobrovolně. My jsme pouze zařídili jeho dopravu poté, co rezignoval". Podle jiných zdrojů včetně jeho poradců, prezident rezignoval na naléhání amerických, francouzských a kanadských zástupců. Prezidentova ochranka se cítila ohrožena postupem vzbouřenců. Z rezidence jel prezident se svou rodinou v limuzíně, doprovázené auty se zástupci vyslanectví a s ochranným doprovodem. Ministr Colin Powell dodal, že odjezd exprezidenta v doprovodu 15 členů ochranky nesvědčí o tom, že by byl býval "unesen". Tajnosti kolem rezignace prezidenta Aristida ale živí nejrůznější dohady o tom, co se stalo. Zatímco byli v zemi američtí vojáci a další tam byli dopravováni, Aristid řekl reportérům, že podepsal rezignační papíry z obav před rostoucím násilím, kdyby nevyhověl požadavkům "amerických bezpečnostních agentů". Tou dobou byl v prezidentském paláci v Port-au-Prince. Domníval se, že bude odvezen na jiný karibský ostrov Antigua, ale místo toho se ocitnul ve Středoafrické republice. O agentech řekl, že byli "dobří, příjemní a přátelští", ale že on sám neměl žádná práva během 20-hodinového letu do Afriky. Ex-prezident si přál odejít do Jižní Afriky, ale tato země jej nehodlala přijmout a podobně odmítavě se zachoval Gabon a ostrovní stát São Tome a Principe. O cíli cesty nebylo jasno ještě ani v době, kdy už bylo letadlo Boeing 757 s ex-prezidentem ve vzduchu. O tom, že je dopravován do Středoafrické republiky, byl pan Aristid uvědoměn až v půli cesty. Přispěla k tomu intervence francouzské vlády - Středoafrická republika je totiž bývalou francouzskou kolonií. Letadlo přistálo v Africe v ranních hodinách. Mluvčí amerického ministerstva zahraničních věcí prohlásil, že Aristid má být ve Středoafrické republice pouze na přechodnou dobu, zatímco hledá ministerstvo pro jeho exil jinou zemi. Středoafrická republika prý má historii podobně bohatou na převraty a násilí jako Haiti. V jejím čele stojí generál François Bozize, který se dostal k moci v březnu 2002, když svrhl zvoleného prezidenta - nyní se snaží generál Bozize získat mezinárodní podporu, aby mohl stabilizovat zemi. Americký reverend Jesse Jackson prohlásil, že by měl Kongres vyšetřit, zdali měly Spojené státy všeobecně a CIA zvláště nějaký podíl na podpoře vzbouřenců a svržení prezidenta Aristida. Nabádal reportéry, aby se zajímali, odkud získali vzbouřenci zbraně a uniformy. "Proč jsme okamžitě podporovali ozbrojené povstání místo toho, abychom dali podporu ústavně zvolenému prezidentovi?" zeptal se reverend. Den potéZatímco si tedy vzbouřenci rozdělovali vedoucí místa, venku na jedné straně jásaly roztančené davy a na druhé straně se pokračovalo v drancování a v odvetných vraždách. Márnice je zaplněna stovkami mrtvol ve čtyřech vrstvách - většina z nich je znetvořena střelnými zbraněmi a mačetami. Není možno rozlišit mezi ženami a muži. Protože v márnici neexistuje chlazení, šíří se po okolí silný hnilobný zápach. Rozhlas vysílá jména nemocnic, v nichž se operuje a v nichž funguje první pomoc. Po počáteční eufórii minulých dvou dní, během nichž bylo mnoho ozbrojených skupin vyhnáno nebo vyvražděno, dochází k pomalému návratu k realitě a lidé se začínají ptát, zdali je nějaký plán pro obnovu země. Návrat Philippa k armádě je další příklad toho, jak se opakuje v Haiti historie. Účastnil se pokusu o převrat v r. 1991, jehož cílem už tehdy bylo svrhnout prezidenta Aristida. Zůstal u armády až do r. 1994, kdy prezident Aristide zrušil armádu (podle ústavy ale dosud existuje) a potom se stal nejvyšším velitelem policie. Mluví perfektně anglicky - policejní vzdělání získal v Kanadě a v Austrálii. Podle mnoha domněnek byl zapleten do obchodu s drogami. Když ho prezident Aristide propustil od policie, odešel do exilu v Dominikánské republice. Prohlásil, že jeho mnoholetým úsilím bylo "dostat se prezidentovi na kobylku". Když přijeli vzbouřenci minulý týden na hlavní náměstí v Port-au-Prince, vítáni desetitisíci rozjásaných Haiťanů, pan Philippe dosáhl svého cíle. Prohlásil, že vzbouřenci složí zbraně, jestliže ho o to prezident požádá: "Jsme zde pro jednotu a ne proto, abychom zemi rozdělovali". Guy Philippe nebyl údajně členem vražedných komand, ale skupiny na ochranu lidských práv ho obviňují, že má velice špatnou pověst jakožto bývalý policejní velitel v hlavním městě. Právník Michael Ratner, známý svou prací na ochranu lidských práv v organizaci "Center for Constitutional Rights" (Středisko pro ústavní práva) v New Yorku, k tomu řekl: "Jedná se o lidi z vražedných komand. Jsou to vrazi. Jsou to lidé, které jsem se snažil dostat před soud v devadesátých letech". Ze zdrojů The Montreal Gazette, Knight Ridder a AP Prezident Aristide: "Byl jsem unesen" >
Historie Haiti >
|