Je zjevné, pokračuje Meacher, že během roku 2002 se Washington a Londýn aktivně snažily, v rozporu s výzvědnými analýzami, hledat důkazy, které by ospravedlnily útok na Irák. K tomu byly využity čtyři věci. První z nich byla téměř okamžitě zdiskreditována jako plagiát z jedné studentské doktorské práce, starší více než 10 let. Ostatní tři byly dokumenty, které se snažily dokazovat, že Irák usiloval o koupi uranu pro jaderné bomby z Nigeru, dále tvrzení, že Irák má možnost užít zbraní hromadného ničení do 45 minut, a "důkaz" od čelného iráckého emigranta, že prý Irák vyrobil několik tun smrtící nervové sloučeniny VX.

Po mnoha měsících marných žádostí obdržel Mezinárodní úřad pro atomovou energii nigerské dokumenty od americké vlády a během pouhých několika hodin zjistil, že jsou to zjevné podvrhy. Úřad to zveřejnil dne 7. března 2003, deset dní před začátkem války. Zdroje z CIA potvrdily 11. července 2003, že doporučily Británii, aby tvrzení o nigerském uranu nezahrnovala do své oficiální zprávy o Iráku ze září 2002. Takže z jakých důvodů britská vláda toto tvrzení do zprávy začlenila?

Obdobné znepokojení obklopuje tvrzení britské vlády, že Irák měl možnost užít zbraní hromadného ničení do 45 minut. Dr. Brian Jones z britského ministerstva obrany, "pravděpodobně nejzkušenější výzvědný pracovník zabývající se ZHN" konstatoval při Huttonově vyšetřování, že jeho čelný odborník na chemické zbraně byl znepokojen, že neexistují spolehlivé důkazy, že by Irák chemické zbraně vyráběl. Přesto však Tony Blair v britské oficiální zprávě uvedl zcela jednoznačně, že "analýza výzvědných informací dokázala nade vší pochybnost, že Saddám dál vyrábí chemické a biologické zbraně". Proč bylo do zprávy začleněno tvrzení o možném iráckém užití ZHN do 45 minut?

Čtvrtý důkaz použil Tony Blair v britské Dolní sněmovně dne 25. února 2003, kdy kostatoval, že "teprve o čtyři roky později, poté, co uprchl zeť Saddáma Husajna do Jordánska, se zjistilo, jaký je plný rozsah iráckého programu útočných biologických a jaderných zbraní." Avšak o týden později získal týdeník Newsweek podrobnosti ohledně Kamelova výslechu Mezinárodním úřadem pro atomovou energii a Unscomem. Z nich vyplynulo, že zeť Saddáma Husajna řekl přesně opak toho, co tvrdil Tony Blair. Znamená to tedy, že bylo Kamelovo svědectví zkresleno, aby to vypadalo, že potvrzuje, že je nutno zaútočit na Irák, když toto svědectví nebylo veřejně k dispozici, ptá se Meacher a uzavírá:

Všechny tyto otázky vyvstávají, protože, jak informovala BBC dne 7. července 2003, "členové zahraničněpolitického výboru Dolní sněmovny konstatovali, že bez úplného přístupu ke všem relevantním dokumentům a svědkům nemůže nikdo tuto kontroverzi uspokojivě vyřešit. Vyšetřování tohoto výboru je ochromováno tím, že minstři i nadále odmítají mu dovolit, aby zkoumal výzvědné dokumenty a aby vyslýchal pracovníky výzvědných služeb". Proto je zapotřebí nezávislého soudního vyšetřování, které by mělo zkoumat, proč Británie zaútočila na Irák.