Vývoj obou pohlaví lze podle autora skutečně považovat vlastně za dlouhodobý experiment genetické modifikace organismu. V důsledku tohoto genetického experimentu vznikly u mužů a u žen rozdílné genetické zájmy, které jsou často v konfliktu s genetickými zájmy druhého pohlaví. A v současnosti nedopadá genetický experiment pro muže příliš dobře. Většinu násilných a agresivních činů, od čistě individuálních až po globální, páchají muži. Tato spojitost je silná a nepopiratelná. Ženy jen málokdy páchají násilné zločiny, stávají se tyranem anebo vedou války.

V důsledku tohoto genetického experimentu vznikli dva navzájem nesmiřitelní genetičtí bojovníci. Na ženské straně je mitochondriální DNA, která se dědí jen po matčině linii. Na mužské straně je chromozom Y, který vždy přechází z otce na syna. Mitochondriální DNA je však vzorem zjednodušené genetické efektivnosti, ale chromozom Y je genetická katastrofa, je poškozen mutacemi a rychle upadá, nakonec zřejmě zcela zmizí. Na tomto chromozomu je umístěn jediný genetický vypínač (SRY), který, když je v pozici "zapnuto" zabraňuje lidským embryím, aby z nich vznikly dívky, a proměňuje je v chlapce. Na tomto odumírajícím chromozomu je také několik dalších genů, které muži potřebují, aby byli schopni vyprodukovat plně funkční spermie.

Původně byl chromozom Y naprosto kvalitní chromozom, asi jako je dnes chromozom X. Avšak problémy vznikly, když převzal úkol vytváření samců. Došlo k tomu pravděpodobně asi před sto miliony lety u raných předchůdců savců. Jakmile začal určovat vznik samců, ztratil pomalu kontakt s ostatními chromozomy, byl vyloučen z interakce mezi nimi, která normálně umožňuje výměnu genů, a tak už nebyl schopen opravovat chyby, které vznikaly v důsledku mutací. Postupem doby došlo k likvidaci tisíců jeho užitečných genů, až jich v současnosti zůstává už jen 27 . a i ty jsou pod neustálou hrozbou.

Tento jediný chromozom Y se trvale uzamčen do zárodečných buněk mužů, kde se musejí buňky nesmírně rychle rozmnožovat, aby mohlo denně u každého muže vzniknout 150 milionů spermií. To jsou ideální podmínky pro vznik mutací. Sedm procent mužů je neplodných anebo málo plodných a asi ve čtvrtině případů je příčinou nová genetická mutace, která ochromuje funkci několika dalších zbývajících genů a která u chromozomu Y ještě nebyla přítomna u jejich otců. To je nesmírně vysoký počet - znamená to, míní autor, že chromozom Y během času zmizí, zničí ho pokračující mutace. A až se to stane, muži přestanou existovat.

Mužská plodnost poklesne v důsledku úpadku chromozomu Y na pouhé jedno procento dnešní úrovně za 5000 generací - tedy přibližně za 125 000 let. Pokud nedojde ke změnám toho, jak se lidi rozmnožují, přestanou existovat i ženy a homo sapiens v následujících 100 000 - 200 000 letech zmizí z této planety.

Záchrannou strategií může být využít geny na jiných chromozomech, aby převzaly řízení vývoje samců. Pokoušelo se o to mnoho biologických druhů, ae až v roce 1995 nalezli vědci savce, kterému se to podařilo, Malý krtkovitý hraboš Ellobius lutescens, který žije na úpatí Kavkazu, nemá, jak se ukázalo, chromozom Y, ani nemá gen SRY na "zapínání" samčího vývoje. Podařilo se mu přesunout "zapínání" samčího vývoje na jiné chromozomy.

Otázkou je, zda by lidé mohli úmyslně provést právě takovou změnu, jaká proběhla u tohoto hraboše. Bylo by možné vyčlenit zbývajících 27 genů z dnešního chromozomu Y a udělat z nich kompletní genetickou package. Ta by se pak mohla včlenit do jiného chromozomu.

Jinou možností je vzdát se mužského pohlaví. Z genetického hlediska to není obtížné. Při spojení vajíčka se spermií pochází část jaderných chromozomů od otce, část od matky. Nic však nebrání tomu, aby chromozomy pocházely ze dvou vajíček. V současnosti neexistují procedury, jak způsobit, aby se takové vajíčko normálně vyvíjelo v embryo, ale není vyloučeno, že tyto technické problémy budou v budoucnosti překonány. Dítě ovšem by v takovém případě bylo vždy ženského pohlaví.