Sněmovní Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí na čtvrtečním zasedání s útokem na účast veřejnosti nesouhlasil a připravil pozměňovací návrh, který účast občanských sdružení v řízeních zachovával.

Ztotožnil se s argumenty právníků a občanských sdružení, kteří poukazovali na to, že omezení práv občanů nemá s popovodňovou obnovou žádnou souvislost, protože k urychlení a zjednodušení obnovy po živelních pohromách nemůže přispět.

Argumenty předkladatele o zdržování řízení některými účastníky jsou zcela liché. "Podle návrhu by se měly některé opravy na poškozených stavbách provádět jen na základě ohlášení. V takovém případě se však žádné řízení nevede a nikdo ho tedy nemůže ani zdržovat," vysvětlil nesmyslnost návrhů právník Vítězslav Dohnal z Ekologického právního servisu.

V jiném případě popovodňové obnovy může podle novely stavebník začít stavět a stavební řízení proběhne až dodatečně. Zde je ovšem žádoucí, aby se v tomto dodatečném řízení uplatnily pohledy všech účastníků včetně občanských sdružení, neboť živelně opravované stavby mohou vykazovat řadu bezpečnostních, hygienických, ekologických aj. rizik, které stavební úřady v hektických časech popovodňové obnovy samy nemusí ošetřit.

Návrhy k vyloučení účasti veřejnosti jsou navíc formulovány natolik obecně, že by se daly zneužít i v případě řízení, která mají s povodněmi jen velmi malou souvislost.

Občanské iniciativy mohou být vylučovány z řízení vedených dlouho po povodních či z řízení o stavbách a úpravách, které preventivně předchází povodňovým škodám.

"Právě tato kategorie je velmi mlhavá a s trochou fantazie může jít o téměř jakékoli stavby - i kladný statický posudek, povinná součást každé stavební dokumentace, osvědčuje preventivní ochranu stavby před spadnutím v důsledku povodní", komentuje přijatý zákon Mgr. Pavel Doucha, právník Ekologického právního servisu.

V rozpravě k novele se vedla značná diskuse; proti snaze vyloučit veřejnost se vyslovila řada poslanců mj. Svatopluk Karásek (nezávislý, klub US-DEU), Miloš Kužvart (ČSSD) či předseda Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Radko Martínek (ČSSD).

Zástupce překladatele, ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (US-DEU), reagoval na námitky nepravdivým tvrzením, že námitky účastníků stavebního řízení vedou k přerušení řízení, předání věci soudu a velkému zdržení.

"Sněmovna zde byla přesvědčována pomocí lživých argumentů. O námitkách účastníků rozhoduje přímo úřad a nemají jakýkoli odkladný účinek.

Námitku řeší soud pouze v případě, že namítá věc, která představuje občanskoprávní spor, k jehož řešení nemá správní úřad kompetenci. To je však zcela zanedbatelné minimum případů, jinak námitky řízení nijak nezdržují," konstatuje Helena Svatošová z Ekologického právního servisu.

K úspěchu návrhu zachovávajícím občanům jejich práva nakonec chybělo pouhých šest hlasů. Proti se postavil celý klub ODS, přes polovina klubu ČSSD, dva unionisté a jeden lidovec***. Hlasy celého klubu KSČM, klubů US-DEU a KDU-ČSL (se výše uvedenými třemi výjimkami) a demokratické části klubu ČSSD nestačily.

Ekologická občanská sdružení přitom iniciovala řadu opatření, která důsledky povodní podstatně zmírnila - např. tzv.měkké regulace vodních toků nebo protipovodňovou bariéru u skladu dioxinů ve Spolaně.

*Část 2: "Vláda si v nastávajícím čtyřletém funkčním období stanovuje následující priority:....posílení účasti občanů na rozhodování"

** Úmluva OSN "O přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí", kterou ČR podepsala v červnu 1998, připravuje se její ratifikace.

*** Byl jím ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda, který tímto porušil svůj rok starý závazek z Brandýské deklarace, kde se zavázal "při své veřejné činnosti prosazovat a uskutečňovat" deklarace tzv. programu pro občanskou společnost mj.: " fungování moderní a demokratické státní správy se neobejde bez možnosti účasti veřejnosti v řízeních, v nichž se zasahuje do záležitostí veřejného zájmu"