Rozsudek
Jménem republiky

Samosoudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Mgr. Šárka Šantorová rozhodla v hlavním líčení konaném dne 15. července 2002 v Praze,

takto:

Obžalovaný

Petr G......

(nar. ......, bytem ...)

se uznává vinným, že

dne 12.5. 2001 přibližně v 16.10 hod. v Praze 1, v pasáži Světozor, před prodejnou Nike (sic! - chybí čárka) fyzicky napadl policistu poškozeného Miloše Svobodu, nar. 4. 8. 1972, který prováděl služební zákrok proti jiné osobě, obžalovaný policistu chytil zezadu za krk a snažil se ho ztrhnout (sic! - správně: "strhnout") na zem, přičemž policistovi způsobil na pravé straně krku povrchní plošné oděrky,

tedy: užil násilí v úmyslu působit na výkon pravomoci veřejného činitele,

čímž spáchal

trestný čin útoku na veřejného činitele podle par. 155 odst. 1 písm. a) tr. zák.,

a odsuzuje se

podle par. 155 odst. 1 tr. zák za použití par. 45 odst. 1, 2 tr. zák a par 45a odst. 1 tr. zák k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 80 hodin.

Podle par. 228 odst. 1 tr. řádu je obžalovaný povinn zaplatit na náhradě způsobené škody poškozenému Česká republika, Ministerstvo ČR (sic! - ??), Policie ČR, Správa hl. m. Prahy se sídlem Bartolomějská 7, Praha 1, částku 600,- Kč.

Odůvodnění:

Na základě dokazování provedeného u hlavního líčení zjistil soud skutkový stav tak, jak je popsán ve výroku tohoto rozsudku.

Obžalovaný G. trestnou činnost, jak v přípravném řízení, tak u hlavního líčení popřel. Obžalovaný uvedl, že je pravdou (sic! - správně: "pravda"), že předmětného dne (sic! - chybí čárka) tj. 12. 5. 2001 (sic! chybí čárka) byl účastníkem petiční akce proti firmě Nike a způsobům této firmy o zacházení se svými zaměstnanci. V průběhu této petiční akce přijela na místo činu Policie ČR, kdy policisté byli v uniformách (sic! - chybí čárka) a byl svědkem toho, když byl svědek Š. odváděn z pasáže Světozor. Žádného policistu kolem krku nechytal. Z jeho strany nedošlo k žádnému fyzickému kontaktu mezi policistou ani jím (sic! - správně: "ním") a ani nebyl žádným policistou k ničemu vyzván. Nesouhlas s touto akcí projevila ochranka pasáže, která poté přivolala Policii ČR (sic! - chybí čárka) a hlídka Policie ČR se dostavila na místo. Policie ČR požádala účastníka, který používal megafon, aby ho nepoužíval. Policisté při akci zasahovali proti čtyřem osobám. Dva z toho byli známý (sic! - správně: "známí") obžalovaného, a to pan Š. a pan Z. Když obžalovaný viděl zákrok policistů vůči jeho dvěma známým, tak pouze křičel slovní hesla (sic! - jaká jiná hesla jsou než slovní?) "pusťte ho (sic! - chybí uvozovky) a (sic! - chybí uvozovky) policejní brutalita".

Z výsledku svědka poškozeného Miloše Svobody soud zjistil, že když se dostavili (sic! - kdo?) na místo činu, nejdříve zjišťovali, zda se jedná o soukromý majetek a toto konzultovali s právním zástupcem majitele pozemku a zjistili, že se jedná o soukromý majetek a že majitel si nepřeje, aby na jeho majetku byla tato akce. Dále celou situaci konzultovali s operačním důstojníkem, který jim sdělil, že tato akce nebyla ohlášená. Poté jim operační důstojník sdělil, že petiční akce se má rozpustit, neboť je protiprávní. Na místě zasahovalo cca 8 až 10 policistů a účastníků akce mohlo být minimálně 30 a další lidé, kteří se k nim připojili. V momentě, kdy svědek prováděl zákrok svědka Š. (sic! - ?), když tento ležel na zemi a svědek mu nasazoval pouta, tak v tento moment na něho naskákalo (sic! - správně: "naskákal") větší počet lidí a křičeli něco v tom smyslu, že je to valná hromada. Když klečel na Š.... (sic! - kdo?), tak obžalovaný k němu přistoupil a chytil ho zezadu za krk a snažil se ho odtáhnout od svědka Š.... Toto obžalovaný zkusil několikrát za sebou. Když přijela další posila, tak si obžalovaný pravděpodobně této posily všiml, proto ho (sic! - koho?) pustil a šel se schovat někam do davu a svědek této posile řekl, ať obžalovaného zadrží. Obžalovaný měl v té době dlouhé vlasy - dredy a jiné brýle (sic! - ?), proto uvedl, že nemůže říci, že ho (sic! - kdo koho?) poznává, proto mu (sic! - komu?) byla předložena fotografie z cestovního pasu obžalovaného a k tomu svědek uvedl, že obžalovaného poznává a jedná se o obžalovaného, který ho na předmětné akci držel zezadu za krk. Obžalovaného si zapamatoval proto, že ho něco škráblo na krku a on se otočil a viděl právě jeho a v tuto dobu za ním nikdo jiný nebyl.

Z výsledku svědkyně Renaty Tyrolové soud zjistil, že obžalovaný se předmětného dne při petiční akci snažil odtrhnout kolegu Miloše Svobodu od provádějícího se zákroku (sic! - ?) na demonstrantech. Viděla chumel lidí na zemi, jak se snaží odtrhnout kolegu Svobodu od účastníka demonstrace, který ležel na zemi. Obžalovaný G.... byl za zády svědka Miloše Svobody a byl zezadu na něm a snažil se ho odtrhnout. Za co svědka Svobodu obžalovaný přímo držel, to neviděla. Obžalovaného zadrželi na tom základě, že viděli (sic! - ?) a dále ještě svědek Svoboda označil obžalovaného, že se jedná o pachatele, který se ho snažil násilím odtrhnout při zákroku. Dále svědkyně uvedla, že obžalovaný měl v předmětnou dobu jiný účes (sic! - chybí čárka) než má dnes u hlavního líčení, a to (sic! - chybí čárka) že měl dredy. Obžalovaného vyzvali, aby zanechal svého protiprávního jednání a následoval je ke služebnímu vozidlu. Když dorazili na místo činu, tak se chumel začal jako by (sic! - správně: "jakoby") zvedat a lidé se začali rozutíkávat. Když přijeli na místo činu, tak obžalovaný ležel na svědkovi Svobodovi a poté stál vedle hloučku lidí. Obžalovaného po vyzvání předvedli ke služebnímu vozidlu ke zjištění totožnosti, šel s nimi dobrovolně a s nimi opouštěl pasáž Světozor.

Z výpovědi svědka Martina Marečka soud zjistil, že obžalovaného G. předvedli proto, že kolega Svoboda jim označil obžalovaného, že ho měl napadnout při zákroku. Proto obžalovaného zadrželi a předvedli na místní oddělení Policie ČR. Přítomného obžalovaného svědek přímo neviděl při útoku proti svědkovi Svobodovi. Při zadržování obžalovaný nekladl žádný odpor.

Z výslechu svědkyně Petry Dlouhé soud zjistil, že předmětného dne po příjezdu na místo s kolegou zjistili (sic! - chybí čárka) o co se tam jedná. Hovořili jak s pořádajícími (sic! - chybí "tak s někým jiným"), ti tvrdili, že pořádají petiční akci, poté hovořili s ochrankou, kteří byli oznamovatelé (sic! - ?) a zjistili, že jejich akce (sic! - čí?) probíhá na soukromém pozemku, ale souhlas majitele neměli. Poté jim bylo řečeno od Městské policie, že akce je nepovolená, že potřebují souhlas majitele pozemku. Proto byli demonstranti vyzváni dvakrát kolegou, aby se rozešli. Oni řekli, že neodejdou. Když přistoupili (sic! - kdo?) k prvnímu z demonstrantů, který řekl, že nemá doklady u sebe, rozhodli se s kolegou, že ho předvedou na místní oddělení. Jelikož nechtěl jít demonstrant dobrovolně, s kolegou Svobodou ho chtěli dovést k autu. Poté se všichni dostali na zem a poté na ně naskákali ostatní. Obžalovaného si matně pamatuje, ví, že stál za kolegou Svobodou. Všichni demonstranti měli na sobě stejná trička s logem Nike. Svědkyně dále uvedla, že si nevzpomíná na to, že by obžalovaný tahal svědka Svobodu za krk. Vzpomíná si jen, že zde obžalovaný byl.

Z výpovědi svědka Tadeusz (sic! - správně: "Tadeusze") S. soud zjistil, že se jednalo o petiční akci proti praktikám firmy Nike. Touto petiční akcí chtěli upoutat pozornost médií. Tato akce nebyla nahlášena, protože si myslí, že toto není nutné. Organizátorem této akce nebyl vlastně nikdo, proběhla spontálně (sic! - správně: "spontánně"), byla to vlastně parta nějakých lidí. Svědek byl přizván jako účastník, rozdával zde letáky. Povolení od vlastníka pozemků neměli. Jako organizátor této akce (sic! - ?) byl přítomen zásahu policie. Kontakt obžalovaného s nějakým policistou neviděl. Neviděl ani, jak obžalovaný pasáž Světozor opouštěl.

Z výslechu svědka Michala Š.... soud zjistil, že obžalovaného na petiční akci samozřejmě viděl, neboť obžalovaný i on byli účastníky této akce. Obžalovaného viděl rozdávat letáky a dával k podpisu podpisové archy. V době zákroku policistů obžalovaného viděl cca jeden až dva metry od tohoto zákroku a nebyl v žádném kontaktu s policisty. Když opouštěl pasáž společně s obžalovaným, tak jeden z předvádějících policistů na adresu obžalovaného uvedl "toho vem taky, ten se mne také dotknul". Načež tento policista, kterému toto bylo adresováno, uchopil obžalovaného za vlasy a začal ho nakládat také do auta. Po celou dobu zákroku samozřejmě obžalovaného neviděl, neboť sledoval zákrok na svědkovi Z.... a Š....

Z lékařské zprávy z Nemocnice na Františku soud zjistil, že poškozený Miloš Svoboda byl ošetřen dn 12. 5. 2001 a pacient uvedl, že v 16. 30 hod. (sic! - chybí "byl") poraněn pachatelem na krku, na pravé straně krku povrchní plošná oděrka velikosti asi 6 x 4 cm.

Součástí spisového materiálu je dále úřední záznam o zásahu na místi (sic! - správně: "místě") činu. Ze zprávy bezpečnostní služby bylo zjištěno, že videozáznam nelze zapůjčit, neboť po využití záznamu Policie ČR ihned po události byl záznam vymazán. V běžných případech se záznam archivuje pouze po dobu čtrnácti dnů.

Ze zprávy Městské části Praha 1 - úřadu městské části (sic! - chybí čárka) odbor správní (sic! - chybí čárka) soud zjistil, že dne 12. 5. 2002 v prostoru pasáže Světozor nebyla zdejšímu úřadu oznámena žádná demonstrace či petiční akce.

S opisu (sic! - správně: "Z opisu") rejstříku trestů na obžalovaného soud zjistil, že obžalovaný nemá záznam v opisu rejstříku trestů (sic! - chybí čárka) a dále (sic! - chybí čárka) co se týká zprávy o pověsti, nebyl do současné doby řešen (sic!) v přestupkovém řízení.

Dále soud jako věcný důkaz přehrál videokazetu s videozáznamem předmětné petiční akce (sic! - chybí čárka) předloženou obžalovaným, ze kterého soud zjistil, že tento videozáznam dokumentuje průběh celé protestní akce i situaci, v kterou se poté zvrhla, v čase 16.16 je vidět obžalovaného, jak jde ke svědkovi Svobodovi, avšak v tuto chvíli začne kamera zabírat něco jiného, proto zde není patrné, co se děje dál.

Provedené důkazy hodnotil soud podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu, a to jednotlivě i v jejich souhrnu, jak mu ukládá ust. par. 2 odst. 6 tr. řádu (sic! - chybí čárka) a dospěl k závěru, že trestná činnost obžalovaného je v plném rozsahu prokázána. Obžalovaný jakoukoli vinu popírá a uvádí, že k fyzickému kontaktu mezi ním a policistou vůbec nedošlo, avšak jeho obhajoba je jednoznačně vyvrácena výpovědí svědka - poškozeného policisty Miloše Svobody, který uvedl, že když klečel na panu Š...., přistoupil k němu obžalovaný zezadu, chytil jej za krk a snažil se jej odtáhnout. Po chvíli přestal a šel se schovat do davu. Svědek obžalovaného viděl, neboť ucítil škrábnutí do krku, otočil se a v tu chvíli za ním nikdo než obžalovaný nestál. Tato výpověď koresponduje dále i s výpovědí svědkyně - policistky Renaty Tyrolové, která uvedla, že při příchodu do pasáže viděla zezadu obžalovaného, jak se snaží poškozeného Miloše Svobody (sic! - správně: "Svobodu") odtrhnout od svědka Š.... K věci dále vypovídali účastníci protestní akce, a to svědek S.... a Š...., tito uvedli, že žádný kontakt obžalovaného s policistou neviděli, avšak na druhou stranu uznali, že nesledovali obžalovaného po celou dobu zákroku, neboť je zajímali (sic! - správně: "zajímaly") jiné konflikty. Co se týká věcného důkazu - videozáznamu, který poskytl soudu obžalovaný, tento videozáznam dokumentuje průběh celé protestní akce i situaci, ve kterou se poté zvrhla, na videokazetě je vidět obžalovaného, jak jde ke svědkovi Svobodovi, avšak v tu chvíli začne kamera zabírat něco jiného, takže není patrné (sic! - chybí čárka) co se děje dál. Nicméně z videozáznamu je patrné, že obžalovaný se dostal do úzkého kontaktu se svědkem Svobodou. Proto soud neuvěřil obhajobě obžalovaného a jeho výpověď zhodnotil pouze jako účelovou. Co se týká společenské nebezpečnosti jednání obžalovaného, je nutné přihlédnou (sic! - správně: "přihlédnout") ke skutečnosti, že kdyby se každý jako obžalovaný domníval (sic! - ?) aktivně fyzicky odporovat osobě zakročující z úřední moci, nerespektoval by základní právní normy a společnost by nejspíše skončila v anarchii. Soud je toho názoru, že i kdyby policisté při této akci překročili své kompetence a jednali bez toho, že (sic! - správně: "aniž") by požívali ochrany veřejných činitelů, tak svědek Svoboda v tuto chvíli byl v policejní uniformě, tudíž bylo zjevné, že se jedná o policistu, proto násilí ze strany obžalovaného bylo užito v souvislosti s výkonem pravomoci veřejného činitele. Dle názoru zdejšího soudu naplnil obžalovaný svým jednáním po subjektivní i objektivní stránce zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu útoku na veřejného činitele podle par. 155 odst. 1 písm. a) tr. zák., neboť užil násilí v úmyslu působit na výkon pravomoci veřejného činitele, přičemž jednal v úmyslu přímém ve smyslu par. 4 písm. a) tr. zák.

Při úvaze (sic! - chybí "o") druhu a výměře trestu soud vycházel z ust. par. 23 odst. 1 a a par. 31 odst. 1 tr. zák., když vedle stupně nebezpečnosti činu pro společnost hodnotil možnosti nápravy a přihlížel rovněž k poměrům obžalovaného. Společenská nebezpečnost jeho jednání je dána významem chráněného zájmu, který (sic! - správně: "kterým") je zájem státu a společnosti na ochraně nerušeného výkonu pravomoci veřejného činitele. S ohledem na skutečnost, že obžalovaný dosud nebyl soudně trestán, z místa trvalého bydliště je hodnocen kladně, navíc v době spáchání trestného činu se jednalo o studenta, proto (sic! - správně sem "proto" nepatří) soud dospěl k závěru, že je na místě obžalovanému uložit pouze mírný výchovný trest, a to trest obecně prospěšných prací při samé spodní hranici, tj. ve výměře 80 hodin.

Jelikož se poškozený k trestnímu řízení s náhradou škody připojil řádně a v čas (sic! - správně: "včas") uložil soud v souladu s par. 228 odst. 1 tr. řádu obžalovanému povinnost zaplatit na náhradě způsobené škody částku 600,- Kč.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do osmi dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Toto právo však nepřísluší osobám, které se jej výslovným prohlášením vzdaly a nepřejí si ani, aby je za ně v jejich prospěch uplatnily osoby k tomu ze zákona oprávněné. Rozsudek může napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoliv výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost jeho výroku, (sic! - čárka navíc) může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení v předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávní (sic! - správně: "nesprávný"; dále zde chybí čárka) nebo, že chybí. Odvolání musí být ve lhůtě osmi dnů ode dne doručení také odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti ve prospěch nebo v neprospěch obžalovaného.

V Praze dne 15. července 2002

Za správnost: Andrea Zimmelová

Mgr. Šárka Šantorová, samosoudkyně

Obvodní soud pro Prahu 1